Vraťte nám noční kotvení

Nová vyhláška

Vážení zástupci plavební veřejnosti,

dovolujeme si Vás informovat, že novela vyhlášky č. 46/2015 Sb., která řeší problematiku tzv. „nočního kotvení“ a problematiku splouvání jezů na nesledovaných vodních cestách, vyšla dnes ve Sbírce zákonů pod č. 232/2016 Sb. a účinnosti nabude patnáctým dnem po jejím vyhlášení.

Příslušnou částku Sbírky zákonů naleznete zde: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=32057 (pdf; 1,74 MB)

Závěrem si dovoluji pouze upozornit na úpravu provedenou na základě připomínky pracovní komise Legislativní rady vlády, kdy byl zcela vypuštěn § 2 odst. 6 vyhlášky č. 46/2015 Sb. Splouvání jezů na nesledovaných vodních cestách tak bude obecně povoleno a může být v souladu se zákonem o vnitrozemské plavbě a vyhláškou č. 67/2015 Sb. (pravidla plavebního provozu) upraveno podle místních podmínek značením. Kromě „oficiálních“ signálních znaků mohou být na nesledovaných vodních cestách ve smyslu § 56 vyhlášky č. 67/2015 Sb. umístěny i jiné výstražné nebo informativní značky nebo nápisy.

S pozdravem a přáním krásného dne

Martin Kozák
oddělení vnitrozemské plavby
odbor drážní a vodní dopravy

Petice předána na Ministerstvu dopravy dne 11.6.2015

Dnes byla petice předána na ministerstvu dopravy za účasti pana náměstka Ing. Ladislava Němce.

Bylo nám pak po konstruktivní diskuzi přislíbeno, že znovu osloví ministerstvo zemědělství i ministerstvo životního prostředí ve věci možné úpravy vyhlášky a pokusí se zákaz nočního kotvení rušit či přijatelně upravit.

Dále se pak podařilo navázat spolupráci při přípravě nových předpisů, kde za zástupce jachtařské veřejnosti bude vystupovat ČANY, ČSVM a ČSJ.

Děkujeme!

PS: Při této příležitosti prosím zvažte vstup do jedné z těchto organizací, která je Vám bližší, a minimálně členským příspěvkem pomoci na chod legislativní sekce dané organizace.
Věřte, že ČANY, ikdyž má v názvu "námořní", tak řeší i vnitrozemský jachting.

Výjádření autora paragrafu se západem a východem slunce - Tomáš Häckl - 5.5.2015

Zdroj článku viz http://www.aplcz.cz/cz/vyjadreni-tomase-hackla-k-vyhlasce-c-46-135.html

Odkaz na profil pana Häckla viz stránky TOP09
 

Užívání povrchových pro stání plavidel mimo vymezená a vyznačená místa.

Na uživatele některých rekreačních plavidel jako muleta zapůsobilo ustanovení vyhlášky č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě (dále jen „vyhláška č. 46/2015 Sb.“). Podle § 2 odst. 5 této vyhlášky mohou na stanovených povrchových vodách evidovaná plavidla stát mimo vyznačená místa pouze v době od východu do západu slunce. Jak a proč se toto ustanovení do vyhlášky dostalo? Pokusím se uvést některé skutečnosti, které širší plavecké veřejnosti nejsou asi zcela známé a objasnit, či vyvrátit některé nepřesné informace týkající se uvedeného ustanovení vyhlášky č. 46/2015 Sb.

