Žádáme bezodkladnou demisi premiéra Sobotky.

Chceme těžký many,

proto jedem do Germany.

Jedeme k Merkelové,

ta nám dá těžký love.

Zažili sme velkou slotu,

cesta byla zapeklitá,

přelezli jsme spoustu plotů,

Angela nás vřele vítá.

Cestou jsem si nezapíchal,

jsem tak děsně nadržený,

já bych šoustal, já bych stříkal,

mají tu tak krásné ženy.

Nadržená Angela

pářit s nimi se chtěla,

tak ta holka nevinná

odjela do Kolína.

Tam je spousta etnik,

směsice toť pestrá,

nedám za to ani pětník,

užiju si na Silvestra.

Až to všechno vypukne,

v tom Kolíně nad Rýnem,

myslela že dostane,

přes pysky velkým šulínem.

Stála tam na náměstí,

rozkošně se culila,

natěšená na neřesti,

svoji hruď špulila.

Její krásné tělo,

v němž hormony se bouří,

souložit by chtělo,

po styku s azylanty touží.

Neměla však štěstí,

nevyšla na ni řada,

dostala jen pěstí,

od jednoho smrada.

To vám byla lidi rána,

imigranti se jí tlemí,

ležela tam až do rána,

na studené zemi.

Místo teplé peřiny

a arabského sperma,

odnesla si modřiny

a v kolenech revma.

Nechci zůstat navždy panou,

chci mít škvírku rozprcanou,

chci mít v sobě Eritrejce,

zasunutého až po vejce.

Proto jela na hranice,

kde je imigrantů více,

nadržená jako sova,

dojela až do Pasova.

Nedbala policistů rady,

stála na hraniční čáře,

špulila svoje vnady,

dostala do tváře.

Imigranti hanební,

švihli po ní kostku dlažební,

chvíli se tam potácela,

padla na zem a jen klela.

Teď má v hlavě díru,

nahání všude mládence,

radá by tu škvíru

zaplnila pyjem běžence.

Každý den na hranicích stojí

jako strašák do zelí,

imigranti se jí bojí,

raději z Německa zmizeli.

V Evropě je plno radosti,

z Maďarska přišly žádosti,

zda-li nechce na hranicích strašit

a neodbytné imigranty plašit.

Ta holka sebou stále šila,

tak ráda by zhřešila,

aniž by to tušila,

imigrační krizi vyřešila.

Od té doby v ulicích se slaví

Angelo, ty dívko snová,

až nás zase kobylky zaplaví,

přijdeš a vyplašíš je znova.