Otevřený dopis na podporu stávající imigrační politiky ČR

3. června 2015  

Zasláno členům vlády ČR, poslancům Parlamentu ČR, senátorům Parlamentu ČR a europoslancům    

Vážená paní, vážený pane,  

s úzkostí, nadějí a odhodláním překřičet minoritní, leč hlasité názory, se na Vás obracíme s prosbou: Prosíme, využijte svého významného postavení a ochraňte Českou republiku před nebezpečným přílivem imigrantů ze zemí mimo EU.  

Jsme Češi, žijící spolu s Vámi zde – doma v České republice a píšeme Vám jako zástupci většiny. Jsme studenti, zaměstnanci, zaměstnavatelé, důchodci, úředníci, Vaši sousedé. Platíme řádně daně a zvolili jsme si Vás jako své zastupitele.  

Naše babičky nám otevřely srdce pro každého, kdo je hostem a jako host se s námi také časem loučí. Vítáme zahraniční obchodní partnery, investory, studenty i učitele, životní partnery, turisty, manažery. Naši dědové nám zanechali hůl na ty, kteří zneužívají české pohostinnosti, na ty, kteří nevědí, kdy je slušné odejít. Hůl na lidi, kteří berou ze společného a nic nedávají.  

Nikdo z nás není odborníkem na azylovou politiku. Každý z nás podepsaných je však členem rodiny, které si váží, občanem města či vesnice, kterou má rád, a součástí národa, který miluje. Osobně se nás dotýká, pokud kdokoliv mimo naši zemi, naši rodinu, předstírá, že má právo nám diktovat, kdo se stane naším hostem, nedej Bože členem rodiny. Řada Čechů podléhá kampani falešné solidarity, protože se bojí, aby neublížili. Tím však nejvíce ubližují sami sobě, nám všem, kteří zde dosud žijeme v klidu a míru, a troufáme si říci, že tím ubližují i samotným migrantům, jejichž zodpovědnost za jejich vlastní životy chtějí předat do našich rukou, a tím je fakticky zbavit možnosti změnit situaci v jejich domovských zemích.  

Vážíme si stanoviska současné vlády NEPŘIJÍMAT imigranty, nepodlehnout kvótám EU a vyjadřujeme Vám tímto plnou podporu většinových voličů pro další setrvání s touto rozumnou politikou. Politika není výsledkem exaktního výpočtu. Politika odráží vizi Vás, leaderů, a názor nás, občanů.  

Níže stručně shrnujeme hlavní argumenty, proč je správné nepřijímat do České republiky nové uprchlíky, především ty z afrických a blízkovýchodních, převážně muslimských států. Na závěr připomínáme možnosti, které, jako zastupitelé suverénního státu v rámci EU, máte momentálně k dispozici. Prosíme Vás, využijte jich.

1.       NEJSME DLUŽNÍKEM V GLOBÁLNÍM PROSTORU

Nevlastnili jsme kolonie. Nenutili jsme cizí národy učit se česky. Netěžili jsme z bohatství cizích zemí. Nevyvolali jsme světovou válku. Z tohoto pohledu jsme svobodná země, nedlužíme nic ani obyvatelům Afriky, ani Asie, ani Arabského poloostrova, ani nikomu jinému. Jako Češi se nemusíme stydět před žádným druhým národem. Jsme solidární se sousedskými státy EU, nikoliv hloupí a poddajní.  

2.       NEJSME OCHOTNI PODPOROVAT ORGANIZOVANÝ ZLOČIN

Problém uprchlíků je dnes z velké části problémem organizovaného zločinu a je těžce placený. Nepřinášíme konspirační teorie, že islámský stát je jen marketingová agentura na výrobu zla apod., přesto se ptáme: kdo je „beneficial owner“, tedy skutečný příjemce těžící z pohybu mas lidí? Určitě to není EU a zcela jistě ne ČR. V boji s terorismem se osvědčilo pravidlo s teroristy nevyjednávat. EU se však rozhodla platit výkupné za každého uprchlíka.  

3.       NAŠE ZDROJE NEJSOU NEOMEZENÉ

Jaká je vize soběstačnosti ČR? Budeme nuceni tuto otázku v následujících dvaceti letech řešit? Nevíme? Jak tedy můžeme s klidem rozdávat již dnes? Jediná cenná aktiva, která naše země má, je (stále ještě) úrodná půda a dostatek vody. Pro kolik obyvatel? Pro kolik uprchlíků? Pro kolik bratranců a sestřenic uprchlíků? Pro kolik strýčků a tetiček bratranců a sestřenic uprchlíků? Vážíme se našich zdrojů, a dokud se s nimi nenaučíme správně hospodařit, nemáme právo je rozdávat. Česko je náš domov, který milujeme, a který nám byl dán do opatrování, abychom jej zvelebovali, ne s ním nezodpovědně nakládali dle libosti nebo dokonce dle cizího diktátu.  

