Češi v cizině

Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Tuto možnost bych zcela vyloučil, moje současná situace ani rodná země mi k natolik zoufalému činu nedává mnoho rozumných důvodů. Pokud by se mi v Japonsku z nějakého důvodu přestalo líbit, stěhoval bych se kamkoli, kde bych měl zaručenou práci a normální slušný život. Obávám se, že tato kritéria mi Česko nenabízí. Když  pominu všechny ty dokonale fungující radosti života v Japonsku, jako je dopravní infrastruktura (šinkansen, perfektní dálniční systém, pohodové chování řidičů na silnicích), státní správa a úřady, veškeré služby, banky, zdravotnictví (v mém věku už to mohu posoudit) a policie, přidám k tomu absenci kriminality, zdvořilou, ohleduplnou a usměvavou společnost, kde neexistuje závist a kde platí dané slovo (za deset let jsem tu nemusel podpisovat jedinou písemnou smlouvu!), vynikající japonskou stravu... atd. atd., to všechno, co v Česku prostě neexistuje a chybělo by mi to, musím brát hlavně ohled na naše děti. Narodily se v Japonsku, vyrůstají tu, mají tu kamarády, je to jejich život. V Česku nemám vůbec nic, začínal bych potřetí v životě od nuly někde v pronajatém bytě, bez zaměstnání, bez auta, bez kontaktů, také přestěhování zpátky by něco stálo a neměl bych ani kam instalovat mé nahrávací studio... Absurdní představa, něco jako hororový sen. V Japonsku se mi daří, jsem tu spokojený a všechno může pokračovat jen směrem k lepšímu. Navíc se už po tak dlouhé době mimo rodnou hroudu cítím při každém turistickém návratu jako cizinec - hodně věcí se mění, a bohužel ne vždy k lepšímu. Už jsem si příliš zvykl na všechno to pozitivní v Japonsku - to, co se tady chápe jako normální, je hodně vzdáleno tomu, co se pod tím rozumí v Česku. Každá cesta tam pro mne znamená nepříjemný kulturní šok, který začíná zavřenými přepážkami na pražském letišti, problémy s najatými dopravci (vozíme do Česka japonské turisty z řad přátel, příbuzných, známých a členů mého fan klubu)... mám pokračovat? Život je příliš krátký na to, aby ho člověk trávil permanentně naštván a stresován bojem o to, co by mělo být zcela normální. Pokud v tom žijete, možná to až tolik nevadí, člověk si zvykne i na šibenici. Pozná se to, až když žijete nějaký čas jinde. Ani v Japonsku není všechno dokonalé, ekonomika nebo vzdělávací systém má nedostatky, japonská společnost má také určité problémy, existují tu podivné náboženské sekty, sebevraždy, ani v mém oboru - v hudebním životě - není všechno ideální. Máme tu nepříjemné komáry, velké jedovaté stonožky mukade, čínské gastarbajtry kradoucí mandarinky v cizích zahradách... Také příroda dělá, co může, aby život nebyl tak jednoduchý - všechna ta zemětřesení, tajfuny, cunami, sopky, sesuvy půdy, záplavy, sněhové kalamity, do toho občas vybuchne nějaká ta atomová elektrárna - člověk se musí naučit žít s pocitem, že může kdykoli přijít o všechno, včetně života. Ale to jsou prkotiny ve srovnání s tím, jakou katastrofu představují pro ČR její vlastní politici.

Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Jako cizinec, byť s právem permanentního pobytu, nemám volební právo, a politiku nesleduji. Ostatně nedělal bych to ani kdybych volební právo měl, politika mne nikdy nezajímala. Zajímá mne jen kvalita života, a ta je dána tím, do jaké míry všechno funguje nebo nefunguje - veřejná doprava, státní správa, infrastruktura, služby, zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomika... Je mi úplně jedno, kdo je u moci, pokud všechno funguje, jak má, a pokud státní orgány a politici občany zbytečně neopruzují, nejsou propojeni s organizovaným zločinem a nerozkrádají veřejné prostředky. Tady v Japonsku stále ještě život, mentalitu a společenské vztahy určují dávné tradice, velkou roli hraje konfucianismus a kodex bušidó. Morálka, čest, pravdomluvnost apod. tu ani po 140 letech od zrušení třídy samurajů nejsou prázdnými pojmy, to se nutně musí odrazit i v politické kultuře. Kde to začíná čistými a bezplatnými veřejnými záchody, tam to nemůže končit špatně. Nějaké korupční skandály tu před lety také byly, z důvodů mně neznámých i tady existují historií nepoučitelní pomatenci sdružení ve spolku zvaném "komunistická strana", jsou tu i jakási ultrapravicová nacionalistická hnutí, ale nepředstavují pro demokracii žádné nebezpečí. V případě České republiky se o jakékoli "politické kultuře" mluvit nedá, nic takového tam neexistuje a pochybuji, že někdy existovat bude. Další z důvodů, který mi nedovolí se do rodné země vrátit. Mám raději císařpána než nějakého knížete nebo nedejbože pouhého zemana. Santa Klause tu můžeme potkat jen kolem Vánoc, na rozdíl od toho českého nesbírá pera, a všichni ho mají rádi, protože rozdává dárky a nikomu neradí, aby vystoupil z EU... Ono taky z té dálky tady se to všechno jeví trochu jinak, asi jako když se plácají žáby a mloci v malé bahnité louži mezi Šumavou a Orlickými horami. Nicotné, malicherné. Takové malé české hezké, ale svět to moc nezajímá... Ovšem nás Čechy v cizině, kteří se snaží ukázat to nejlepší z české kultury a důstojně reprezentují zemi svého původu, tohle všechno dost štve - znehodnocuje to naši práci. Takže, páni politici, buďte tak laskavi, přestaňte škodit a dělat ostudu, a začněte konečně dělat něco pořádného pro národ a stát.

#17137: -  

 Krásně napsané ,tak jak to cítí většina národa ,ale máme tady rozvraceče a štváče kteří nám nedají pokoj ,nemají zájem aby u nás byl pořádek.