Tak sakra, kde je (konečná) pravda?

Zajímavým, neřku-li až kontroverzním výkladem odsunu Němců z poválečného Československa se vyjádřil česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík [1], autor množství článků a esejí, zaměřených  na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce.

     Je logické, že názor na vysídlení a odsun německého obyvatelstva po II. světové válce z osvobozeného Československa již z principu nemůže být jednotný. Mimo jiné také proto, že jak sám pan Krystlík zmiňuje,  kdekterý Čech má mezi svými předky Němce či Žida… Je proto zřejmé, že ti, kteří mají své příbuzenstvo, resp. kořeny v německé či židovské identitě mají, díky stávajícímu režimu, možnost se k těmto kořenům hlásit a z čehož také vyplývá, že je celkem přirozené, že se snaží hájit rodinnou čest nebo jiné znaky související  identity. Jak z výše uvedeného vyplývá i pan Krystlík má jisté vazby na německou identitu, lidově řečeno, koluje v něm německá krev. To jej individuálně opravňuje k víceméně subjektivnímu hodnocení, kde převládají prvky německé naciálnosti. Plným právem. Jenže jeho histografie, resp.  výklad událostí jde proti jiným, oficiálním historickým a faktografickým hodnocení a zdá se, že by je rád „přetrumfnul“ svými názory.

VICE-Tak sakra, kde je (konečná) pravda?