Podpora Mgr. Vítězslavě Baborové, radní Jihočeského kraje za KSČM

#3830: - Re: Re: Re: Re: MIPe, škoda, že ti nemohu oplatit stejnou mincí.

Zdá se, že se náš zpráskaný čokl, Rudý děd vševěd, otřepal. Dnes má žertovnou náladu, dnes nepoučuje. Nebyl by to ovšem komunistický blbec, aby si ihned nenaběhl na vidle. Sice jen opravdová bestiální komunistická svině může „žertovat“ na téma estébáků takovouto formou (jde nejspíš, už jsem to napsal, o bývalého estébáka či podobnou komunistickou svini), ale dobře se baví i jiní soudruzi a soudružky, třeba soudružka Jejda (s dokonalým původem, tatík starý bolševík). Prý si Děd vševěd se mnou hraje jak kočka s myší. No, správně ideově myslící komunistka by měla spíš napsat jako Grebeníček s vyšetřovaným, ale to jsou detaily. Teď trochu poučím zase já Rudého dědka vševědka, zdá se, že má mezery ve vědomostech nebo jeho senilní hlava už všechno zapomněla.

Tak tedy, Rudý dědku, především v mé čítance se o Jeníčkovi a Mařence nepsalo. Tam byly jiné pohádky: veršovaná o dvou sokolech, sedících na mocném dubisku. Jeden sokol Lenin, druhý sokol Stalin. Starší (už asi přece jen trochu vypelichaný) sokol Lenin poučoval mladšího sokola Stalina, jak klovat buržoasii. Nebo výborná výchovná pohádka o čestném a chytrém (!) mladém Stalinovi, který nedal opsat ve škole blbému kulackému synkovi ani za úplatek nožíku (taková pohádka byla třeba, vždyť děti z domova věděly, že bez úplatku se nekoupí v době budování komunismu ani hajzlpapír). Nebo o zlém kulakovi, kterého dělníci přišli rozkulačit. Zde mi estébák ovšem mohl čítanku klidně vzít, konec jsem znal ze života, o tom jsem si nemusel číst. Ti estébáci totiž, komunistická svině Rudý dědku vševědku, komunistko Jejdo a další, dobře se bavící komouši, nebrali dětem čítanky. Ti jim brali třeba táty (teď napiš nějaký frk !). Dvakrát jsem zažil ráno ve škole uplakakanou spolužačku (pokaždé jinou, samozřejmě), které nad ránem odvedli estébáci tátu – třídního nepřítele. To byla výuka k antikomunismu, ty komunistická svině, to mám v paměti „na zbytek života“! Pěkně praktická výuka. O jednom tom nešťastníkovi, na kterého dopadla pěst dělnické třídy, jsme pak ještě jednou povinně slyšeli – nějaká tehdejší Baborová, učitelka, komunistka a lidská svině, nás vedla (včetně nešťastné spolužačky)v rámci výuky do města se podívat do jedné výlohy, kde pod velkým transparentem „Kapitalistický křeček odhalen. Takhle se pracující lid vypořádá s každým škůdcem“ byl vystaven úlovek estébáků při domovní prohlídce: štůček látky (tak na jedny šaty) a pětilitrová sklenice sádla..... (teď napiš nějaký frk, komunistická svině!). Ne ovšem, že by se i o učebnice Strana a „orgány“ nezajímaly, i když si je samy tiskly. 3x (slovy třikrát) jsem to zažil: „Děti, najděte si stránku x“. „Děti, vytrhněte tuto stránku“. „Pošlete vytržené stránky na kraj lavice, teď!“. Následovalo přepočítání (zda všichni vytrhli, pedagog byl asi osobně zodpovědný). Další osud nevhodných stránek neznám, mohu si ale domyslet, že školu navštívivší estébák je převzal a odnesl..... Po prvé takto dopadly stránky s nejlepším kamarádem a soudruhem našeho prvního dělnického prezidenta Klemy Gottwalda, Rudou Slánským (soudruh a kamarád se mu odměnil šibenicí, teď piš frky, Rudý dědku vševědku !), po druhé takto dopadl sám sokol z vysokého dubiska, koryfej a otec národů Stalin a po třetí (to jsem už byl student) Krvavý pes Tito (zde to bylo vlastně opačně, v učebnici zeměpisu jsme se učili, že v Jugoslávii vládne fašistická klika krvavého vraha dělníků Tita - a najednou, mirnixdirnix Krvavý pes se stal hodným psem.... teď napiš nějaký frk, Dědku vševědku!). Ale já na tvé frky vlasně ani zvědav nejsem, i když by byly stejně výborné, jako ty o MIPovi. Tak tě pokropíme svěcenou vodou, které se jako správný vyslanec pekla tak bojíš a ty na nějakou dobu zalezeš: Jak to bylo s trestáním opuštění republiky v každém normálním státě a které to byly (jsou) ty "normální" státy, které své  opuštění takto "přísně trestají"?