Nyní se tedy dostaneme k prvnímu hraničnímu datu. Je to rok 845, kdy se v Řezně (Regensburg v Německu) nechalo na dvoře východofranského krále Ludvíka II. Němce pokřtít 14 českých knížat. Dalším hraničním datem je pak rok 895, kdy se na stejném místě poddali Čechové zastoupení Spytihněvem I. a jistým Vitislavem Východofranké říši. Tato data pro vlastní hledání termínu ovládnutí Čech nejsou až tak prioritní, ale zajímají nás především z důvodu o jaké Čechy, nebo spíše kým zastoupené se jedná. Jak vidíme v roce 845 existovalo v české kotlině přinejmenším 14 knížat, kteří si byli sobě rovni a proto také každý sám za sebe přijal v lednu roku 845 v Řezně křest. Pokud by byl vládcem Čech jen jeden z nich, pak by stačilo, že by křest za celé Čechy přijal on se svou družinou. O tom se ale dobové zprávy nezmiňují. Musíme tedy přijmout fakt, že českých knížat bylo nejméně 14, tradičně se uvažuje o 15. Pokud bychom si chtěli i položit otázku proč se tito zástupci české elity dostavili do Řezna k přijmutí křestu, tak to bylo hnáno zjevně snahou o odvrátění plánovaného franského tažení do Čech. Sám Ludvík II. Němec byl žádostí Čechů překvapen a musel na rychlo hledat nějakou kličku, která by mohla vyhovět přísným dobovým požadavků a termínům pro udělení křtu. Česká knížata tedy křest přijala, ale útok Východofranské říše od sebe neodvrátila. Vojska říše totiž během útoku na Moravu v roce 846 pokračovala dále do Čech. O tom že se nejednalo o mírové výpravě nám podávají zprávy opět dobové prameny.

Druhé hraniční datum (895) je pak pro nás po této stránce také zajímavé, protože v Řezně za Čechy jednal již jen syn Bořivoje I., Spytihněv I. (+914) s jakýmsi Vitislavem. Tento bývá někdy ztotožňován se Spytihněvovým bratrem Vratislavem (+921), otcem svatého Václava.

Za půl století od křestu v Řezně se tedy zmenšil počet českých knížat dosti dramaticky. Buď to bylo tím, že je ovládnul pražský kníže Bořivoj, potažmo Spytihněv, a nebo jeho autorita natolik stoupla, že již byl vyslán do Řezna jako zástupce všech ostatních. Jelikož víme že svatý Václav bojoval o pár desítek let později s kouřimským knížetem a že sjednotitelem celé české kotliny byl až Boleslav I. (936 – 972), tak se jako reálná jeví spíše druhá varianta a to, že Spytihněv již byl přední mezi předními. Mohl tedy jménem všech ostatních odevzdat Čechy pod východofranskou vládu. Mohlo se tedy jednat o jakousí formu personální unie včele s pražským knížetem. Ten pak svou vůdčí pozici zřejmě získal i díky umístění jeho panství v centru české kotliny (přemyslovká doména byla v té době ohraničena hradišti Mělník, Stará Boleslav, Libušín, Tetín a Lštění). Ostatní knížata z okrajů země tak měla na Pražský hrad přibližně stejně daleko.

Po první sérii tedy máme rozpětí mězi roky 845-895. Pokračujem tedy dále. Dalším hraničním datem je rok, kdy zemřel český kníže Bořivoj I., po jehož smrti se Svatopluk s největší pravděpodobností osobně chopil vlády v Čechách. To alespoň dokazuje setkání Svatoplukovo s východofranským králem Arnulfem v březnu roku 890 na Omuntesbergu (Panonie).

#32317: -  

 Google - CTRL A - CTRL C - CTRL V

Pane wachmajster, oni jsou hlava......