Petice za podporu Miloše Zemana

Na začátek si připomeňme první přímou prezidentskou volbu v lednu 2013. Před ní i po ní Zeman opakoval, že chce být prezidentem „dolních deseti milionů“ a že bude „hlasem občanů“. Nebyla to pravda tehdy a dnes se to už s realitou míjí zcela. Nová hlava strana státu samozřejmě měla možnost získat si další příznivce a podporovatele, ale nevyužila ji.

Jmenoval například svoji vlastní vládu, kterou v přestrojení vedl Jiří Rusnok. Tvrdil, že je plná odborníků, jak se ale ukázalo, opak byl pravdou. Navíc v posledních měsících má Zeman velmi špatnou konfiguraci planet.

Stačí si připomenout jen několik věcí:

Podpora ruského autoritativního vůdce Putina a slepota k ruské podpoře rebelů na východě Ukrajiny.

Nadbíhání Číně. Výrok o tom, že se tam učíme stabilizaci společnosti, byl za hranicí myslitelného.

Následoval nepochopitelný let soukromým letadlem z Pekingu.

Nesmysly o tom, že masakr na Národní třídě 17. listopadu 1989 nebyl masakr. U toho se ani neobtěžoval přijít na Národní, což se ještě žádnému porevolučnímu prezidentovi nestalo 

 Provokování názorových oponentů.

Ku.da sem, ku.da tam v živém rozhlasovém přenosu.

Prázdné vánoční poselství.

Dehonestace handicapovaných lidí 

Mohli bychom pokračovat dál a dál. U toho všeho Miloš Zeman používá neověřené a někdy dokonce přímo nepravdivé informace.

Mezitím nemá kancléř Vratislav Mynář už dva roky bezpečnostní prověrku a kupuje podezřele levně domy.

Mluvčí Jiří Ovčáček se pak sám hlásí o slovo, pořádá konference a tam dovysvětluje a upravuje výroky „pana prezidenta“.

Problémem ale je, že z „pana prezidenta“ se postupem doby stal jen „prezident“, pak pouhý Zeman a další přidělená jména nelze před desátou večerní zveřejňovat.

Miloši Zemanovi a jeho věrným se podařilo za velmi krátkou dobu zcela zničit důstojnost, která se tak dlouho vázala k Pražskému hradu.