"Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků. Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte." (Z vystoupení Václava Havla v televizi v prosinci 1989.) A tak jsme se přesvědčovali. Pohled na chování Václava Havla v následujících letech popírá takřka vše, co tehdy řekl. Ač hovořil na prahu devadesátých let o tom, že mu nejde o získání obrovského majetku předků, polovinou paláce Lucerna na Václavském náměstí nepohrdl. Zároveň s tím pochopil, že peníze nesmrdí a tuto půlku prodal společnosti Chemapol - symbolu divokého kapitalismu v Čechách - za více než 200 miliónů korun. To mu ovšem nezabránilo později vehementně "bojovat" proti "mafiánskému kapitalismu". Proč se před lety skutečně dohodl Václav Havel s Chemapolem, dodnes nevysvětlil. Ač jeho právní zástupkyně E. Hornová v roce 1997 tvrdila, že na vině je prezidentova švagrová Dagmar Havlová, spíše se zdá, že Havel chtěl lukrativní část svého majetku urychleně zpeněžit. Potvrzuje to fakt, že jeho švagrová chtěla Havlův podíl odkoupit, ale za menší částku. Nešť, praní špinavého prádla v rodině Havlových ponechme stranou.

I další fakta jsou zajímavá. Světoobčanu Havlovi zaplatili naši daňoví poplatníci za výkon prezidentské funkce dodnes více než 25 miliónů korun. Vyjma zmíněných stamiliónů za Lucernu, vyinkasoval v roce 1993 Václav Havel i za prodej poloviny své vily na Barrandově od Charouz Holding 17 miliónů korun. Samotné restituce na něj pamatovaly ještě celou řadou "drobností": polovinou domu na Rašínově nábřeží v Praze, třetinou vily ve Zlíně, podílem na Barrandovských terasách, částí pozemků na Barrandově či polovinou vzácné umělecké sbírky keramiky a porcelánu. Sám si ještě s první ženou Olgou zakoupil rozlehlý dům v Dělostřelecké ulici pod Pražským hradem za třicet miliónů korun. Před několika lety pak i vilu v Algarve na portugalském pobřeží se současnou ženou, exherečkou Dagmar Veškrnovou. Odcházející prezident je tak bezesporu nejbohatším českým politikem. Nezanedbatelné byly a jsou rovněž jeho příjmy plynoucí z vydávání literárních děl v zahraničí. Zmíněná slova z prosince 1989 tak Václav Havel příliš nenaplnil.

V podstatě z téže doby pochází i další myšlenky českého prezidenta přednesené ve Federálním shromáždění v lednu roku 1990: "Všichni chceme republiku sociálně spravedlivou, v níž nikdo nebude trpět existenční nejistotou, v níž nebudou strádat lidé postižení, staří, děti. Chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány." A jak naplnil odcházející prezident tato svoje slova?

Není možná daleko pravdě příměr, který se čas od času objevuje: Havel je stárnoucím monarchou na Hradě. Uveďme několik příkladů. Zatímco se ve světě český prezident rád solidarizuje s těmi, kteří svou tvorbou porušili tabu společnosti, doma leckdy mlčí. Nezvedá varovně prst, když se v zemi, kde je prezidentem, soudně zakazují knihy: například publikace "Kdo na Hradčanech zraje pro peklo" Jany Soukupové, která má pojednávat o "největší restituční aféře po listopadu 1989" (míněn případ Chadimová). K omezování svobody tisku a slova nepřihlížel prezident jen nečinně. Žalobou proti Přemyslu Svorovi kvůli knize "Sedm týdnů, které otřásly Hradem" dal dostatečně najevo jediné: Myšlenkově se za období svého prezidentování významně posunul, a to tak, že přestal rozumět sám sobě. Usvědčují jej z toho jeho vlastní slova z poloviny osmdesátých let. "Nemá-li se člověk rozpustit ve své serióznosti tak, že se stane všem směšný, musí mít - byť by dělal sebedůležitější věc a dokonce čím důležitější věc dělá, tím spíš - zdravé povědomí o vlastní lidské směšnosti a nicotnosti. Ztratí-li je, ztratí - paradoxně- i jeho konání svou závažnost."

#55138: -  

 Cítite se v dosud jakž takž demokratické zemi otrokem? Jste zemanot?   

Jestli tu někdo buduje bariéry masivně okrádá chudé tak je to marx-leninský komunistický nácek Miloš Zeman. 

#55138: -  

 Jednání Václava Havla bylo vždy konzistentní, chtěl svobodnou demokratickou společnost a pro to dělal vše, např. i to, že prosadil Ústanví soud.