#17839: Roman Skácel - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem hrdý na svého prezidenta! 

 Rozdíl je v tom, že přeměna co se děla v lidech v šedesátým osmým, ta šla do velké míry z lidí samotných.

Gorbačovova perestrojka byly autoritou důtklivě doporučované teze, že se má člověk změnit. Že má být k sobě a k bližním kritičtější a snažil se vymknout z průměrnosti a podobný chytrý doporučení to byly. Následek toho byl akorát ten, že ze dne na den se lidi naučily plít na všechno a na všechnykolem sebe. Každej, kdo měl díru do zadku najednou všechno kritizoval a zesměšňoval, což mělo, hlavně na mladou generaci totálně mravně zhoubný vliv. To se pak projevilo v brutálních a mnohdy kriminálních excesech všeho druhu později po roce devadesát. Ne ne Pražské jaro a osudesátej devátej nebo perestrojka to bylo nebe a dudy a zatím si stojím.

#17853: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem hrdý na svého prezidenta! 

 Ano, souhlasím, psal jsem o tom, že to po 27. sjezdu sovětští soudruzi vše nepobrali zcela a ukryté "demokratické křídlo podivých existencí" v SSSR (v čele s opilcem Jelcinem) to se zmateným, překvapeným a popleteným Gorbačovem, který se nechal do oblak unášet nebývalým zájmem o sebe sama a jeho krásnou "Rajdu" v prvotřídních modelech a kožešinách z hlouby Tajgy, vzalo za své silou, kterou si nikdo na Zápedě ani neuměl představit...

Hovořil najednou řečí, které lidé na Západě ani nemohli uvěřit, o západu Východního bloku ani nemluvě, kde běhalo mrazení v zádech z "nového" čtení Marxismu-Leninismu, jímž bylo vzděláno nemálo lidí u nás vysokoškolsky, třeba i Zeman a Klaus (i já, no co už :-). Nemohli jsme někteří chvíli ani uvěřit, co nám to ten SUPERTOP bolševík vlastně říká. Ihned se začalo jednat o jaderném odzbrojení, smlouvách o vzájemné hospodářské pomoci, kterou země RVHP už potřebovaly, jako sůl, atd.

Pak už to jelo dokonale neřízeně svým vlastním životem a Gorbačov byl málem na Nobelovu cenu, v čemž se kupal zcela a plně oslepen...

Až se ze svého "zasnění" Gorby probral, bylo po komunistickém impériu a šmahem též po SSSR, a on byl internován "svými" na Krymu. V Rusku to navíc vzal do rukou Borja Jelcin a socialistickou kontrarevoluci dotáhl tanky pálícími na ruský Špinavě Bílý Parlament k dokonalosti.

Na Jelcinův projev z věže tanku po "vítězné bitvě", jeho tankové armády proti prakticky neozbrojeným, narychlo vzbouřeným pravověrným Komunistům, proti v té době již dokonalému politickému zoufalci Gorbačovovi, nasáčkovaným v jednom domě...,

...a na následné Jelcinovy tanečky, kdy byl zřetelně "pod parou", se zapomenout nedá...