Při přípravě novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, byla na Ministerstvu dopravy (dále jen „MD“) přijata zásada, že plavba plavidel má být upravena především tímto zákonem a na něj navazujícími předpisy, například pravidly plavebního provozu. Byla proto navržena také úprava vyhlášky č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě (dále jen „vyhláška č. 241/2002 Sb.“), která však není prováděcím předpisem k zákonu o vnitrozemské plavbě, ale k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Vyhláška č. 241/2002 Sb. měla upravovat užívání vod k plavbě, přesto však významně regulovala samotný provoz plavidel, zejména plavidel rekreačních. K vydání vyhlášky navazující na vodní zákon je sice podle tohoto zákona zmocněno MD, ale musí tak učinit v dohodě s Ministerstvem životního prostředí (dále jen „MŽP“) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (dále jen „MZe“). Rozsah uvažovaných úprav nakonec na konec vedl k návrhu nové vyhlášky.

Snahou MD při návrhu nové vyhlášky bylo upravit podmínky týkající se vlastního provozování plavidel jen v zákoně o vnitrozemské plavbě a pravidlech plavebního provozu. Týkalo se to rychlosti plutí plavidel, provozování vodního lyžování, vodních skútrů apod. V této souvislosti MD také nezapracovalo do navrhované vyhlášky ustanovení § 5 z vyhlášky č. 241/2002 Sb.ve znění. „Malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku.“ Uvedené ustanovení MD nezapracovalo do návrhu nové vyhlášky proto, že se jedná o povinnost, jejíž dodržování není možné prakticky kontrolovat a vymáhat. Nelze u konkrétního plavidla reálně jednoznačně prokázat počátek a konec stání ve 24 hodinového intervalu a jeho nepřetržité trvání, nelze tedy ani zkontrolovat, zda je stanovená povinnost dodržena či nikoli. Povinnosti či omezení uložené právním předpisem, které nelze reálně kontrolovat a vymáhat, zbytečně zaplevelují právní předpis, lze je snadno obcházet a jsou proto naprosto nefunkční a tudíž i zbytečné. Toto je zásada, která jednoznačně vyplývá z Legislativních pravidel vlády upravující tvorbu právních předpisů. Podmínka „trvalého dohledu“ je navíc duplicitní k ustanovením o hlídce a dohledu uvedeným v zákoně o vnitrozemské plavbě a v pravidlech plavebního provozu. Takováto duplicita není z hlediska legislativních pravidel vhodná a přípustná. V žádné variantě návrhu nové vyhlášky předkládané MD k diskusi odborné veřejnosti proto nebylo ustanovení o stání plavidel uvedeno, a to až do září minulého roku, tj. do prvního jednání s MZe a MŽP před meziresortním připomínkovým řízením.

Na zmíněném jednání k návrhu vyhlášky zástupci podniků Povodí i MZe vznesli, jednoznačný požadavek zapracovat do nové vyhlášky ustanovení o stání malých plavidel jak bylo uvedeno v § 5 vyhlášky č. 241/2002 Sb. Výše zmíněné argumenty MD o nefunkčnosti a zbytečnosti takového ustanovení zástupci podniků Povodí a MZe odmítli přijmout a dále trvali na svém požadavku. Přidalo se k nim též MŽP. Návrh MD, aby se omezení stání vztahovalo pouze na účelové a nesledované vodní cesty, nikoli na vodní cesty dopravně významné, odmítli zástupci Povodí Vltavy a požadovali, aby omezení stání mimo vyznačená stanoviště platilo i pro nádrže vltavské kaskády. Argumentovali například tím, že jsou ponechávána stojící plavidla na nádržích bez hlídky a dohledu. MZe argumentovalo například ohrožením plavidel stojících mimo určená stanoviště ledem a manipulacemi na nádržích v zimním období. Námitka MD, že je toto dostatečně ošetřeno v § 23a odst. 3 a 4 a v § 29b odst. 1 písm. j) zákona o vnitrozemské plavbě, nebyla akceptována a podniky Povodí, MZe i MŽP nadále prosazovaly zachování omezení stání plavidel mimo určená stanoviště i v nové vyhlášce. Ve snaze dosáhnout kompromisu mezi vlastním stanoviskem a stanoviskem podniků Povodí, MZe a MŽP navrhlo MD po konzultaci s Povodími úpravu stání mimo vyznačená stanoviště, která je nyní po dalších legislativních úpravách uvedena ve vyhlášce č. 46/2015 Sb.

