Přesto evropští politici a média o tom raději nehovoří, napsal Contra Magazin.

Před 60 lety se v Sársku, které bylo odděleno od Německa po druhé světové válce a bylo připojeno k Francii, konalo referendum o znovusjednocení se západním Německem, napsal Contra Magazin. Většina - 67,7%  - populace hlasovala proti postavení Sárska, které by učinilo zemi jakýmsi „evropským státem", vysvětluje autor Christian Saarlender. Poté byl tento výsledek interpretován jako souhlas lidí ke znovusjednocení, a později, v roce 1957, se území oficiálně vrátilo zpět Německu.

Pokud porovnáme tento příběh s tím, co se stalo na Krymu, je pokrytectví západních politiků a médií ve vztahu k Rusku zcela zřejmé, zdůraznil novinář.

Při hlasování v Sársku nešlo o výběr mezi Německem a Francií, pokračuje publicista. Ve skutečnosti, lidé hlasovali „proti Evropě", která se právě začínala rodit jako politická unie. O tom panuje ticho stejně, jako o skutečnosti, že Chruščov dal Krym Ukrajině v roce 1954.Pro západní ideologii je zřejmě lepší „dát" lidi, než se jich zeptat, co chtějí, uvedl Saarlender.

„Krymská překvapení" z Francie a Británie rozzuřila Kyjev

Západ stále věří, že Krym byl „anektován", pokračuje Contra Magazin. Nicméně prezident Ukrajiny Petro Porošenko osobně přiznal protiústavnost svržení svého předchůdce Janukovyče. EU rovněž zpochybnila výsledky krymského referenda, ale volební pozorovatelé neodhalili žádné abnormality. Vzniká dojem, že Brusel nikdy neslyšel o oddělení formou hlasování, píše Saarlender. Zdá se, že evropští politici zapomněli na Kosovo, které vyhlásilo samostatnost poté, co NATO porušilo mezinárodní právo a bombardovalo Jugoslávii, připomíná novinář.

V závěru zapochyboval o demokratičnosti Evropské unie. Zároveň autor silně pochybuje o tom, že lidé v Sársku dnes zažívají stejnou euforii ze znovusjednocení Německa, kterou prožívají obyvatelé Krymu s Ruskem.