Petice za referendum o vystoupení z Evropské unie

Nechci brát do své země žádné "uprchlíky" Ne že bych byl rasista, xenofob nebo jiné nálepky, jimiž mě častují ti, kteří nemají dost argumentů, aby dokázali obhájit svůj názor, ale čistě proto, že oni si, jak se již mnohokrát prokázalo, naši pomoc nezaslouží. Pozveme sem velkoryse syrské a irácké rodiny a oni pláchnou do Německa, že to zde pro ně není dost nóbl. Přijmou je v Německu a místo vděku se začnou dovolávat svých výjimek, šátků, modliteben, sundávání křížů, halal jídla. Tak kde to proboha jsme? To je jako když si pozvete domů chudáka z ulice, ať si v kuchyni sedne a on že mu to není dost dobré, že chce raději na terasu, tak mu uvaříte knedlo vepřo zelo a on že to on nejí, že chce něco jiného. Nalijete mu minerálku a on, že chce šampaňské. Tohle není chudák uprchlík, který potřebuje zoufale pomoc, ale pouhá vyžírka zneužívající naši dobročinnosti a naivity. A jestli se někdo takových vyžírek zastává, pak je asi stejný jako oni, že jej jejich podlý prospěchářský charakter tolik učaroval. Ano, lidé v nouzi pomoc dostanou, ale musí přijmout kulturu naší země, zvyklosti naší země a nesmí si diktovat, že to bude podle nich. Mě by ani ve snu nenapadlo, že bych se v nějaké muslimské zemi doprošoval svých zvyků, stěžoval si, že mě uráží islámské znaky na budovách, halekání muezinů apod. Žádné právo není automatické, vše musí být podepřeno povinnostmi, závazky ke společnosti, v níž žiji a jejichž výhod využívám. Na to jaksi křiklouni, kteří se stále ohání lidskými právy imigrantů, pozapomínají.