#92502: Václav Havel - Re: Re: Re: prolhana fasisticka kavarna 

 A to chceš doložit tím, že "zdroje" na takovém serveru odkazují na jiné neonacistické servery, aby ty se opět jajko "důkaz pravdivosti" odkazovaly po třech skocích opět na zvedavce.org? 

Důvěryhodnost zdroje spočivá v tom, že se podržizuje zákonům země, v jehož jazyku publikuje a transaprentně sděluje, jak s informace pracuje, jak je ověřuje atd. Pokud má daná země Ústavu postavenu na základě Všeobecné deklarace lidských práv, platí to naprosto jednoznačně, pokud ne např. v Rusku, je potřeba zkoumat pečlivě především zdroj státní, které jsou v ČR zdrojem ruské propagandy a bohužel tak činí i všech hlavních evropských jazycích, jak bylo prokázáno např. na propagandě hlasování o "zrušení sankcí" na Krétě. 

To neplatí o bulváru Putinových listů, Zvedavci, Aeronetu, prostě všech tebou oblíbených "zdrojích "zaručených" informací", tedy o politickém bulváru, který si tak obllíbil Miloš Zeman. 

#92504: - Re: Re: Re: Re: prolhana fasisticka kavarna 

tady je ma odpoved:

Ten následující dramatický příběh se odehrál před třiasedmdesáti lety. Ta historie se začala odvíjet 6. prosince 1939, kdy se nad schwarzenberským panstvím v Čechách přehnala živelní pohroma. Nejprve silný déšť a po něm padaly přívaly sněhu, co zlikvidovaly polovinu smrků, borovic, buků, jedlí, kaštanů, javorů, jasanů, topolů…. Deset tisíc hektarů schwarzenberských lesů se během kalamity proměnilo ve spoušť polomů… Jak napsala Tereza Spencerová, možná by mohl umístit Cikány opět na svém panství. Už jednou to udělal, když napřed to zkoušel s Židy.

Ani Židé však lesy rodu Schwarzenberkovů od polomů nezachránili – byli to vesměs intelektuálové, právníci, lékaři, v lese toho moc nezmohli, a tak se z pohledu knížecí rodiny proměnili jen v pouhé hladové krky. Zbavili se jich poměrně rychle: nákladní vozy je odvezly na nádraží a odtud už směřovali rovnou do Terezína. Jakmile veškeré pokusy sehnat pracovní sílu mezi Čechy či Židy selhaly, obrátila se pozornost všech zúčastněných na Cikány. Po prvních pochybách o smysluplnosti takového kroku – nedůvěra v jejich pracovní schopnosti byla už tehdy přece jen příliš velká – byly ke konci roku 1942 byly do Let, tábora původně určeného pro 380 lidí, navezeny více než dva tisíce Cikánů, v mnoha případech celé rodiny.

Z mužů se vyklubali zdatní dřevorubci, ale starci a malé děti si do tábora z velké části přijeli pro smrt, obvykle z rukou českých dozorců. Našly se mezi nimi sice výjimky, které neztratily lidskost, ale většinou nedopadly dobře. Pro nadbytečnou lásku k vězňům je udali sami jejich kolegové. Nikomu to nevadilo – v Německu Cikány už od roku 1933 zavírali do Dachau a v masarykovském Československu, kde byl v roce 1927 vydán výnos omezující kočování pobudů, neměla většina Cikánu nárok ani na občanství…