Petice za osvobození politického vězně Davida Ratha

Vážený pane předsedající, dámy a pánové,

chvíli jsem počkal, jestli tak jako u jiných důležitých bodů přiskočí předskokani s možností uplatnit své přednostní právo. Nestalo se. Znamenalo by to také uplatnit odvahu.

Žijeme v podivné době. V minulém týdnu vyvrcholil boj o vedení české policie, hlavní protagonisté změny v čele vedení policie pánové Langer a John si přes média sdělovali názory, kdo ze dvou jejich proteží pánů Červíčka a Lessyho je větším žabákem, který přeskočil nejrůznější řídící stupně v policii, aby v čele policie uskutečňoval praxi pomáhat a chránit. Mám-li říci svůj dojem, ani pan Lessy a ani pan Červíček nevzbuzují svou nízkou odbornou kompetencí mou důvěru. Nezbývá než konstatovat, že vítězem souboje o vedení české policie se stala proto tuto chvíli Občanská demokratická strana se svým expertem na férově vedená policejní vyšetřování Ivanem Langerem. Každý chvilku tahá pilku. Soudní při může vyhrát Lessy a pak budeme mít dva policejní prezidenty a pak by asi mělo dojít na slova inspekčního generála von Schwarzburg, jak jsem to poznali v Osudech dobrého vojáka Švejka ve vztahu k ministrovi vnitra a šéfovi inspekce. Máte revolver? Být na vašem místě, jistě bych věděl, co s tím dělat. Je to blamáž těchto dvou pánů.

Možná není náhodou, že v krátké době byl zatčen již druhý významný politik z opoziční ČSSD. Po Davidu Rathovi to byl v úterý náměstek ústecké hejtmanky z této strany. Nic proti tomu, pokud se provinil. Osobně mu nefandím a nemám pro to nejmenší důvod. Ze strany policie je to jen poněkud jednosměrné. Tento názor mi nevyvrací ani to, že byl zatčen také vysoký funkcionář ODS Markvart, ale zástupce hejtmanky je výrazně vyšší šarže.

Česká veřejnost se ptá, co se stane se všemi aférami, ve kterých běhaly a mizely stamiliony, o kterých s jistotou můžeme říci, že skončily v kapsách, v nichž skončit neměly. Zastavím se například u kauzy ProMoPro. Tam se vypařilo do soukromých kapes nejméně 300 miliónů korun. Politická odpovědnost šla za tehdejším odpovědným místopředsedou vlády Vondrou a věcná za tehdejším šéfem Úřadu vlády Novákem. Ten jeden dnes dělá "očistu" na prohnilém Ministerstvu obrany, z toho druhého je spiritus agens prezidentské kampaně Jana Fischera. Žádné obvinění nebo teatrální zatčení, žádné úniky odposlechů z děravých policejních análů - nic takového se nekonalo, mají klid na práci, jak se sluší a patří. Naopak, pravicový tisk o kandidátovi na senátora na Litoměřicku a Slánsku Vondrovi mluví velmi vlídně, bez jakékoli investigativnosti. Je to pašák, odvážný chlap, jak se sám charakterizuje na svých bilboardech, kterými zamořil Litoměřicko a Slánsko. Dnes svou neúčastí odvahu neprojevil. Není sám, pan ministr Kubice tuto vlastnost neprojevuje dlouhodobě.

Pan Novák není zmiňován pro jistotu vůbec, jako kdyby zázračné zmizení 300 miliónů korun, které se daňovým poplatníkům navždy vypařily, bylo jen nějakým kavalírským deliktem. Policie a státní zastupitelství nic.

V pondělí jsme se dozvěděli z úst ministra zdravotnictví, že v projektu IZIP přišly veřejné rozpočty o stamiliony, prý o 450 miliónů korun. Duší tohoto poněkud zbytečného projektu byli dva dnešní europoslanci ODS. Nic se ale neděje. Po Evropském parlamentu se nepohybují ani v želízkách, ani ve vězeňském mundůru nebo se koulí na noze. Ne, že bych si to přál, ale neděje se vůbec nic.

Co všechny ty další kauzy? Na Ministerstvu životního prostředí, podivná výběrová řízení na Ministerstvu obrany či Ministerstvu práce, kde byly podivně vynaloženy desítky milionů, možná stamiliony korun.

