https://www.bis.cz/vyrocni-zpravy-historie.html

Ještě v roce 2011 Čína nepřestavovala riziko, zpráva z roku 2015 již popisuje situaci na Hradě. Takto 1998-1999 - Zeman ustavuje oposmluvní kupčení.

Činnost zpravodajských služeb SNS na území České republiky

Mezi zpravodajskými službami, působícími na našem území, je přikládána zvýšená pozornost působení zpravodajských služeb těch zemí, které v zahraniční a bezpečnostní politice České republiky a zejména v její integraci s euroatlantickými strukturami (NATO, EU) spatřují negativní proces pro své vlivy a jiné zájmy v naší zemi, nebo dokonce hrozbu své bezpečnosti.

K těmto zemím patří některé státy SNS. Mezi nimi zejména Ruská federace, která již i do svých veřejných oficiálních koncepčních dokumentů zařadila rozšíření NATO (rozuměj např. o ČR) mezi hrozby bezpečnosti Ruské federace.

Ruské zpravodajské služby (ZS) mají tradičně značnou podporu vedení svého státu a jsou jím považovány za významný nástroj sloužící k prosazování zahraniční politiky Ruska, kterou lze nadále charakterizovat snahami o zachování ruského vlivu ve většině států bývalého SSSR (blízké zahraničí) a v členských zemích bývalé Varšavské smlouvy. V souvislosti s upravenou bezpečnostní doktrínou Ruska lze i nadále předpokládat aktivní působení ruských ZS tímto směrem. Nadále trvá úsilí o získání či zachování ekonomického vlivu prostřednictvím surovinových, energetických a dalších hospodářských závislostí. Ruské ZS se po rozšíření NATO nové situaci pragmaticky přizpůsobily. Aktuální politická situace v Rusku se projevuje v posílení postavení ZS.

Bezpečnostní informační služba monitoruje působení zpravodajských služeb zemí SNS, odehrávající se jak pod legálním, tak pod netradičním krytím. Pozornost je věnována ekonomické činnosti ruských a dalších subjektů nebo subjektů s jejich účastí. Pozornost je věnována rovněž kontaktům ZS SNS do prostředí různých zájmových a extremistických skupin, národnostních menšin, trvale a dočasně usídlených cizinců z řad občanů bývalého SSSR, sledovány byly rovněž možnosti zneužití ruskojazyčných skupin organizovaného zločinu.

Získané poznatky svědčí o tom, že pozornost ZS SNS je věnována sledování otázek vnitropolitického života země, včetně legislativních kroků a plánovaného dění v této oblasti. Sledována je rovněž zahraniční politika, především vzhledem k integračnímu úsilí České republiky a k úkolům, které z těchto aspirací vyplývají (bezpečnostní problematika, ochrana utajovaných skutečností, apod.).

Dalším okruhem zájmu těchto zpravodajských služeb je ekonomická problematika, sledování aktuálního vývoje českého hospodářství, bankovního systému, sektoru soukromého podnikání, apod. Zájem je projevován i o nové či strategicky významné technologie a moderní počítačové systémy.

Ve vojenské problematice jsou ve středu pozornosti přirozeně údaje o stavu bojové připravenosti ozbrojených sil, vojenská cvičení, mírové mise, transfer, výzkum a vývoj zbraní, vojenská infrastruktura, využití vojenských prostorů a výcvikových zařízení, technická kompatibilita v oblasti výzbroje, velení, řízení a spojení, event. modernizace zbraňových systémů technologiemi ze států NATO, dále plány vojenského nasazení atd. ®ádány jsou rovněž informace o zacházení s radioaktivním odpadem, o vyspělých technologiích a výpočetní technice.

Zpravodajské služby některých asijských zemí

Na území České republiky byly zaznamenány aktivity zpravodajských služeb některých asijských zemí. BIS monitoruje snahy ze strany těchto zpravodajských služeb o získání jim nedostupných informací, zejména z oblasti vědecko- technické a vojenské.

Pozornost je věnována komunitám některých asijských zemí na našem území v souvislosti s problematikou organizovaného zločinu, zejména v oblasti nelegální migrace. Jsou monitorovány i ekonomické aktivity související s daňovými a celními podvody.

