Páně Halíkovo “drzé“ čelo a ostré lokty, aneb od totalitního posluhovače až téměř na kandidáta na prezidenta

   Ani ne tak ze zájmu jako ze zvědavosti jsem si přečetl rozhovor Dany Braunové (Magazín PRÁVA, středa 23. prosince 2015) s kontroverzním člověkem jménem Tomáš Halík. V rozhovoru, který je veden dost familiárně a jednostranně, se Tomáš Halík svěřuje s řadou osobních věcí, které mohou na nejistého, nerozhodného či spíše pravicově smýšlejícího čtenáře dost emotivně zapůsobit. Nelze pochybovat, že člověk, který má na krku (kromě svatého křížku) šest životních křížků (přesně 67 let), kněz, teolog, vysokoškolský pedagog (profesor)psychoterapeut (možná i psychopat), ale také sociolog a publicista, nositel Templetonovy ceny (ekvivalent Nobelovy ceny), farář Akademické farnosti v Praze a v neposlední řadě nedávno jmenovaný viceprezident Rady pro výzkum hodnot a filozofie se sídlem v americkém Washingtonu („veledůležitá“ organizace pro české občany), něco za svůj život prožil.

     Jak ze zmíněných profesí vyplývá, má pan Halík nebývale široký záběr zájmů, činností a bezpochyby i vědomostí. Pokud jde o téma víry, katolicismu, křesťanství a náboženství všeobecně, potud dobře a nic proti tomu, když je ochoten o tom mluvit (mj. on mluví rád, hodně a často, ale zcela jistě ne nezištně). Ovšem pokud jeho klasická náboženská či křesťanská rétorika vybočí do oblasti politiky, je zle. Už sama redaktorka Dana Braunová totiž záměrně položila T. Halíkovi otázku, týkající se prezidenta Zemana a pan teolog Halík, jak jinak, velmi ochotně se k jeho osobě vyjádřil. Že to nebylo nic lichotivého, nelze pochybovat.

VICE-Páně Halíkovo “drzé“ čelo a ostré lokty, aneb od totalitního posluhovače až téměř na kandidáta na prezidenta