4.       VÁŽÍME SI NAŠICH TRADIC A ZVYKLOSTÍ

Co tvoří národ? Věříme, že naše kořeny tkví v naší tradici. Co se stane s národem, který si sám podkope vlastní tradici tím, že mezi sebe vpustí hosty, jež jeho tradici neznají, neuznávají, ba dokonce jí pohrdají a kolem sebe ji potlačují? Po období zimy přichází v české tradici půst. Země si potřebuje odpočinout, lidé – moderně řečeno – detoxikovat. To má smysl. Tato naše tradice má v našem prostředí smysl. Jakou životní zkušenost přinese Čechovi ramadán? My věříme, že žádnou, tedy žádnou smysluplnou a pozitivní, protože vychází z jiné tradice a z jiného prostředí. Naše babičky a dědové, naši rodiče nám prostřednictvím pohádek a vyprávění předávali a předávají, vedle tradice a hluboké moudrosti i obyčejné zvyklosti, způsob života, který nám je blízký a má pro nás všechny význam. Co ví nebo co se chtějí o české tradici a zvyklostech dozvědět Syřané, Libyjci, Senegalci (stejně tak ale i Rusové nebo Vietnamci a jiní)? Jsou připraveni splatit naši pohostinnost úctou k naší zemi, kultuře a historii?  

5.       NEPODPORUJEME „VIROVOU“ STRATEGII

Silný jedinec přijímá slabšího, aby mu pomohl. Pak druhého, třetího, desátého. Kdo vlastně utíká z třetích zemí? Jsou to lékaři, vědci, právníci, spisovatelé, manažeři? Kolik čerpají z evropského systému a kolik mu vrací? Nemohou být časem početnější než hostitel? Je toto udržitelné? Jeďte do Paříže a vystupte na Les Halles. Zajeďte do Haagu, do Marseilles, Lutonu, Catanie. Co konkrétně nám dávají zastánci přijímání uprchlíků za vzor? Čím nás tito uprchlíci mají obohatit? A chtějí se začlenit?  

6.       VÍME, JAKÁ JE ROLE ZÁCHRANÁŘE

Každý správný záchranář ví, že pokud chce pomáhat, musí být sám silný a myslet na svou vlastní ochranu. Jinak ohrožuje sebe i oběť. Záchranář, přeceňující své síly, je špatný záchranář. My nejsme dostatečně silní, jednotní a nemáme vyřešeny vnitřní otázky. Přiznejme si, že nejsme schopni účinně pomáhat uprchlíkům uvnitř ČR, aniž bychom neohrozili sami sebe.  

7.       UMÍME SE PTÁT „PROČ“?

Klademe sobě i Vám otázku: Proč potřebujeme v ČR uprchlíky? A komu prospějeme, pokud je přijmeme?  

8.        AKTIVNÍ DIPLOMACIE

Závěrem nám dovolte požádat Vás o zapojení se do aktivní diplomacie za účelem odmítnutí tohoto nebezpečného návrhu Evropské Komise. Dle nám dostupných informací by měla Evropská Rada rozhodnout o předmětném návrhu koncem června tohoto roku. Domníváme se, že ve zbývajícím čase je třeba vyvinout úsilí na dvou základních frontách, a to na frontě tradičního utváření koalic nejen s členskými státy stejného smýšlení, ale zejména s těmi váhavými. Za druhé je nutné, aby se do tohoto diplomatického úsilí aktivně zapojila i PSP ČR, která může, spolu s parlamenty dalších členských zemí EU díky mechanismu tzv. "žluté" či "oranžové karty" pro kontrolu subsidiarity daného legislativního návrhu, zásadně promluvit do daného rozhodovacího procesu.  

Děkujeme Vám předem za Vaši osobní angažovanost v této věci.  

Během týdne byly posbírány, pouhým přeposíláním dopisu mailem, podpisy od 514-ti občanů ČR – mezi nimi jsou studenti, učitelé, ekonomové, vědečtí pracovníci, vysokoškolští pedagogové, účetní, úředníci, živnostníci, ředitelé, manažeři, lékaři, uklízečky, dělníci, technici, řidiči, právníci, zahradníci, důchodci a další. Jejich jména byla zaslána adresátům, zde je však zveřejňovat nebudeme.

Pod tento dopis se zde mohou podepsat všichni, kdo s ním souhlasí

Jindřich Chmelař    Kontaktujte autora petice