Tato úprava umožňuje kontrolovat dodržování stanoveného omezení pro stání plavidel vzhledem k jednoznačnému stanovení jeho počátku a konce. Omezené stání se uplatní pouze na těch povrchových vodách, na kterých jejich správci místa pro stání plavidel vymezí a vyznačí. Správce, který situaci na konkrétní nádrži či úseku vodního toku podrobně zná, má tak možnost, aby kvalifikovaně a odpovědně rozhodl, zda je zde potřebná a nutná regulace stání plavidel. Na rozdíl od předchozí právní úpravy se regulace stání podle vyhlášky č. 46/2015 Sb., nyní nevztahuje na dopravně významné vodní cesty Labe, Vltavu od Ttřebenic po Mělník a Baťuv kanál, včetně navazujících částí Moravy. Ve shodě s předchozí právní úpravou se regulace stání nadále vztahuje na evidovaná malá plavidla, byla však rozšířena i na evidovaná plavidla, která nejsou malými plavidly. Stejně jako podle dřívější právní úpravy se regulace stání podle vyhlášky 46/2015 Sb. nevztahuje na neevidovaná malá plavidla, například rybářské pramičky, některé plachetnice, kajaky, kanoe, rafty a podobně.

Zastával jsem a nadále zastávám názor, že plavba plavidel by měla být regulována pouze předpisy v gesci MD, tedy zákonem o vnitrozemské plavbě a na něj navazujícími prováděcími předpisy. Předpisy v gesci MZe a MŽP by měly řešit obecné podmínky pro užívání povrchových vod k plavbě, jako jednoho z mnoha způsobů jejich užívání, ochranu struktury vodních cest a životního prostředí a tyto předpisy by měly být odůvodněné a přiměřené. Avšak jak vědí jachtaři, proti větru se prostě někdy plout nedá a je třeba využít křižování i když to je obtížnější a delší.  

Tomáš Häckl 5.5.2015  

Statistika nehod dle SPS

Citace:

"K dalším Vašim otázkám týkajících se plavebních nehod, jejichž příčinou se stala zčásti nebo zcela manipulace s vodní hladinou na vltavské kaskádě uvádíme následující.
V letech 2004 až 2013 došlo pouze ke 3 plavebním nehodám, kdy mohla být příčinou i manipulace s vodní hladinou.
Co se týká Vámi zmiňovaných situací, doplňujeme, že plavební nehody z roku 2007 a 2009 mají jediného společného jmenovatele. Plavidlo stálo (bylo vyvázáno) a nebyl na něj vykonáván dohled ve smyslu vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterým se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách. V obou případech událost oznámil Státní plavební správě správce vodní cesty. Ohledáním těchto plavidel nebyla zjištěna netěsnost, která by mohla být příčinou potopení plavidla.
V případu z roku 2007, kdy došlo k zatopení větší části malého plavidla, manipulace s vodní hladinou na přehradě Orlík neprobíhala. Plavidlo stálo před zatopením vyvázané ke kotevní bóji. Příčinu potopení se nepodařilo objasnit. Plavidlo nevykazovalo žádnou netěsnost. Těsnost potrubního systému plavidla obstála i při provádění tlakových zkoušek. Dešťové srážky byly v době nehody a před ní jenom místy a zanedbatelné. Vlnobití nebo sání jiných plavidel nemohlo stavbu tohoto plavidla z hlediska zalití vodou rovněž ohrozit. Vzhledem k výši škody, která na plavidle jeho zatopením vznikla a tím, že nebylo možno vyloučit ani případné úmyslné zavinění, byl tento případ předán Policii České republiky.
V roce 2009, kdy na přehradě Orlík došlo k částečnému zatopení malého plavidla, byla prováděna manipulace s vodní hladinou. Příčinou této nehody bylo nepřevázání plavidla při pohybu vodní hladiny, čímž došlo k jeho zatopení. Úprava úvazů plavidla nebyla provedena proto, že jeho provozovatel nezajistil na plavidlo dohled. Současně bylo zjištěno, že plavidlo stálo na vodní hladině neoprávněně, protože mělo již delší dobu propadlé lodní osvědčení, což provozovatel plavidla přehlédl. Větší škoda, která následkem nehody vznikla, se týkala poškození interiéru a nákladů na zajištění plavidla a likvidace ropného zamoření vody. Provozovatel svoje pochybení doznal a případ byl uzavřen v kompetenci Státní plavební správy.
V roce 2011 došlo na přehradě Slapy k zatopení malého plavidla s vlastním pohonem do 2/3 jeho délky a úniku ropných produktů do vody. Manipulace s vodní hladinou neprobíhala. K zatopení plavidla došlo vlivem vnikání vody do plavidla nedostatečně utěsněným trubkovým přívodem vody k ještě nenainstalovanému zařízení pro ohřev vody. Ani v tomto případě nebyl na plavidlo zajištěn žádný, tedy ani zprostředkovaný dohled. Oprávněný zástupce provozovatele potvrdil, že na plavidle byly před nehodou prováděny technické úpravy včetně výměny motoru. Případ plavební nehody byl uzavřen v kompetenci Státní plavební správy. "

