Prohlášení - reakce na Petici proti rušení ZŠ praktických

Nepřihlášená uživatelko, můj syn chodil do běžné základní školy v místě našeho bydliště. Chodil tam devět let. Do školy byl přijat proto, že tam byla inteligentní a vstřícná ředitelka, která se rozhodla věci řešit, nikoli znemožňovat. Během celých devíti let dostávali učitelé podporu z místního speciálně pedagogického centra. Do školy chodila za synem speciální pedagožka a individuálně s ním 2x týdně pracovala. Asistenti, kteří ve třídě působili, byli proškolováni, pracovalo se s nimi mimo jiné metodou videotréninku interakcí. Nebylo to nic jednoduchého, ale přesto jsme za tuto možnost velmi rádi. Po skončení školy nastoupil syn do praktické dvouleté školy z toho důvodu, že jiná možnost neexistovala, resp. běžná střední škola by ho nevzala a na odborných učilištích jsme nenašli obor, který by syna zajímal (ani svíčky, ani obuvník, ani košíkář, zahradník taky ne).
To co já podporuji, a to již od poloviny 90tých let, je kvalitní začleňování dětí se zdravotním postižením. Tedy inkluzívní vzdělávání se všemi jeho charakteristikami (viz např. na www.inkluze.cz), založené na spolupráci běžných i speciálních pedagogů.

Vaši poslední "(s)myšlenku" komentovat raději nebudu.
Pavla Baxová