Podpora Mgr. Vítězslavě Baborové, radní Jihočeského kraje za KSČM

Podivné hladovkaření
(10.1.2013)

Jihočeská hladovkářská obec se vskutku dobře ve svém protestu připravila. Seznam těch, za které chvilku nebudou hladovkáři jíst, je skutečně zajímavý. Za jménem hladovkáře následuje jméno toho, jehož údajně neprávem minulý režim poslal na smrt, tedy ve vykonstruovaných procesech. Tak z včerejška na dnešek hladoví student Dominik Hořejší, a to za neprávem odsouzeného Miloslava Choce, jenž byl prý »oběšen za vyzvědačství«. Skutečně za vyzvědačství?


Choc se v roce 1944 přihlásil jako dobrovolník do uniformované Technische Nothilfe, jež v rámci Leyovy služby měla zajišťovat život ve frontovém zázemí. To po válce zamlčel. Proto se mohl stát členem mšenskolázeňské (pro sudetské území) skupiny, jež měla udržovat pořádek mezi německým obyvatelstvem. Při jakémsi střetu mezi příslušníky skupiny byl zastřelen její velitel.

Choc, hlavní účastník střetu, přežil. Poté se ale ztratil a objevil na Chomutovsku v uniformě poručíka Svobodovy armády. V době tehdejšího zmatku si jeho papíry nikdo neprověřoval, a tak se mohlo stát, že byl jmenován »komisařem«, předsedou správní komise pohraniční obce Kienheid. Zpravodajci z Chomutova však dostali jakési informace, které potřebovali v souvislosti s ním prověřit, nasadili na něj německého zaměstnance správní komise, antifašistu Reichmanna. Choc se o tom však dozvěděl. Vylákal onoho antifašistu do lesa a tam ho jako převaděče zastřelil. Tento čin mu už však neprošel a Choc byl zatčen.

Vyšetřování potvrdilo, že nebyl ani svobodovec. Určitou dobu byl ve vyšetřovací vazbě a pak byl propuštěn na svobodu s tím, že dále bude vyšetřován. O Velikonocích roku 1948 se mu podařilo s několika dalšími lidmi přejít hranice. V táboře u Salzburku, kam byl převezen, se nechal naverbovat americkými orgány jako agent chodec a v krátké době byl už se špionážními a dalšími úkoly zpět v republice. Jedním z nich, tentokrát od šéfa emigrantské skupiny Vávry-Staříka, s nímž se setkal v lágru, bylo zlikvidovat bývalého organizačního vedoucího Ústředního partyzánského štábu majora Augusta Schramma, který v té době byl vedoucím partyzánského oddělení ÚV KSČ. Úkol splnil. Schramma zavraždil v jeho bytě, kam se vetřel s fingovaným vzkazem. I když se jistou dobu skrýval, opustit republiku se mu nepodařilo, byl zadržen a odsouzen k nejvyššímu trestu.

Otázka pro studenta Dominika Hořejšího tedy zní: Jste si vědom, za koho vlastně držíte hladovku?


Autor: Jaroslav KOJZAR