Petice proti obsazení resortu školství Jihočeského kraje KSČM

http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1096-uloupene-kosovo


Srbové se obracejí k Západu zády. Vrcholní představitelé EU totiž pro Srbsko neudělali vůbec nic, ačkoliv této balkánské zemi dlouho vládla proevropská a vůči Bruselu velmi vstřícná Tadićova vláda. Srbům bylo za jejich úsilí přiblížit se Západu plivnuto do tváře uznáním kvazistátu Kosovo v roce 2008 většinou členských zemí EU včetně České republiky.

Topolánkova vláda se Schwarzenbergem v úřadu ministra zahraničí tak učinila za zády parlamentu a proti vůli prezidenta republiky. Praha k tomuto kroku neměla nejmenší důvod a mohla své tradičně přátelské vztahy s Bělehradem potvrdit odmítnutím uznání svrchovanosti Prištiny v souladu s konáním dalších pěti států EU včetně Slovenska.

I tzv. seriózní média informovala o praktikách zločinecké organizace Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), provozující byznys s tělesnými orgány srbských zajatců, které jim byly odebírány mnohdy bez narkózy. Tyto skutečnosti dosvědčil jeden z bývalých členů UÇK a není pochyb o tom, že do celé kauzy byl zapleten i současný kosovský premiér Hashim Thaçi – velký oblíbenec bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové – se kterým si potřásal rukou mj. prezidentský kandidát Jan Fischer. Vzhledem k tomu, že nad transportem orgánů z tiranského letiště dohlíželi albánští vojáci, je zřejmé, že o všem byly informovány i albánské úřady.

Neméně zajímavá je informace, že se Madeleine Albrightová – klíčová postava bombardování a následné demontáže Svazové republiky Jugoslávie – účastní privatizace tamního Telecomu, přičemž výběrové řízení je ušito na míru její firmě. Generál Wesley Clark, který celé agresi NATO velel, hodlá pro změnu koupit kosovské hnědouhelné lignitové doly. Tyto aktivity jsou nejen amorální, ale podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 i protiprávní. Politici, kteří se výrazně angažovali při amputaci Kosova od Srbska, se nyní chtějí zmocnit srbského majetku – to je ukázkový příklad „amerického idealismu“. Kosovské odbory však odmítají další privatizaci a opoziční strany jim přislíbily plnou podporu. Vláda chce prodat tři největší státní podniky – poštu a telekomunikace, energetiku a doly. Petici, která požaduje zastavení privatizace již podepsalo 61 tisíc občanů. Pokud tento proces nebude zastaven, vyjdou odboráři do ulic a hrozí i generální stávka. Privatizaci provází i řada korupčních skandálů.

Uloupené Kosovo

Film Václava Dvořáka přináší nezvyklý pohled na složitou problematiku soužití různých etnik na Kosovu. Nezvyklý v tom smyslu, že zcela úmyslně přináší alternativní pohled proti většinové interpretaci světových i českých médií - ukazuje střet ze srbské strany, vnáší i historický přehled vývoje dané lokality, přináší pro českého diváka málo známé záběry srbské televize. Pikantností tohoto filmu je fakt, že ačkoli je natočen Českou televizí, nebyl po zásahu cenzorky nikdy odvysílán.