Petice na podporu Ferdinanda Porsche

Guido Knopp - Hitlerovi manažeři:
"Dospělí nuceně nasazení velice trpěli, ale jejich děti to postihovalo ještě tvrději. Jednou z nejsmutnějších ka­pitol historie závodu Volkswagen je tragédie dětského domova, zřízeného poblíž závodu. Výnos generálního pověřence pro pracovní nasazení nařídil, že novorozen­ci cizinek se nesmějí ponechávat v jejich péči, ale musí se poslat do dětského domova. Vedení závodu VW na základě tohoto nařízení otevřelo v roce 1943 domov, ve kterém byli umístěni kojenci nuceně nasazených dělnic závodu a zemědělských dělnic z okresu Gifhorn. Do­mov byl rychle přeplněn a zjevně nemohl dodržovat do­statečnou hygienickou a zdravotní péči o děti. Ze 45 ko­jenců registrovaných v roce 1943 jich na konci roku už deset zemřelo. V roce 1944 poměry ještě mnohonásob­ně zhoršilo několik epidemií. Stávalo se, že denně bylo z domova vyváženo několik dětských mrtvolek a v pa­pírových krabicích zahrabáno na hřbitově v Rühenu. V období mezi červnem 1944 a dubnem 1945 bylo za­znamenáno tři sta dětských úmrtí. Sotva by se našlo dítě, které pobyt v domově v Rühenu přežilo. „Pohřeb­né“ musely zaplatit matky, jimž z ubohé mzdy strhávali 20 marek. Dr. Körbel, lékař příslušný pro dětsky domov, po válce při svém procesu s válečnými zločinci vypověděl, že o Vánocích roku 1944 na poradě ředitelů kon­cernu VW informoval Ferdinanda Porscheho o poměrech v domově. Avšak není známo, že by Porsche vyvinul ve prospěch dětí v Rühenu nějakou iniciativu."

a dále

"Obchodní vedení Volkswagenu pod vedením Ferdinanda Porscheho usilovalo a zařazení podniku do válečné výroby. V rámci německého průmyslu v tom VW hrál roli absolutně nejhorlivějšího. Rovněž při získávání nuceně nasazených dělníků a válečných zajatců odpovědní činitelé podniku aktivně usilovali o jejich přidělení a možnost výběru. Avšak zapletení do zločinů nacistického režimu šlo ještě dál. Patrně i proto, aby mohl obcházet ministra pro zbrojení Speera, s nímž se Porsche mnohokrát nepo­hodl, si konstruktér vybudoval neblahé kontakty k Hein­richu Himmlerovi, nejvyššímu vládci nad děsivou říší koncentračních táborů.

V té době už bylo 500 vězňů z koncentračního tábo­ra Neuengamme převezeno do Fallerslebenu, kde bu­dovali halu pro slévárnu. Teprve pak je dopravili do koncentračního tábora Sachsenhausen. Odporným aspektem dohody s SS bylo, že Porsche slíbil jako pro­tislužbu za poskytnutí pracovních sil přednostní dodáv­ku 4000 vozů zbraním SS.

V dubnu 1944 byli do Fallerslebenu převezeni další vězňové z koncentračních táborů. Tři kilometry od zá­vodu vznikl tábor Laagberg jako detašovaný tábor koncentračního tábora Neuengamme. Byl určen pro 780 mužských vězňů, kteří byli nasazeni na práce v zá­vodě a při budování tábora. Krátce na to přijel tran­sport 650 maďarských Židovek, které sem přivezli z Osvětimi. Životní podmínky v táboře byly sice lepší než tam, odkud přijely, ale i v závodě Volkswagen se systematicky provozovalo „hubení prací“. Život vězňů koncentračních táborů se vyznačoval týráním, nejtěžšími pracemi a nedostatkem jídla. Vězně z Laagbergu při příjezdu uvítal velitel tábora takto: Tady už nejste lidé, protože nemáte jména; jste zvířata a máte čísla. Tomu odpovídalo nelidské zacházení. Místo svého utr­pení na kopci vězňové nazývali pahorek bez ptactva. V letech 1944 a 1945 zemřelo v závodě Volkswagen 41 vězňů koncentračního tábora. V tom nejsou započítá­ni umírající, kteří byli rychle odvezeni zpět do kon­centračního tábora Neuengamme. Pokud zachované písemnosti poskytují jednoznačný soud, iniciativa k zaměstnávání vězňů koncentračních táborů vycháze­la vždycky od vedení závodu Volkswagen, tedy taky od Ferdinanda Porscheho. Ten se 4. března 1944 obrátil přímo na Himmlera a požádal ho, aby závod na výrobu tajné zbraně, který je umístěn v podzemí a potřebuje 3500 pracovních sil, převzal jako podnik koncentrační­ho tábora. Vězně z koncentračních táborů vybírali zodpovědní činitelé firmy Volkswagen osobně, aby mezi nimi vyhledali specialisty. Spojením s říšským vůdcem SS se Porsche stále silněji vázal na teroristic­ký aparát nacistického režimu. Himmler ho povýšil do hodnosti SS-Oberführera a vyznamenal prstenem SS s umrlčí lebkou. Lze mít pochybnosti, zda se Porsche skutečně ztotožňoval s Himmlerovou nelidskou raso­vou ideologií. Ale pochybné pocty neodmítal a stal se tím členem zločinecké organizace. Svými aktivními požadavky na přidělení vězňů z koncentračních tábo­rů a nedůstojnými životními podmínkami i v závodě Volkswagen jím stejně už byl.

Jeho syn Ferry později poznamenal: Že je válka prohraná pochopil, až když bylo po ní."