Glosa: Češi už zase mají naděláno v kalhotách

Stačila jedna krátká návštěva čínského prezidenta v Praze, aby si Češi strachy načůrali do kalhot v obavě, že se stanou čínskou kolonií. Video prohlídku z pompézního přivítání čínského prezidenta ve Velké Británii si můžete prohlédnout ZDE. 

Připomínám jen, že čínský prezident před ČR navštívil Velkou Británii. Angličané mu podkuřovali, jak nejvíce mohli, dokonce se projel v pozlaceném kočáře s královnou, ale ani jednoho Brita nenapadla obava, že se jejich země stane čínskou kolonií. To samé platí i o USA, Francii, Německu a dalších západoevropských zemích. Z důvodů, které neznám, to o Češích neplatí.

Zahraniční investoři, kteří v Čechách už podnikají, se bohudík též čínské konkurence nebojí a nohy na ramena rozhodně neberou. Právě naopak, taková Škoda Auto příchod Číňanů pojala jako vynikající investiční příležitost, jak rozšířit svoje podnikání a samozřejmě nebyla jediná.

Jistě se mohu mýlit, ale žádné obavy z toho, že se staneme čínskou kolonií, nemám. Možná je to dáno tím, že jsem měl čtyři roky čínského partnera, díky němuž jsem mohl alespoň laicky poznat Čínu a uvažování Číňanů. Možná je to dáno také tím, že se hlásím k tradicím sebevědomé, bohaté, renesanční Prahy, jako jednoho z důležitých evropských center vědy, umění a obchodu. Obnovení tohoto postavení Prahy je v nejvlastnějším českém národním zájmu. Pověstná česká „předpodělanost“ je cestou k naší nicotnosti ….

Nu a co se týče dodržování lidských práv – je skutečně tak velký rozdíl mezi čínským a tureckým prezidentem? Naším velkým „spojencem“ Erdoganem?

#79184: -  

 Přestože byli i v Londýně velké protesty s vlajkami Tibetu, toto neukazuje. Rozdíl proti Praze byl obrovský, Číňané si nedovolili ani náznak agrese proti protestujícím. 

Velká Británie Číně nijak nepodkuřuje. Stále se jednalo o návšetěvu komunisty a administrativa VB byla na nájezd čínských zpravodajců velmi dobře připravena. Byl přijat jako jakýkoliv jiný prezident velkého státu, který jezdí o VB výjimečně a počítá se s tím, tedy stejně jako indický prezident nebo např. jihokorejský prezident. Přijetí u královny bylo z důvodu první návštěvy vůbec od vzniku Číny jako samostatného státu. 

Spojené státy drží nominálně stejný dluh Číny, jako Čína drží nominálně dluh USA, důvod je neútočení na vlastní měny a ochrana investic USA v Číně i Číny v USA. Toto musí řešit i VB, neboť má vlastní měnu, která se lehce může stát obětí útoku z Číny, přestože je podobně zajištěno Euro. 

Škoda podnikala v Číně dávno předtím, než se tam začal Zeman vytvářet obraz o ČR, že jsme zemí, které by se "čínská vezre komunismu velmi libila", tedy přejezd Xi Jinpinga do ČR nebyl pro Škodu ničím, rozsah jejich investic, stejně musela tamní komunistická vláda schválit, povolit a také jej dozoruje, neboť si musí pohlídat, aby Evropa a USA nedrželi více zahraničního dluhu Číny, než drží Čína jejich dluhu. 

Obava nepramení z podnikání ale z komunistického "podnikání". Čínští milicionáři v ulicích Prahy naprosto jasně prokázali, že komunismus v Číně je stále komunismem, tedy nejedná se o svobodné podnikání soukromých vlastníků, ale o jakési "státní podnikání" 1,3 mld. Číny a to je potom sakra rozdíl. Stát může peníze natisknout a 500 mld. korun "natištěných" v Číně nebude prakticky možné na trhu s jejich měnou ani zaznamenat, přesto by tyto zdroje mohly ohrozit stabilitu demokracie v ČR naprosto bez problémů. Navíc ČR není Velká Británie, nemá administrativu se zkušeností se zpravodajci takto velkého státu, jakým Čína je. 

V Praze skutečně přednášel např. i Albert Enstein, ale na německé univerzitě v době, kdy 1/3 obyvatel celého Československa tvořili Němci a Praha byla jedno z nejkosmopolitnějších měst Evropy. To komunisté zničili a náprava takové věci bude trvat min. ještě dalších 20 až 40 let. 

Čína nemá jen práva, ale také povinnosti. Je-li to stát, kde je 1,3 mld. lidí, má obrovskou nesrovnatelně větší odpovědnost k dodržování lidských práv, než kdokoliv jiný na světě. Tedy představy, že Turecko se 75 mil. obyvatel je "stejným nedodržovatelem lidských práve" jako Čína je absudrdní představa, navíc to věcně samozřejmě nepalatí, nejen proto, že největší část podnikání v Turecku je kontrolována jen zákony, nikoliv vládnoucí skupinou, tedy občané žijí svobodně, nezávisle na vládě a politických stranách v drtivé věšině. V Číně je to přesně obráceně.