Odpověď legislativní rady vlády ze dne 28.5.2015

Odpověd na dotaz viz níže je k dispozici zde.

---------------------------------------------

Vážená legislativní rado vlády,

zabýváme se peticí Vraťte nám noční kotvení, která se týká bodu (5) paragrafu 2 vyhlášky č. 46/2015 Sb., který nahrazuje
paragraf 5 vyhlášky č. 241/2002 Sb. (Vyhlášky o stanovení vodních nádrží a vodních toků,
na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě).

Znění bodu (5) paragrafu 2 vyhlášky č. 46/2015 Sb.:
(5) Na povrchových vodách, na kterých jsou vymezena a vyznačena místa pro dlouhodobé stání plavidel, může plavidlo
podléhající evidenci stát přímo či nepřímo vyvázáno ke břehu nebo zakotveno mimo tato vyznačená místa pouze v době
od východu do západu slunce, jedná-li se o
a) nesledovanou vodní cestu,
b) vodní cestu účelovou, nebo
c) vodní tok Vltavy od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice).

Znění paragrafu 5 vyhlášky č. 241/2002 Sb.:
Malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem,
nejvýše však 24 hodin vcelku.

Ministerstvem dopravy nám bylo řečeno, že návrat ke znění paragrafu 5 vyhlášky č. 241/2002 Sb. není možný,
kvůli tomu, že by neprošlo Legislativní radou vlády.

Chtěli bychom vás poprosit o sdělení kvůli čemu by výše zmíněný paragraf 5 vyhlášky č. 241/2002 Sb. neprošel
a z jakého důvodu, abychom se při návrhu nového znění podobného nedostatku vyvarovali.

Děkuji, Jakub Šípek.

Interpelace v poslanecké sněmovně ze dne 21.5.2015

Zde je odkaz na přepis 27. schůze, kde se pana ministra Dana Ťoka ptá pan poslanec Petr Bendl.

