Řidič autobusu občan Roman Smetana. Petice proti jeho uvěznění.

"To máme pěkné léto," navazoval Bretschneider svůj vážný rozhovor."
"Stojí to všechno za hovno," odpověděl Palivec, ukládaje tácky do skleníku.
"Ty nám to pěkně v tom Sarajevu vyvedli," se slabou nadějí ozval se Bretschneider.
"V jakým Sarajevu?" otázal se Palivec, "v tej nuselskej vinárně? Tam se perou každej den, to vědí, Nusle."
"V bosenském Sarajevu, pane hostinský. Zastřelili tam pana arcivévodu Ferdinanda. Co tomu říkáte?"
"Já se do takových věcí nepletu, s tím ať mně každej políbí prdel," odpověděl slušně pan Palivec, zapaluje si dýmku, "dneska se do toho míchat, to by mohlo každému člověkovi zlomit vaz. Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác."
Bretschneider umlkl a díval se zklamaně po pusté hospodě. "Tady kdysi visel obraz císaře pána," ozval se opět po chvíli, "právě tam, kde teď visí zrcadlo."
"Jó, to mají pravdu," odpověděl pan Palivec, "visel tam a sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si někdo mohl dovolit nějakou poznámku a mohly by být z toho nepříjemnosti."
...
Bretschneider ukázal panu Palivcovi orlíčka, chvíli se díval na pana Palivce a pak se otázal:
"Jste ženat?"
"Jsem."
"A může vaše manželka za vás vésti obchod po dobu vaší nepřítomnosti?"
"Může."
"Tak je to v pořádku, pane hostinský," vesele řekl Bretschneider, "zavolejte sem svou paní, předejte jí to a večer si pro vás přijedem."
"Nic si z toho nedělej," těšil ho Švejk, "já tam jdu jenom pro velezradu."
"Ale pro co já?" zabědoval pan Palivec."Já byl přece tak vopatrnej."
Bretschneider se usmál a vítězoslavně řekl:
"Za to, že jste řekl, že sraly mouchy na císaře pána. Oni vám už toho císaře pána vyženou z hlavy."