...důvod proč se vzděláváme vám evidentně uniká. Jeden z hlavních důvodů je, abychom byli schopni oddělit pravděpodobné od nepravděpodobné či dokonce lži od pravdy. Je to obecně dobré, vede to logicky k dalšímu získávání informací a další daleko lepší orientaci v informacích. 

Vy jste evidentně analfabat, nebo jste na vzdělání rezignoval. 

Jedním ze zakladních způsobů, jak rozpoznat pravdivost informace je, kde je publikována. Pokud je na daném zdroji velké množství lží, polopravd, propagandy je velmi pravděpodobné, že i to, co by snad mohlo vypadat jako pravdivé je nejspíše jen další manipulace, proto jsou servery typu parlamentní listy, blisty, zvedavec, svetlokolemnas, euronet, pravdive.eu atd. atd. jen shromaždištěm naprostých nesmyslů, které mají hodnotu jen propagandistickou a to jak si jistě povšimnete po přečtení již páteho tam uvěřejněného textu, ve smyslu "demokracie je ovládána tajemnými silami zla" :-) a to přesto, že se mnozí známe osobně s lidmi které volíme nejen v našem městě, vesnici, ale dokonce i do Sněmovny či Senátu. Divná věc, taková manipulace. 

#27676: - Nedílnou součástí vzdělání je kultura a morálka.... 

 Jedním ze zakladních způsobů, jak rozpoznat pravdivost informace je, kde je publikována.

a kdo ovládá to médium:-)

Základy mediálnej gramotnosti:-))

Britský sociolog John B. Thompson v knize Média a modernita popisuje čtyři typy moci, které koexistují v lidské společnosti: ekonomickou, politickou, donucovací a symbolickou. Média jsou součástí moci symbolické, např. spolu s náboženstvím a vzděláváním. Thompson zkoumá jejich vliv na sebeporozumění publika, způsoby interpretace jeho každodenního jednání, komunikace a sociálních vztahu. Média podle něj přinášejí nový způsob porozumění světu, sociálním vztahům i sobě samým založený na technologickém zprostředkování každodenní zkušenosti a komunikace. Klíčovou složkou tohoto porozumění je nové pojetí veřejnosti bez místa, veřejnosti jako entity, která překonává nezbytnost sdílení společného prostoru či dialogické komunikace tváří v tvář. Tato veřejnost umožnuje „symbolické vzdálení od časoprostorového kontextu každodenního života“ a jeho nahrazení (či spíše doplnění) mediálně zprostředkovaným prožíváním, jednáním a zviditelněním v globální všudypřítomnosti. Mediální sdělení se šíří globálně, ale osvojují lokálně. Umožnují divákům osvojit si zkušenosti, které jsou jim časoprostorově vzdálené, ale současně šířit jejich vlastní zkušenosti do celého světa. Vytvářejí kritický odstup vůči našim předsudkům, ale utápějí nás v matoucí složitosti světa. Navzdory této dvojznačnosti veřejné sféry je však možné její vlastnosti využít k dílčí obnově demokratické politiky. Média podle Thompsona umožňují politizovat každodennost tím, že ji globálně zviditelní. Zejména nová média tak otevírají prostor pro zveřejňování informací mimo působnost státu a pro výměnu alternativních názorů občanů na politické záležitosti. Umožňují současně rozšířit občanskou angažovanost za rámec dialogických vztahů tváří v tvář a propojit ji s etikou globální odpovědnosti. Pojetí demokracie závislé na globálním a mediálně zprostředkovaném šíření informací Thompson nazývá mediovanou demokracií. V tom smyslu, že procesy zvažování budou záviset na mediálních institucích jednak jako na zdrojích informací, jednak jako na prostředcích pro vytváření vlastních názorů.

...„S přeměnou mediálních organizací do obrovských komerčních podniků je svoboda projevu stále zřetelněji vystavena nové hrozbě – hrozbě nepocházející z nepřiměřeného použití státní moci, nýbrž z nedostatku brzdění mediálních organizací jakožto komerčních podniků... Mediální průmysl je – stejně jako jiná odvětví – ovládán především logikou zisku a akumulace kapitálu; a mezi logikou zisku a kultivací rozmanitosti není žádná nevyhnutelná souvislost....“

Co se týče rovnosti přístupu jednotlivých příslušníků společnosti do médií, nadšení optimistů z „elektronické demokracie“ se v poslední době vytrácí, protože naráží na překážky v podobě kódovanosti, dohledu, rychlosti modemu, nekompatibilnosti protokolu, informační záplavy, digitální propasti mezi bohatými a chudými apod. Média i celá veřejnost jsou navíc pod soustavným tlakem ekonomických korporací, mocenských aparátů, marketingových a propagačních kampaní a masových trendů spotřeby a zábavy. ...

Zápas občanských skupin a menšin za zachování zvláštnosti a jedinečnosti se neobrací primárně proti státu, ale proti jiným občanským uskupením, která usilují o zavedení pravidel utváření identity „těch druhých“ (např. fundamentalistická sdružení). Tento boj má povahu rozmanitých střetů „vzájemně soupeřících racionalit“, které se neodehrávají na žádném stálém místě a jsou možné jen díky oběhu informací v globálních elektronických médiích.

A TOTO JE PRÍPAD TEJTO DISKUSIE:

Mediální občanské aktivity mohou vytvářet pouze nepřehledné řady spojnic, jsou však schopné do sebe zahrnout i všední, mnohdy plytkou a vulgární internetovou komunikaci a vnímat ji jako „příspěvek k životné demokracii“.