Třem vysokým českým úředníkům z Bruselu hrozí neslavný návrat do Prahy. Během sporů o dostavbu českých dálnic se zřejmě dostali do střetu zájmů, který může donutit k rezignaci dokonce dvě eurokomisařky, Češku Věru Jourovou a Rumunku Corinu Cretuovou. Na nebezpečí upozornil jeden z e-mailů, které našli hackeři z White Media v korespondenci premiéra Bohuslava Sobotky.

V Česku se přestanou stavět dálnice. Celkem 98 silničních a pět železničních projektů společně s jednou vodní stavbou totiž získalo tzv. hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) ještě podle zákona z roku 1992. Ten je v rozporu s evropskými předpisy a umožňoval ignorovat námitky veřejnosti. Evropa proto nebude stavby financovat a jiné peníze nejsou k dispozici. Proto včera začala česká delegace na úrovni ministerských náměstků jednat s Evropskou komisí, jak chybějící hodnocení EIA co nejrychleji doplnit. Pokud nedojede k dohodě, odloží se všechny připravené stavby nejméně o dva roky.

Poprask se z Prahy přenesl do Bruselu už dříve a zasáhl tamní českou úřednickou komunitu. O tom právě svědčí e-mail publikovaný na stránkách white-media.info. Odeslal ho druhého prosince zastupující šéf kabinetu komisařky Jourové Daniel Braun náměstkovi ministra životního prostředí a bývalému manažerovi Lovochemie Vladislavu Smržovi. V kopii zprávu dostali další vládní úředníci včetně ministra životního prostředí Richarda Brabce a je pravděpodobné, že ve skryté kopii také premiér Bohuslav Sobotka.

Důkaz o střetu zájmů

Braun informuje o tom, jak hledá řešení problému EIA společně s Tomášem Nejdlem, který má v kabinetu komisařky pro regionální politiku Cretuové na starost jednání o dotacích se zeměmi Visegrádu, a také s bývalým ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem, který je dnes generálním ředitelem pro zdraví a ochranu spotřebitele. Na závěr zprávy doporučuje, že je třeba s Evropskou komisí jednat zvlášť o každém projektu, v první řadě o těch, které nevyvolávají vážnější spory. Potom je Evropská komise „schválí s dalším přimhouřením očí“.

Fakticky to znamená, že nebude třeba vypracovat nové hodnocení EIA a že stačí nabídnou starší dokumenty EIA k připomínkám veřejnosti. Právě tento postup, který by způsobil zdržení jen o několik měsíců, doporučila česká delegace při včerejším jednání v Bruselu. Při dalším jednání by se pak už mohlo licitovat, který z projektů projde do zkráceného řízení.

Účinnost této strategie se sníží, pokud budou za její autory označeni čeští úředníci z Bruselu. Řád zaměstnance Evropské unie v jedenáctém článku totiž nařizuje: „Úředník plní své služební povinnosti a řídí se výhradně zájmy Unie. Nežádá ani nepřijímá pokyny žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo jeho orgán.“ Braunův e-mail je dokladem, že Nejdl, Miko i sám Braun služební řád porušili. Mohou tedy očekávat disciplinární řízení, které může skončit dlouhodobým snížením platu nebo propuštěním.

Prokazatelné porušení řádu řeší vyšší úředníci obvykle rezignací. Okolnosti k ní před patnácti měsíci dohnaly i Paolu Testori Coggiovou, která byla Mikovou předchůdkyní na generálním ředitelství pro zdraví. Osudným se jí stalo, že při veřejném jednání oznámila termín tendru vypsaného jejím úřadem. Toho mohla využít nezisková organizace, která se jednání zúčastnila.

Kavalíři a amatéři

Národní i evropské úřady se k e-mailu vyjadřují zdrženlivě. „Útok hackerů na předsedu vlády šetří policie, do doby skončení tohoto vyšetřování nebude úřad vlády věc komentovat,“ odpověděl mluvčí vlády Martin Ayrer. Stejně strohá byla mluvčí pražského zastoupení Evropské komise Karolína Kottová: „Evropská komise se nikdy nevyjadřuje k obsahu odcizených soukromých emailů, jsou-li či nejsou-li věrohodné,“ uvedla.

Pravost Braunovy zprávy lze ovšem snadno ověřit, protože byla odeslána z adresy Evropské komise. Svědčí pro ni i neoficiální svědectví státních úředníků, kteří se zabývají eurodotacemi. E-mail prý dokumentuje běžnou praxi při koordinaci mezi úředníky stejné národnosti v Praze a Bruselu, přitom takový „kavalírský“ prohřešek proti předpisům není výsadou Čechů. Překvapivý je však amatérismus, když se ústní dohody zapisují a ještě rozesílají z unijní adresy.

Očekávaný skandál úředníků Nejdla a Brauna může ohrozit i jejich komisařky. Na oba české byrokraty se už dotazoval dopis kontrolního výboru europarlamentu odeslaný komisařce Cretuové loni v prosinci. Poslanci chtěli vědět, jestli může komisařka vyloučit u Nejdla střet zájmů. „V jeho případě jsme střet zájmů neodhalili,“ odpověděla rumunská politička písemně.

Komisařka Jourová zase hájila Brauna, kterému europoslanci zazlívají, že porušil evropské předpisy, když před třemi lety v roli náměstka ministra pro místní rozvoj spolurozhodoval o zřejmě zmanipulované zakázce na monitorovací systém pro eurodotace na léta 2014-2020.

Kde všude se nebude stavět

Nešikovnost úředníků může zdržet nebo dokonce znemožnit dohodu s Evropskou komisí o hodnocení EIA. Pro sektor silničních staveb by to mělo tragické následky. Na několik let vypadnou z evropského financování všechny důležité projekty, které se mají uskutečnit v nejbližší době. V první řadě se to týká části pražského okruhu od dálnice D1 do Běchovic, ale také obchvatů Českých Budějovic, Olomouce, Frýdku-Místku, Otrokovic a Loun.

Neplatné hodnocení EIA má skoro celý úsek silnice R6 z Nového Strašecí až do Karlových Varů, zbývající části R4 mezi Příbramí a Pískem, či R48 mezi Hranicemi a Frýdkem-Místkem. Stavět se nebude silnice R3 z Budějovic na rakouskou hranici, začátek silnice R35 z Opatovic směrem na Litomyšl, dálnice D11 z Hradce Králové do Smiřic, ani první úsek R49 z Hulína do Fryštáku.