Petice proti rušení praktických škol

Pracuji na základní škole pro žáky se specifickými poruchami učení a chování. Osnovy máme podle základní školy, ale máme méně žáků a individuální přístup. Někteří žáci musí pracovat podle IVP, kde vlastně dodržují osnovy praktické školy. Upřímně je to neskutečně těžká práce, když většina žáků, i tak problémových, pracuje podle jedné osnovy, a jeden či dva žáci pracují podle jiné. Pokud nemáte ve třídě opravdu kvalitního asystenta, kterých je opravdu velmi, velmi málo, tak nemáte šanci tuto práci provádět plnohodnotně tak, aby "nespolkla" veškerý, i volný, čas. Vůbec si nedokážu představit, že by se žáci z praktických škol měli začlenit do běžných základních škol a tříd, kde je mnohdy i přes třicet žáků, protože škola nemá peníze na to, aby si dovolila mít dvě malé třídy. S takovým přístupem MŠMT bude náš národ opravdu národ "dementů", a budeme dále klesat po žebříšku vzdělávání. Tímto slovem nehodlám urážet žáčky, kteří mají problémy se vzděláváním. Spíš naopak, ty, kteří vymýšlejí takové nesmysly. Toto se jim vrátí. V takto integrovaných třídách totiž nebudou mít tito žáčci takovou péči, jakou potřebují, takže nikdy nedosáhnou výsledků, kterých by mohli. Naopak ostatní žáci budou brždění a zpomalováni a stejně tak nebudou mít možnost se rozvíjet tak, jak potřebují, nehledě na to, že se budou nudit. Vidím tyto rozdíly i na naší škole. Nemít ve třídách asystentky, nešlo by v takových třídách pořádně pracovat. Nehledě na to, že žáčci, kteří mají opravdu nějaké problémy, vidí, že jsou prostě "jiní", ať se někomu tento výraz líbí, nebo ne, a strádají a trápí se. Ani jedna strana tak nemůže být šťastná. Pokud dojde k takové integraci, o které se mluví, nebude to mít ani jeden dobrý důsledek. Nehledě na to, kolik lidí přijde o práci, na kterou jsou kvalifikovaní. Stát se má starat o to, aby měl každý možnost nejlepšího vzdělání a nejlepší školní péče, jaká vyhovuje jemu a jeho individuálním potřebám a o to, aby se lidé kvalifikovali na práci s takovými dětmi a také, aby s nimi nejen byli schopni pracovat, ale také měli tu možnost pracovat a předávat jim vše tak, jak je to pro ně nejlepší. Místo toho stát vymýšlí, kde by ušetřil peníze. Copak nikdo nechápe, že takové kroky můžou mít nedozírné a nenapravitelné následky??? Co kdyby stát začal u hledání peněz u sebe??? :-)