Nejvyšší správní soud naprosto jasně konstatoval, že Zeman porušoval.....

....volební zákon, že lhal. Nemůže být ovšem zvolen člověk, který porušuje volební zákon, neboť jedinou sankcí při porušování základního zákona demokracie tedy zákona volebního je, že nemůže být zvolen, takový člověk musí být z voleb vyřezen a pokud už volby proběhly, musí být zrušeny. 

Nejvyšší správní soud se naprosto protí zákonu zřekl odpovědnost a přenesl jí na politiky a ti by tedy měli konat a jasně řící, že porušování volebního zákona možné není a Zemana pohnat před ústavní soud pro velezradu, neboť i on sám byl NSS informován, že porušil volební zákon, že doslova lhal a on měl být tedy první, kdo řekne, nemohu funkci přijmout, dokud se celá věc nevyjasní. Tím, že funkci přijal, stal se automaticky velezrádce, neboť porušil Ústavu. 

Zeman během volební kampaně nedělal nic jiného, než lhal. Lži jsou natolik průkazné a natolik zřejmé, že Nejvyšší správní soud velmi pochybil, když je jako lži nesledal, přestože sám se stav, kdy se lže odkazuje a při lhaní se z odpovědnosti NSS nevymaňuje, naopak je arbitrem, který měl o neplatnosti rozhodnout. 

Citace NSS:

" V konečném důsledku ani netvrdí, že nesměly být používány vůbec – samozřejmě s výhradou, že se nejedná přímo o lži."

"Jiná je ovšem situace u dalších pochybení, která navrhovatelé volební kampani vytýkají. Konkrétně ve vztahu k celostránkovému inzerátu v deníku Blesk, který vyšel v první den druhého kola voleb prezidenta republiky (srov. deník Blesk, 25. 1. 2013, s. 9), Nejvyšší správní soud již konstatoval v usneseních ze dne 18. 2. 2013, sp. zn. Vol 15/2013 či sp. zn. Vol 44/2013, že tento inzerát obsahuje přinejmenším jedno nepravdivé tvrzení, a to o poděkování kandidáta K. Schwarzenberga B. P. za jeho podporu (k nepravdivosti tohoto tvrzení srov. vysvětlení M. Zemana v prezidentské debatě na ČT 1 dne 24. 1. 2013 a následné dementi Britských listů z téhož dne, vizhttp://www.blisty.cz/art/67152.html).Tím byl porušen zákaz uvádět o kandidátech nepravdivé údaje dle cit. § 35 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky. Současně byla porušena též povinnost dle § 35 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky, podle něhož „[p]ropagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro sdělení v neprospěch kteréhokoli kandidáta na funkci prezidenta republiky.“ 

"Stejně tak byla lživá informace, šířená tentokráte týmem M. Zemana, podle níž jsou na zámku K. Schwarzenberga nacistické symboly (http://www.novinky.cz/domaci/291011- zeman-se-omluvil-schwarzenbergovi-za-reci-o-hakovych-krizich.html). Navrhovatelům je třeba přisvědčit rovněž v tom, že se M. Zeman dopustil lži, pokud v debatě kandidátů dne 22. 1. 2013 K. Schwarzenberga nařkl z toho, že po restituci zámku v Čimelicích nasadil takové nájemné, že se učiliště pro zdravotně postižené děti muselo odstěhovat a že o služební byt přišla též učitelka T. B. (http://www.lidovky.cz/ze-me-schwarzenberg-vyhnal-z-bytu-lez-jako-vez-f4u- /zpravy-domov.aspx?c=A130123_135030_ln_domov_ogo)"

V uvedených případech nepochybně došlo k porušení zákona, konkrétně v prvém případě § 35 odst. 2 a 3 zákona o volbě prezidenta republiky, v druhém a třetím případě § 35 odst. 2 téhož zákona. Obě skutečnosti bezesporu měly racionální vztah ke zvolení kandidáta, jehož zvolení je napadeno.

Hodně alibistické od NSS a to proto že NSS sám tvrdí, že menší nezákonnosti vcelku mohou způsobit velkou nezákonnost, tedy takové porušení volebního zákona, které vedlo k manipulaci s voliči. Dnešní stav na Hradě naprosto jasně dokazuje, že Zeman jako lhář lhal záměrně a záměrně porušoval volební zákon. Je nutné, aby politici tuto věc vyřešili. 

V usnesení NSS nevysvětluje, jak dospěl k názoru, že porušování volebního zákon Zemanem, nemělo takovou intenzitu, že ne mohlo ovlivnit 500 000 lidí. To se v usnesení skutečně nikde nelze dozvědět. Velmi podivné. 

Lze tak uzavřít, že volební stížnost navrhovatelů není důvodná. Jakkoliv se totiž Nejvyšší správní soud ztotožňuje s řadou uplatněných námitek co do jejich skutkového vymezení, pouze v několika případech je možné hovořit o protizákonnosti, přičemž tato zjištěná protizákonnost podle přesvědčení Nejvyššího správního soudu nedosahuje takové intenzity, aby byla způsobilá zpochybnit výsledky voleb jako celku s ohledem na rozdíl téměř 500 tis. hlasů, o které obdržel vítězný kandidát více.