Na minulé schůzi Sněmovny jsme projednávali zbavení poslanecké imunity někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, prý se při velmi podezřelém nevýhodném nákupu letounů Cassa někde zatoulalo 658 miliónů korun. Po výroku Sněmovny, kdy byla zbavena imunity, nečekala na Vlastu Parkanovou policejní zásahová jednotka, aby jí nasadila hned po opuštění jednacího sálu Sněmovny klepeta a odvezla ji s koulí na noze ve vězeňském mundůru do cely sousedící s Davidem Rathem. Tím vůbec neříkám, že by to bylo adekvátní nebo že se mi tato myšlenka líbí. Prostě se to jen nestalo.

Chci jen na několika takových příkladech ukázat dvojí metr orgánů činných v trestním řízení - na jedné straně teatrální zatýkání, na druhé straně bagatelizace, ba dokonce konverze tunelů a loupeží na jakési kavalírské delikty. Čeští občané ale nejsou vůbec hloupí a ptají se, jak je to možné. A co české soudy? Žijeme v zemi, která je pokud jde o její politickou třídu v krizové situaci. Vláda je za dva roky své existence snad už po desáté v existenční krizi. A v podobné situaci jsou i české soudy.

Před pár dny Nejvyšší soud České republiky svým rozhodnutím potvrdil nepodmíněný trest panu Smetanovi, dnes již bývalému řidiči městské hromadné dopravy, za to, že kreslil slušivá tykadélka před volbami v květnu 2010 na plakáty politiků. Možná i na moje billboardy, nevím. ODS se cítila poškozena a soudkyně, manželka bývalého místopředsedy ODS Langera rozhodla o nepodmíněném trestu pro tohoto recidivistu, promiňte, recesistu. Teď už se z něj stal pomalu recidivista. (Smích zprava.) Teď už jste z něj udělali recidivistu. (Smích v sále.) Co je, proboha, větším střetem zájmů? Já bych se tomu nesmál. A nikdo se ani nezapýřil. Soudkyně, manželka bývalého ministra vnitra. To je flagrantní střet zájmů. Ale Nejvyšší soud to přikryl. To je vážnější. Já nevím, jestli se ještě teď smějete, pánové.

Jen si tak říkám, co by se stalo, kdyby tou soudkyní byla, kdyby byla právničkou, moje žena, a verdikt by vyslovila stejný. Ani to nechci domýšlet. Byl by to jistě nechutný útok na svobodu slova a projev diktátorské praxe.

Najednou všichni ti, kteří se předtím v médiích rozhořčovali nad diktátorstvím ruského prezidenta v souvislosti s poněkud silně recesistickou akcí Pussy Riot, zazpívali si protest song v chrámu Krista Spasitele, tedy v centrálním chrámu ruské pravoslavné církve, teď mlčí. Mlčí, a tím tedy křičí, řekl by klasik.

Rovněž připomenu nezapomenutelné protiústavní rozhodnutí Ústavního soudu, kterým tento zrušil v září 2009 mimořádné volby měsíc před jejich konáním. V Kyzgystánu nebo Zimbabwe bych to čekal, ale u nás? Nicméně stalo se.

Rozhodnutím okresního soudu byla stanovena kauce za propuštění Davida Ratha z vazby ve výši 14 mil. Kč. Tato výše kauce byla alespoň pro mě neuvěřitelná. Pár dní předtím policie pro jistotu obstavila majetek Davida Ratha, prý v hodnotě 20 mil. Kč, policie ale žádný odhad neučinila. Dnes jsme slyšeli, že to s tím majetkem Davida Ratha není tak jednoznačné, že jsou to nemovitosti, které nepatří jenom jemu. Přitom státu vznikla škoda prý ve výši 9 mil. Kč. Jak a z čeho by tedy mohl David Rath kauci vůbec zaplatit?

Policie si zřejmě vysnila situaci, že "někdo" pošle na kauci potřebných 14 mil. Kč a pak bude policie a s ní spřízněný tisk splétat nitky a další nitky.

Prominentní příjemkyně informací - David Rath ji jmenoval, já jí činit reklamu nebudu - z policie a zpravodajských služeb napíše ve své knize z materiálů, které měla obratem od svých zdrojů z policejních a zpravodajských kruhů, kapitolu na toto téma. Nikoho to určitě nezarazí, všichni to považují za zcela normální. On-line zveřejňování takzvaných odposlechů, rozuměj přepisů údajných odposlechů, je opravdu neuvěřitelnou praxí, a proti tomu není obrany, zejména je-li plošné ve všech médiích, úplně ve všech.