Média

2.4.2015 - ParlamentniListy.cz - Vraťte nám noční kotvení
10.4.2015 - ČT 1 - Události - zákaz nočního kotení
11.4.2015 - Ceska-Justice.cz - Ministerstvo převede námořní úřad a odbor plavby pod dráhu, dopravci jsou v šoku
15.4.2015 - ekonomicky-denik.cz - Zakaz plavby padl s novými možnostmi přisly protesty
15.4.2015 - ČT 1 - Události - otevření vod motorovým plavidlům  (od 28:30)
15.4.2015 - ČT 24 - Pravidla pro motorové čluny se uvolnila, prý to podpoří podnikání u řek
15.4.2015 - Tisková konference APL - nová vyhláška 46/2015
16.4.2015 - Rádio Regina - APL o nové vyhlášce vč. zákazu nočního kotvení
16.4.2015 - Ceska-Justice.cz - Padl komunistický zákaz plavby, znamená to nové možnosti a nové protesty
18.4.2015 - Lidové noviny - Josef Klíma - Začíná to jachtou
19.4.2015 - iDnes.cz - Chataři z Hracholusek odmítají návrat lodí na přehradu, sepisují petici
23.4.2015 - ČT 1 - Studio 6 - téma výstavy Lodě na vodě - APL a dotaz ohledně zákazu nočního kotvení
1.5.2015 - Jihočeská TV - téma zákazu nočního kotvení (od 2:51)
8.5.2015 - TV Barrandov - téma zákazu nočního kotvení (od 17:39)
11.5.2015 - Radiožurnál - Rozhovor se šéfem ŘVC Lubomírem Fojtů o vodních kanálech a přístavištích v Česku
13.5.2015 - Prima - téma plavců vs. motorových člunů (od 5:51)
18.5.2015 - Týden.cz - Zakotvíš, zaplatíš! Romantika na vodě se může prodražit
1.6.2015 - Prima - téma zákazu nočního kotvení (od 16:53)
7.6.2015 - ČT 1 - Události - Změna pravidel pro čluny a skůtry (od 22:50)
11.6.2015 - ČT 1 - Studio 6 - Zákaz nočního kotvení
11.6.2015 - ČTK - Zákaz nočního kotvení zřejmě zmizí ale až příštírok

Vyjádření Ministerstva životního prostředí - ze dne 21.4.2015

Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) spolupracovalo s Ministerstvem dopravy při přípravě
vyhlášky o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se
spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, nejedná se tedy o
účastníka řízení, dle správního řádu.
Citovaný odstavec 5 § 2 vyhlášky nebyl doplněn na základě připomínek MŽP, všechny připomínky
MŽP k vyhlášce byly Ministerstvem dopravy vypořádány a vyhláška tedy není v rozporu s politikou
MŽP. S dalšími dotazy ohledně vyhlášky se proto prosím obracejte na tvůrce vyhlášky - Ministerstvo
dopravy.


S pozdravem
Ing. Pavel Marták
oddělení ochrany před povodněmi
odbor ochrany vod

Kvíz

Který z těchto šesti kamarádů, kteří spolu zakotvili u břehu, musí překotvit do zapádu slunce na místo vyhražené pro dlouhodobé stání?

Papírová petice

Na výstavě Lodě na vodě v Praze (23.4. - 26.4.) probíhá na stánku ČSVM "pravá" podpisová akce.
Na tomto odkazu najdete text papírové petice, a pokud jste třeba z daleka, prosím o vytisknutí přiložené petice/archu (oboustranný tisk na A4), sebrání několika podpisů a odeslání zpět poštou.Nejlépe do konce přístího týdne tj. cca 5.5.

Foto stánku viz http://www.slapyreport.cz/sites/default/files/image/dscn2344.jpg

Mockrát děkuji

Sdílet tuto petici

Pomozte této petici získat víc podpisů.

Jak petici propagovat?

• Sdílejte petici na své facebookové zdi a ve skupinách souvisejících s tématem vaší petice.
• Spojte se s přáteli
  1. Napište zprávu s vysvětlením, proč jste tuto petici podepsali. Lidé ji totiž podepíší spíše, když budou chápat, o jak důležité téma se jedná.
  2. Zkopírujte adresu webových stránek této petice a vložte si ji do vlastní zprávy.
  3. Pošlete zprávu přes e-mail, SMS, Facebook, WhatsApp, Twitter, Skype, Instagram a LinkedIn.