Kandidát vládní koalice na post prezidenta Jan Sokol uvádí na svých čerstvých webových stránkách strohé "1963 - 66 dálkové studium matematiky na MFF UK". Může mít toto nedokončené studium nějaký význam při dalším studiu po více než čtvrt století? 
Deník Lidové noviny dne 22. února 2003 uvádí " Magistrem se Jan Sokol stal v roce 1993 po ročním studiu, které navazovalo na tři ročníky, jež Sokol uzavřel na Univerzitě Karlově již v roce 1967. Od roku 1992 studoval Jan Sokol podle individuálního plánu, což mu umožnilo obhájit diplomní práci již v květnu 1993". 
V Čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze se praví: "Děkan může na základě písemné žádosti studenta uznat splnění studijní povinnosti v případě, že student během posledních deseti let splnil obdobnou studijní povinnost na jiné fakultě univerzity nebo na jiné vysoké škole v České republice anebo v zahraničí." 
Dle současného řádu by se tedy studium na MFF Janu Sokolovi nemohlo uznat ani náhodou. Nejen, že hranice deseti let byla překročena o dalších téměř let dvacet, ale navíc se jednalo o studium zcela jiného oboru (jak již cudně lidovky zamlčely). Jan Sokol na svých stránkách uvádí obecnou antropologii. 
Bohužel studijní řád z roku 1992 je na internetu nedostupný. Mohl se v tomto bodě nějak zásadně lišit? Co když tam bylo uvedeno, že děkan u studenta, který z politických důvodů nemohl studovat, může uznat všechno a třeba po padesáti letech? S argumentem, že Jan Sokol nemohl z politických důvodů studovat, vyrukovala na svých webových stránkách 20. února i Hana Marvanová: " Vysvětlení získání vysokoškolského diplomu od pana Sokola bylo stejné, jak bylo již zveřejněno v tisku: po roce 1990 mu byla započítána studia v šedesátých letech (před revolucí z politických důvodů nemohl dostudovat)." 
Ale ouha, Jan Sokol sám gloriolu politicky pronásledovaného studenta zboural 22. února na stránkách Práva: "R: Proč jste v roce 1967 přerušil dálkové studium na matematickofyzikální fakultě? S: Předně byla najednou fůra práce, protože se daly začít dělat knížky, a za druhé jsem ve čtvrtém roce tehdejšího studia pochopil, že se tam mnoho užitečného nenaučím. Já jsem pracoval u počítačů a způsob, jakým se tehdy učily počítače, byl strašně zastaralý. Takže studium pro mne ztratilo význam a raději jsem psal. Tenkrát jsem si myslel, že to nebudu nikdy potřebovat. Měl jsem dobré zaměstnání, byl jsem odborně respektován a říkal jsem si: k čemu mi to je?" 
Reakce samotného pana Sokola na zmínky o jeho magisterském studiu je odmítavá: ˝Každý má možnost se o pravosti mého titulu přesvědčit na univerzitě nebo na ministerstvu školství. O této záležitosti se už dál nehodlám bavit. Považuji to za pomluvy (lidové noviny 22.2.).˝ 
Pan Jan Sokol chce být prezidentem naší země. Jsem přesvědčen, že je v jeho zájmu, aby bylo všem jeho potencionálním "poddaným" jasně, úplně, podrobně, srozumitelně a do detailu vysvětleno, že vše co se odehrávalo při jeho magisterském studiu, bylo v souladu s platnými právními normami. Jinak se pachuti podvodu prostě nezbaví. A to by bylo u prezidenta velmi smutné.

Ing. Michael Canov