#70124: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zeman by rad, al 

 Česky boj za Uloupené Kosovo

Václav Dvořák, autor filmu „Uloupené Kosovo“, hovoří o „Golgotě“ tohoto dokumentu„Problém byl částečně vyřešen a film byl odvysílán veřejnoprávní českou televizí. Přesto se dosud nachází pod jakýmsi druhem embarga a televizní stanice, které by ho rády odvysílaly, k němu nemají přístup.. Film „Uloupené Kosovo“ českého autora a režiséra Václava Dvořáka a producenta Aleše Bednáře byl tento rok veřejně odvysílán dvakrát, z toho jednou na desáté výročí bombardování Srbska. Než však k jeho vysílání došlo, musel překonat jak v České republice tak v Srbsku pravou „cestu na Golgotu“. Zatímco v ČR byl jeho tvůrce donucen svést zvláštní bitvu, aby film byl vůbec odvysílán, tak v Srbsku byl cenzurován.Dokument, který jak silou argumentů, tak i svým názvem probudil povědomí stovek tisíc Čechů (a nejenom Čechů), autora přivedl do situace, kdy musel svést osobní boj s českou státní televizí. O důvodech, kvůli kterým bylo „Uloupené Kosovo“ nežádoucí na obrazovkách veřejnoprávní České televize (ČT), podmínkách za kterých byl film odvysílán a o tom jak ho srbský Veřejný servis (RTS) cenzuroval, hovoří Václav Dvořák, autor filmu, pro Glas Javnosti:Jak došlo k tomu, že Čech natočil film „Uloupené Kosovo“?Patřím k národu, který potkal stejný osud roku 1938 při podpisu Mnichovské dohody, kdy byla část našeho území přidělena Německu. Toto odejmutí části území podpořily Francie,  Anglie, naši spojenci z 1.sv.války. Proto film končí titulkem:..nezávislost Kosova mezi prvními podpořily Itálie, Německo, Francie, Velká Británie - stejné země, které v roce 1938 podepsaly Mnichovskou dohodu...Kosovo není problém jen Srbů, srbského národa, ale i všech malých národů, které chtějí stejná práva jako ty velké. Jde tu o snahu využívat národnostní menšiny žijící na území malých států pro potřeby a zájmy větších států. Na druhou stranu mají Češi, i přes opačnou politiku oficiálních médií, zvláštní vztah k Jugoslávii, zvláště k Srbskému národu, který byl od konce 19.století první malý svobodný národ v Evropě.Film měl prý dlouhou cestu k divákům..?V době, kdy jsme na něm začali pracovat, jsme byli malá soukromá produkce, která měla nápad na dobrý dokumentární film s úmyslem nabídnout hotový produkt. Když došly peníze na dokončení filmu, dali jsme nabídku české veřejnoprávní televizi. Podmínkou bylo, že na ni převedeme všechna autorská práva a práva na distribuci filmu. Podepsali jsme smlouvu, udělali postprodukci, synchronizaci a titulky, aby nám nakonec oznámili: „toto se nemůže vysílat. Film je jednostranný.“   Tehdy jsme zorganizovali projekci pro novináře, abychom ukázali o co jde a proč film není dost dobrý, aby se vysílal v České televizi. Pro velký zájem jsme projekci museli zopakovat a v médiích se poté zrodilo téma „zakázaného filmu v demokratické společnosti.“ Neskutečnou rychlostí se film objevil na YouTube, kde byl rozdělen na několik dílů a v krátkém čase dosáhl více než 100 000 shlédnutí. Teprve potom už musel být odvysílán.Byl vysílán v hlavním vysílacím čase?I přesto, že byl problém částečně vyřešen a film odvysílán, zůstal i nadále pod určitým druhem embarga. Na internetovou stránku, na které se dají shlédnout všechny dokumentární filmy České televize, nebyl umístěn, takže ani televize, které by ho rády odvysílaly, nemají možnost se k němu dostat. Realistický surový dokumentaristický způsob, jakým se ve filmu hovoří o „Uloupeném Kosovu“ se neshodoval se způsobem, jakým se o této problematice mluví v českých médiích. Proto hned po mém filmu musel být puštěn nejen ještě jeden film, který o Kosovu hovoří opačným způsobem, ale byl zorganizován i „kulatý stůl“ jehož hostem byl i byl Filip Tesař, který svou kariéru postavil na očerňování Srbů. Ke kulatému stolu byl pozván Jiří Dientsbier, bývalý komisař UN pro bývalou Jugoslávii, dnes senátor českého Senátu, aby debatoval s historikem Janem Pelikánem. Dientsbier ovšem tak dobře hovořil, že oběma doslova zavřel ústa, takže ani otázka Tesaře ve smyslu: „Kde je chyba filmu?“ nebyla dostatečně úspěšná na to, aby zpochybnila faktografii filmu, která hovoří sama za sebe.Jaký je další osud filmu?Vím, že existuje zájem odvysílat film v Číně a Japonsku. O film se zajímal i kanadský novinář John Bosnić, ale na jeho otázku, jakým způsobem by mohl být film v Kanadě odvysílán, mu Česká televize zatím nebyla schopna odpovědět. 14.5.2009

#70129: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zeman by rad 

Text je poněkud tendenční. Mezi lety 1914-1918 došlo k obrovským změnám a obrovskému vývoji a to nejen z důvodu komunistického převratu v Rusku, byť to bylo pro Československo do velké míry určující, neboť Českoslovenští legionáři se postavili jednoznačně proti komunistům, tedy na stranu práva a ne na stranu zločinu, který nedokládá jen odporné vraždění během komunisté revoluce a po něm, ale také i během dalších desetiletí. 

Vývojem v této věci prošel velmi i Masaryk, resp. komunistická revoluce v Rusku vlastně otočila naruby vztah Masaryka k Rusku. 

Masaryk navíc mluvil o Srbochorvatsku, nikoliv jen o Srbsku a to dávno (z hlediska změn, které se odehrávaly překotně v letech 1914-1918) před rokem 1918. Jugoslávie sice skutečně po I.světové válce vznikla, tedy dalo by se říci, že myšlenka Srbochorvatska byla částečně naplněna, ale bylo to málo stabilní společenství.