Petice proti obsazení resortu školství Jihočeského kraje KSČM

Kdo čte některé příspěvky zde, od rudě agitační brigády v čele s "demo", komsomolkou Veronikou a mnoha nepodepsanými soudruhy, možná nevěří svým očím. Pouhých 20 let po pádu prohnilého a zkrachovaného komunistického režimu (jak si do teď možná myslil) se dozvídá věci! Skoro se těším vždy na pokračování. Co včechno jako pamětník o tom ještě nevím! Že jsme byli vysoce rozvinutý stát, s příkladným zemědělstvím (v tzv. mléčné lize, kterou hrála JZD a státní statky přece na čele byla JZD s dojivostí i PŘES 10 (ano, slovy deset) litrů mléka na dojnici a den!), dokonalým školstvím (zajišťujícím například i vysokoškolské tituly třídně vhodným jedincům za rok či dva studia), zdravotnictvím (které pro soudruhy, od okresní nomenklatury výše, bylo schopno zajistit zvláštní fondy nedostupných léčiv pro KAŽDÉHO soudruha - této kategorie, ovšem), s průmyslem, který, jen co se zbavil neperspektivních výrob, jako například motocyklů, zažil neobyčejný rozkvět až se dostal na absolutní světovou špici, s pevnou, prací podloženou měnou, ve které si i Spojené státy uložily podstatnou část svých devizových rezerv (ano, ty zelené papíry s Klementem). Měli jsme (až na nějakou tu disproporci) doslova zbožím přetékající obchody s nejkvalitnějšími produky našeho vyspělého spotřebního průmyslu a zemědělství. Aby Strana ve své moudrosti pracujícím ukázala, v jak ubohých podmínkách se žije ve světě kapitalismu, otevřela siť obchodů Tuzex, kde se mohl KAŽDÝ na vlastní oči přesvědčit, jak ubohou elektroniku (ve srovnání s naší Teslou) mají na tzv.Západě, jaké nechutné a podřadné potraviny musí konzumovat, do jak nemožných hadrů se musí oblékat.... Strana nabízela každému, za směšně nízké ceny, zájezdy do tohoto západního kapitalistického "ráje", aby KAŽDÝ se mohl o pravdě přesvědčit na vlastní oči. Naši uvědomělí pracující ovšem před pozlátkem pláží Italie nebo Tichomoří dávali zásadně přednost vyhřátým plážím bratrské NDR nebo Picundy s vysokým standartem služenb, i když na takové zájezdy, pro vysoký zájem, museli často stát frontu celou noc.... Tak bych mohl ještě dlouho pokračovat ve výčtu nebývalých úspěchů. Vždyť se "žilo lépe, žilo se radostněji", den ode dne.
Nebudu se tedy nic divit, až, jako pamětník, se tu jednoho dne od "dema" nebo Veroniky či jiného soudruha (soudružka Baborová to ostatně ve svém článku, zatím jen pro stranickou potřebu, naznačuje) z jejich propkomúderky dozvím, že v listopadu 1989 pracující lid spontáně chtěl dát svou lásku a vděčnost komunistické straně najevo masovými shromážděními, kde zvonil klíči jako připomínku nezapomenutelného výstřelu z Aurory, který celý tento blahobyt odstartoval. Žel, zrádná a podlá reakce, zbytky poražených vykořisťovatelských tříd, ideově nepevní inteligentčíci a vůbec všichni, kteří unikli spravedlivému trestu ("psovi psí smrt!) nebo si nevzali poučení z převýchovy v Jáchymově ("Arbeit macht frei") a jejich neméně ničemní potomci hrubě zneužili nejsvětější city pracujících k rodné Straně a nastolili lstivě režim nezaměstnaných, bezdomovců, hladem umírajících....
Ano, to vše se ještě dozvíme. Zvláště když mladou generaci bude zase vyučovat rudá baba Baborová nebo katovský pacholek Sloup. Samozřejmě nebudou vyučovat osobně, to by při desetitisících studemtů ani nešlo. Strana ví jak na to: stačí přece, když začnou převýchovou ředitelů škol. Nástroje k tomu dostanou. Ať žje demokracie! Za dodržení výsledku voleb!