"Existuje mnoho zajímavých a dosud nezveřejněných dokumentů, které jednoznačně potvrzují, že revoluci neudělali disidenti, kteří by si ji rádi přivlastnili, ale naopak byla dílem všemocné Státní bezpečnosti (StB)" tvrdí Ludvík Zifčák, který se v 89. "proslavil" úkolem mrtvého studenta Šmída.

Bylo a je nutné jasně říci, že bez StB by v tomto státě nic nezměnilo. Zifčák jako tehdejší poručík Státní bezpečnosti dostal během sametové revoluce, která odstartovala politické i ekonomické změny v Československu, zajímavou roli.

 Ve večerních hodinách 17. listopadu 1989 po brutálním potlačení demonstrace v Praze na Národní třídě zahrál roli mrtvého studenta.

"Žádná porážka komunismu se nekonala, ale šlo o přetransformování na komunistický kapitalismus a kapitalistický komunismus. Tak jako KSČ a StB potřebovali dělníky jako kompars, stejný kompars dělníků potřebovali i chartistická nomenklatura nebo ti, kteří dělali tento převrat. Kdyby se nebylo podařilo přesvědčit dělníky, aby šli do generální stávky, celé toto divadlo či hra by byly skončily fiaskem. Mimochodem, pro státní moc by nebyl žádný problém do 48 hodin celou Chartu 77 rozprášit" napsal o listopadových událostech v roce 1989 signatář Charty 77, účastník Svíčkové manifestace v Bratislavě (1988) a občanský aktivista Vladimír Pavlík.