Týdny občanského neklidu

#1551: Michal - Re: 

 Historie německého živlu v našich zemích vůbec je dosti složitá, a tak jako všechno, rozhodně není černobílá. Situace těchto lidí v nově vzniklé republice po roce 1918 také nebyla zrovna záviděníhodná. Příklon k nacionálnímu socialismu v sudetech samozřejmě existoval, ale i tento nastala mimo jiné jako důsledek složitých předválečných vztahů a také dosti pozdě - ze začátku to takto většinově nebylo. Ale i potom, příklon k německé politice se všemi neblahými důsledky byl z pochopitelných důvodů většinový, ale také ne 100%. Nechci to omlouvat, ale jako člen této menšiny-komuity, bylo jistě dost životu nebezpečné, ba hrdinské, postavit se na odpor. Zkuste si jen představit sebe v této situaci: nenaletěl byste s proudem oné ideologii? Pokud nenaletěl, měl byste dost odvahy se postavit proti? A představte si, že byste ji měl, vytrpěl byste si od svých dosti a pak, když skončí války, tak pokud vás nepověsili někde na lampě, tak vám skonfiskují majetek a s ranečkem vyženou pryč. Je to spravedlivé? Má člověk právo zacházet s kýmkoli na základě kolektivní viny, bez posouzení konkrétního případu, bez soudu? Nemá! A ti odsunutí, prostě krajany jsou, ať se nám to líbí, nebo ne. Byli vytrženi ze své domoviny, kde po staletí byli doma. Jestli byli hodni té země, nebo ne, jestli se nezachovali vlastizrádně - někteří z nich, to je jiná otázka. Smaozřejmě, že mezi těmi členy sudetoněmeckých spolků můžou snad být ještě i dnes ti, kteří si odsun zasloužili, ale spíše bych čekal jejich potomky. Stejně ale bez rozlišení nemůžu všechny hodit do jednoho pytle a chovat se k nim jako ke zrádcům -nemám právo soudit ani konkrétního člověka, k tomu prostě nemám mandát. A pokud někdo nebyl odsouzen právoplatným soudem, trvá presumpce neviny a takový člověk prostě je drahým krajanem!

Lubomír Tichý.