Petice za referendum o vystoupení z Evropské unie

Týdeník Der Spiegel přinesl rozhovor s Michaelem Butterem, který se specializuje na výzkum konspiračních teorií. “Umožňují jedinci vystoupit z masy a myslet si o sobě, že objevil jádro pudla. Pokud jsem někým, kdo na rozdíl od ostatních pochopil, kdo vládne světu a co stojí za kondenzačními stopami letadel na obloze, jsem přece výjimečný,” říká o přitažlivosti spikleneckých teorií.

Cituje pak aktuální studie, podle nichž dnes každý druhý Američan věří aspoň jedné takové teorii. Růst jejich obliby ale není historickou anomálií. “V 18. století mizela víra v boží plán, který řídí veškeré dění na Zemi, s čímž slábla i víra v to, že všechno dává ve výsledku smysl. Musí to být tedy někdo jiný, kdo dění řídí. Na místo Boha nastoupili spiklenci,” pokračuje Michael Butter s tím, že je spíše neobvyklé, že jsme v minulých několika desetiletí zažili fázi jejich ústupu: „Když se podíváte hlouběji do historie, uvidíte, že spiklenecké teorie byly pro politický vývoj Evropy a Ameriky zásadně důležité. Nejen v osmnáctém a devatenácté, ale ještě dlouho v minulém století bylo normální jim věřit.”  Původem amerikanista z univerzity v německém Tübingenu zmiňuje například George Washingtona, který věřil celosvětovému a systematickému britskému spiknutí s cílem zrušit svobodu.

Konspirační teorie vyšly z módy až v polovině 20. století, pod vlivem pokroku ve společenských vědách i zkušenosti nacismu, který na nich byl postaven. Všichni náhle viděli, k čemu všemu může vést víra v celosvětové spiknutí, v tomto případě Židů. Ani poté však spiklenecké teorie úplně nezmizely, jen byly více na okraji: dnes jsou všudypřítomné v debatách na sociálních sítích či na tzv. alternativních webech.

Jediný solidní český týdeník