Petice proti obsazení resortu školství Jihočeského kraje KSČM

Disident John Bok: Za bolševika jsem měl jistotu, že uživím rodinu JINÝMA OČIMA Platíme i za vytření zadku, jediné, co máme ještě zadarmo, je spánek a dýchání, řekl pro ParlamentníListy.cz chartista a disident John Bok. Komunisté, kdyby byli u moci, by nebyli podle něj takoví vyžírkové a nesmáli by se lidem do ksichtu. Nakonec za nich byly plné obchody a místo na Kanárské ostrovy se jen jezdilo do Bulharska. Na Islandu to vyřešili přímou demokracií, dodává. Průzkumy jednoznačně ukazují, že levici rostou preference a tím i Komunistické straně Čech a Moravy. Proč se tak děje, v tom má zapřísáhlý antikomunista John Bok jasno. Studovali zadarmo a druzí mají platit? „Já se nedivím, protože stát ignoruje základní, úplně triviální věci. Lidi si mají utahovat opasky, omezují se různé sociální dávky, mateřské příspěvky, ořezává se zdravotnictví, studenti si mají platit svá studia. Když se podíváte na seznam politiků, tak devadesát procent jich studovalo před listopadem a zadarmo, z mých peněz, když jsem já byl daňový poplatník, z peněz dělníků a ostatních pracujících,“ míní někdejší disident. John Bok (* 24. října 1945, Pardubice) je český politický aktivista. Podepsal Chartu 77. V sedmdesátých a osmdesátých letech jej sledovala a perzekuovala Státní tajná bezpečnost. Kvůli jeho politickým názorům musel pracovat v dělnických profesích. V listopadu a prosinci 1989 vedl ochranku Václava Havla. Po Sametové revoluci tři roky pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a FBIS. Je předsedou a zakladatelem Spolku Šalamoun, ten založil roku 1994 se spisovatelkou Lenkou Procházkovou. Spolek se angažuje v případech, kdy je podezření na chybné vyšetřování nebo rozhodování soudní moci. „Takže utahujeme opasky a přitom pan premiér Nečas rozdá prachy dámě, která tam nastoupila do zaměstnání,“ rozčiluje se s odkazem na nedávno zveřejněné statisícové odměny šéfky kabinetu předsedy vlády Jany Nagyové. Statisícové odměny? Za plnění povinností? Zvrácenost „Prostě když nastoupíte do zaměstnání, nevím, proč za práci, kterou máte smluvně vykonávat, byste měl brát 190 tisíc. Já nechápu, jak si pan ministr práce a sociálních věcí může dovolit odměňovat své náměstky několika set tisícovými odměnami za něco, co mají vykonávat jako svojí práci. Vždyť je nikdo nenutí, aby to dělali. To je ta zvrácenost!“ konstatoval Bok pro ParlamentníListy.cz. „Tohle když si lidi uvědomí, když je jim říkáno, jak musíme platit zdravotnictví, když celý život platili zdravotní pojištění? A na druhou stranu se vyhazují prachy lidem za to, že dělají ve státní správě to, co je jejich povinností? Nikdo je nenutil,“ míní Bok a dodává: „A já si myslím, že když mají šedesát nebo čtyřicet tisíc, tak je to slušný plat vedle jiných lidí, jako jsou třeba lékaři, kteří zachraňují lidské životy, nebo učitelů, kteří kultivují společnost a budují vzdělávací potenciál země.“ Komunisté by se nám nesmáli do ksichtu „Čili ti nahoře pořád chtějí něco krátit, ale svým kamarádíčkům rozhazují prachy, tak se nedivte, když komunisté, kteří nejsou u moci, ale jsou v opozici, že budou získávat čím dál víc sympatií. Oni to mají lehké, nejsou u moci, o ničem nerozhodují. Ale pravdou je, že si myslím, že když budou u moci, tak si nebudou rozdávat takové odměny. Je to paradoxní, ale tak to je,“ myslí si Bok. „Já určitě nemůžu být podezírán z toho, že bych sympatizoval s komunisty. Ale musím konstatovat, že jsem přesvědčený, že kdyby se komunisté dostali k moci, tak nebudou tak rozežraní a nebudou se nám tak vysmívat do ksichtu. A nebudou nám říkat, že se máme uskrovnit a přitom rozhazovat peníze svým sluhům a poskokům. Vždyť je to urážlivé,“ konstatoval chartista lakonicky. ...za bolševiků bylo líp „Já jsem si myslel o panu Nečasovi, že bude korektnější a soudnější, než ti před ním. A on je nemlich to samý. Já nezávidím lidem peníze, to v žádném případě! Ale člověk, kterej maká jak barevnej, platí celý život daně a sociálku a zdravotní, se najednou dozví, že tahle dáma (Nagyová) dostává odměny za práci nad rámec, co to je za blábol? A dostává více než sám ministerský předseda. No tak to vám zůstane rozum stát, nebo ne ?? Co pak chcete od těch lidí? To se samozřejmě naserou a řeknou že za bolševiků bylo líp. Sice jsme neměli svobodu, ale měli jsme plné krámy všeho možného zboží, které jsme nepotřebovali. A věděl jsem, že svou rodinu uživím. A nepojedu na Kanárské ostrovy, ale do Bulharska,“ vzpomíná na dobu minulou disident. „No a teď už nikam nepojedu, protože všude je kapitalismus. Tak jedině do Číny nebo na Kubu, ale tam také ne, protože to dělají cestovky, čili je to drahé. Takže jak tuhle řekl jeden mladý muž, ono už není kam utéct,“ dodal Bok se smíchem. Svoboda je důležitá, ale... „Ale samozřejmě, pro mě je důležitá svoboda a tu máme značně přijatelnou. A to vidím na svých dětech, takže v této situaci chvála Bohu za polistopadové změny. Ale na druhou stranu žijeme v reálném světě, tak si přeci nemůžeme jen pochvalovat, že máme svobodu a být přitom svědky toho, jak se tu všechno ořezává a vláda chce přenést to břemeno na občany, kteří platí daně. A ty se jim teď ještě zvednou. Platím i za vytření zadku Takže kdykoliv spláchnete záchod, sníte rohlík, platíte DPH. Ještě chvála, že nemusíme platit za nadechnutí, ale za močení už ano, tam musíte spláchnout. Takže jediné, co máme zadarmo a neplatíme z toho daně, je spánek a dýchání. A občané jsou rukojmí politiků, kteří si dopřávají z našich daní, což je pro mě neakceptovatelné. Tak bych se nedivil, kdyby se stalo něco podobného jako na Islandu. Občané se po internetu přes sociální sítě domluvili a svrhli vládu, shodili prezidenta, shodili parlament, udělali si novou ústavu a řekli evropským bankám, že ty prachy, kterými se zadlužili jejich šéfové, ať si také ti šéfové zaplatí. Ty že občané platit nebudou. To je tichá revoluce bez krve. Nicméně, když se rozhlédnete, tak to nikde v médiích nenajdete. Přitom je to úžasný počin. To je přímá demokracie,“ uzavřel John Bok.