Úniky z policie probíhají on-line zcela bezskrupulózně. Každý právník vám ovšem řekne, že soud nepřipouští odposlechy ve formě přepisů jako důkaz. Proč by vlastně měly být autentické nebo dokonce přesné? Sám mám jednu takovou osobní zkušenost. Mohl bych o ní mluvit.

Zdá se, že kauza buštěhradského zámku - pro mne velice přesvědčivě o ní argumentoval David Rath - se jaksi nedá přetavit v žádoucí žalobní petit. Proč si to myslím? No, je to logické. Nebyli bychom dnes znovu obtěžováni, abychom hlasovali o vydání poslance Davida Ratha znovu.

Chci se v této chvíli zeptat paní předsedkyně Němcové již po třetí /věřím, že to bude naposledy a tentokrát mi odpoví/, jak mohla tak geniálně rychle rozhodnout o vydání Davida Ratha světské spravedlnosti. Potřebovala na to zhruba jednu minutu. Rád bych se jí také zeptal, zda dnes již chápe, že s tím Buštěhradem se to moc nepovedlo.

Při jednání Sněmovny počátkem června, na němž byl David Rath zbaven poslanecké imunity, jsem měl silný pocit manipulace. Proto jsem přirovnal Buštěhrad k Budišovu, kde přes šesti lety Kubiceho tým zorganizoval, zprefabrikoval, podobnou šarádu. Ale mediální krytí měli tehdy před šesti lety v případě kauzy Budišov a údajného zločineckého centra v čele se starostou Péťou velmi silné. Připomínám, že těžce nemocný starosta Péťa a jeho údajní komplicové byli v plném rozsahu soudem osvobozeni, shledáni nevinnými. Starostovi Péťovi tyhle útrapy zkrátily život.

S Budišovem spojená kauza Věry Jourové - to byla další prefabrikace těch pánů z Kubiceho ÚOOZ. Také tehdy těsně před komunálními volbami, na podzim roku 2006, vypadalo vše přesvědčivě. Policie i média věděly vše jasně. Připomenu teatrální zatčení Věry Jourové na ruzyňském letišti. Zločinné "spojení", odhalované architektem Lžičařem, ze kterého se později vyklubal policejní agent a pak zločinec, odsouzený soudem k mnohaletému trestu, aby se mu zavřela ústa. Zkrátka, takový byl rukopis Kubiceho týmu.

Všichni svědci, zdá se, zatím vyvrátili policejní obvinění na údajné předražení projektu Buštěhrad. Proto se logicky vkrádá otázka, kolik takových žádostí od policie o vydání ještě do Sněmovny přijde, až se ukáže, že to celé, co dneska slyšíme, bude zase trochu jinak.

Pro účelovost celé věci svědčí také masivní nasazení médií ve vhodných okamžicích, což bývá spojeno s úniky z trestního spisu Davida Ratha do médií. Nejmenovaná spisovatelka, o které jsem již hovořil a jejíž jméno tady uvedl David Rath, mající vazby na jisté policejní a zpravodajské kruhy /já bych je mohl jmenovat, a třeba také k tomu jednou dojde, a brzo/ měla spisy ke kauze Davida Ratha k dispozici prakticky od samého počátku a napsala o nich a z nich knihu. A nikomu to nepřijde divné nebo v rozporu s etikou, morálkou a já nevím s čím vším.

Rád bych, aby se hrála fér hra. Zdá se mi, že s fér hra v této kauze nehraje. David Rath zřejmě nemá být propuštěn z vazby. Jde o to, aby se mu co nejvíce ztížila obhajoba. Nevím, zda je David Rath vinen či nevinen. To je opravdu věc rozhodnutí - jak věřím, i přesto, co jsem řekl o českém soudnictví - nezávislého soudu. Věřím, že jsou tady odvážní soudci, kteří jsou schopni rozhodovat nezávisle. Ale fér hra se tu nehraje. To vidím jasně. V demokratické a opravdu svobodné zemi má mít právo na plnohodnotnou obhajobu každý, dokonce i opoziční poslanec, silně nepříjemný vládě.

Nežijeme přece ve Francii Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. a jejich lettre de cachet, kdy se na jejich základě nechaly královskému dvoru a vládě nepohodlní lidé shnít v Bastille. A my už přece nejsme v 18. století, ale na počátku století 21.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.