Události na Ukrajině začínají stále více připomínat Jugoslávii. „Dnes posílá armádu proti separatistům Porošenko s Jaceňukem a Západ se tváří, že jsou svatí. Jen aby se nám takové pokrytectví nevymstilo,“ říká v pokračování rozhovoru poslanec slovenské Národní rady za stranu SMER-SD Ľuboš Blaha.

Jak je současná situace na Ukrajině vnímána na Slovensku?

Lidé na Slovensku mají vůči vládě v Kyjevě velké výhrady. Lidé se bojí růstu fašismu a rusofobie. Většina na Slovensku vnímá Rusko převážně pozitivně, stále je tu silná antifašistická tradice z druhé světové války a Rusko je pro nás stále osvoboditelem a partnerem. Část veřejnosti má vůči Rusku negativní předsudky kvůli roku 1968 a právě tuto část oslovuje rozdmýchání vulgárních protiruských nálad ze strany prozápadních médií a pravicových, opozičních politiků.

Ale většina lidí tuto protiruskou hysterii odmítají a nedůvěřují americké propagandě. Slováci jsou rozumní, nenechají se jen tak lehce oklamat, zejména poté, co NATO bombardovalo Bělehrad, a nebo Západ neférově uznal Kosovo, zpustošil Irák či Libyi, rozvrátil Afghánistán či Sýrii. Málokdo věří, že USA nemají prsty ve válce na Ukrajině. Navíc, lidé ne zcela chápou, jak Kyjev může posílat armádu, aby bojovala s vlastními občany. Když něco takového kdysi dělal Miloševič v Jugoslávii, tak z něho Západ dělal netvora. Dnes posílá armádu proti separatistům Porošenko s Jaceňukem a Západ se tváří, že jsou svatí. Jen aby se nám takové pokrytectví nevymstilo.

Na Slovensku převládá realistický postoj. Rusko nevnímáme jako nepřítele a celý spor vnímáme jako geopolitický spor velmocí - USA a Ruska. Je v našem zájmu, aby byla Ukrajina a Rusko stabilní, neboť tak dokážeme zajistit stabilitu u nás doma. Nemyslím si, že lidé jsou nekritičtí vůči Rusku, ale odmítají jednostranný černo-bílý pohled. Když chyby dělá i Západ, tak na ně upozorňujeme. Snažíme se být ale týmovým hráčem a Evropu v jejich krocích neblokujeme. Děláme vše proto, aby své protiruské postoje změnila.

Agrese vůči Rusku nikam nevede, ani idealizování si Ukrajiny.

Ukrajina potřebuje novou generaci politiků, kteří zemi přinesou mír, obnoví strategické partnerství s Ruskem, dokáží spolupracovat s Evropou, vykoření korupci a zatočí s oligarchy. Přejeme to Ukrajině, jsou to naši sousedi a velmi nás mrzí, že takto trpí. Někdy mám pocit, že Ukrajina je jen obětí geopolitického západu a někteří politici se chovají jako loutky velmocí.

Mezi tím umírají lidé. Možná v desetitisících. Nedopustíme další "Jugoslávii."

Začátkem března se v Košicích uskuteční mírová konference. Co od ní očekáváte?

Neznám podrobnosti, ale pokud vím, má se jednat o formát socialně-demokratických politiků. Když se ohlédnete okolo, tak je vidět, že sociální demokracie si k sporu o Ukrajinu udržují relativně realistický odstup, zejména ve státech jako je Slovensko, Česká republika, Rakousko, Francie či Itálie. Nehovořím o radikálnějších levicových stranách v Řecku či na Kypru. I v německé SPD jsou realističtější proudy, kteří nechtějí vyhrocovat spor s Ruskem.

Sociální demokracie by měla nabídnout alternativu nesmyslným sankcím a ekonomické válce. Musíme najít s Ruskem nějaký modus vivendi a normálně spolu fungovat dál, tak to dál nejde. Pokud by mírová konference v Košicích dokázala vyslat signál, že evropská sociální demokracie nechce obětovat budoucnost evropských občanů kvůli tvrdohlavosti a rusofobii některých pravicových vlád - to by byl určitě úspěch.

Občanům by možná konečně došlo, že mezi západními sociálními demokraty a západní pravicí rozdíl přeci jen je a nejsou jakousi nerozeznatelnou "pepsi colou a coca colou," jak kdysi vtipně přirovnal Slavoj Žizek.

Měla by Evropská unie pokračovat v sankcích vůči Rusku, když se Moskva významnou měrou podílí na stabilizaci situace na východě Ukrajiny?

Sankce byly podle mě chybou a doufám, že brzy skončí. Ničemu nepomohly, akorát se Evropa dostala dostala do ekonomické války, kterou se připravíme o strategického partnera a oslabila hospodářský růst, který v Unii zoufale potřebujeme.

Nejčastějším kvazi-argumentem politiků, kteří chtějí sankce, byl bezradný křik: vždyť musíme nějak reagovat! To je prostě iracionální. Například proto, že sankce neměli a nemohli mít žádný reálný vliv na ruské postoje, pokračujeme v nich, aby se neřeklo, že nic neděláme. To není skutečná politika, to je mentální křeč. Vždy jsem vyzýval k realismu a budu to dělat i nadále. Vždy je nutné zvážit následky. Pokud je následkem sankcí vzájemné oslabování bez reálného efektu, tak jsou hloupé. A navíc nehumánní, když zasahují životní úroveň obyčejných lidí. Jednou jsem je přirovnal k neutronové bombě, která neničí muniční sklady ani mosty, ale snaží se vyhladit lidi. Co může být méně humánní? Vždy jsem kritizoval sankce, i v případě Íránu.

V případě Ruska jsou ještě absurdnější, neboť Rusko je příliš silné na to, aby ho sankce dokázaly paralyzovat. Evropa potřebuje realistický přístup, budeme to opakovat donekonečna. Pouštějme se do věcí, které umíme vyřešit a tak, abychom je řešili a ne je ještě více komplikovali.

Spor na Ukrajině se dá vyřešit pouze kompromisem. Tím, že budeme tlačit Rusko do kouta maříme možnou dohodu. Naopak, v Ukrajině může zavládnout klid pouze za předpokladu, že Rusko přestaneme vnímat jako nepřítele a budeme s ním jednat jako s rovnocenným partnerem, ne jako s trestancem.

Pouze vzájemný respekt a snaha si porozumět mohou přinést udržitelný mír.

#39765: - Idealizace Ukrajiny nikam nevede 

 Jak tohle dovede někdo vypustit z pusy je až zarážející! Krym byl co?! Co to je tam na východní Ukrajině, jaktože těm pár tísícovkám původně lehce vyzbrojených teroristů přibyly protiletadlové střely, těžká dělostřelecká technika a bezmezné "zásoby" lidského materiálu, rozumějme turistů a dovolenkářů?! Mně připadá tento způsob vedení jakékoliv politiky jako naprosto zbabělý!!