#96639: - Je velmi zajímavé si pročíst kapitoly "Kontrarozvědná činnost"  

 Takto v roce 2002

10.2.1.Činnost zpravodajských služeb SNS na území ČR

Zpravodajské a bezpečnostní služby Ruské federace

Ruské zpravodajské služby (mimo GRU) koordinované Radou bezpečnosti jsou nadále důležitou silovou složkou Ruské federace a neoficiálně uplatňují i obrovský vliv na proces politického rozhodování v této zemi. Speciální služby ovlivňují vnitřní i zahraniční ruskou politiku v důsledku systematického dosazování jejich příslušníků do ruských mocenských orgánů, do prezidentské administrativy, vlády i na ministerstva. Z počátku kariéry prezidenta Vladimíra Putina byli důstojníci speciálních služeb dosazováni na nižší pozice, takže navenek se personální situace v těchto strukturách neměnila. Postupně se však začalo jednat o funkce „viditelnější“ – náměstků ministrů, náčelníků správ a odborů či ředitelů významných státních společností a později i ministrů (Sergej Ivanov).

Působnost jednotlivých ruských speciálních služeb se v posledních letech nemění.

K ochraně vnitřní bezpečnosti Ruska slouží Federální bezpečnostní služba (FSB) a Federální agentura pro vládní komunikaci a informace (FAPSI), ochranu vedoucích představitelů Ruska zajišťují Federální služba ochrany (FSO) a v jejím rámci Služba bezpečnosti prezidenta a Hlavní správa speciálních programů prezidenta a Federální pohraniční služba (FPS).

Za zahraniční zpravodajství Ruské federace zodpovídají Zahraniční zpravodajská služba (SVR), Hlavní zpravodajská správa Generálního štábu Ministerstva obrany RF (GRU), Federální agentura pro vládní komunikaci a informace (FAPSI) a Zpravodajské ředitelství Federální pohraniční služby(GFSP).

BIS vyvíjí v souladu s § 5 odst.1 písm.b) zákona č. 153/1994 Sb., činnost proti aktivitám zahraničních zpravodajských služeb, které představují riziko nejen pro zájmy České republiky, ale i přátelských zahraničních mocí. Na území České republiky zpravodajsky působí důstojníci SVR a GRU.

Zahraniční zpravodajská služba (SVR)

SVR je federální instituce s výkonnými pravomocemi, která spadá do pravomoci ruského prezidenta. Služba má přímou komunikační linku s prezidentem. Hlavním úkolem SVR je shromažďovat politické, ekonomické, vojenské a vědecko-technické informace v zahraničí. SVR usiluje o obnovení svých pozic v Evropě a v USA.

Priority činnosti SVR odpovídají prioritám ruské zahraniční politiky. SVR se zapojuje do zahraničněpolitických aktivit Ruska, zaměřených na další rozšíření NATO a Evropské unie. V oblasti taktických úkolů klade důraz na boj proti terorismu.

V rámci RF získali bývalí příslušníci SVR významné pozice, například čelní postavení ve společnosti Rosoboronexport (Ruský obranný export pod kontrolou státu) a na ministerstvu obrany i v oblasti, která je zodpovědná za mezinárodní vědecko-technickou spolupráci. SVR tak sehrává významnou roli i v zahraničních obchodních aktivitách, vystupuje v roli jakéhosi zprostředkovatele při uzavírání obchodních dohod i v civilním sektoru. Formou obchodních kontaktů může pozitivně ovlivňovat zájmy Ruska v zahraničí a současně přispívat do rozpočtu SVR.

Na základě přímého doporučení prezidenta Putina by se SVR také měla angažovat v zastavení nekontrolovatelného odlivu kapitálu z Ruska a v odhalování zdrojů a způsobů odlivu peněz.

Hlavní zpravodajská správa Generálního štábu Ministerstva obrany (GRU)

GRU je podřízena Generálnímu štábu Ministerstva obrany. Služba podává zprávy a je podřízena prezidentovi prostřednictvím ministra obrany. V oblasti komunikační špionáže GRU těsně spolupracuje s FAPSI.

GRU funguje jako struktura orientovaná především na práci v zahraničí a na řešení problémů souvisejících s obranou a zbraněmi. Jejím úkolem je získávat informace o zahraničních armádách, o činnosti a struktuře zahraničních ministerstev obrany, získávat vědecko-technické informace a poskytovat informační podporu ruskému zbrojnímu obchodu. Od tohoto úkolování je odvozeno i rozmístění pracovníků GRU na zastupitelských úřadech v zahraničí. Pracují buď jako vojáci pod krytím vojenských přidělenců, nebo v civilu na obchodních a konzulárních odděleních nebo na úseku vědecko-technické spolupráce.

Politika prezidenta Putina je zaměřena na rekonstrukci obranného průmyslu a podporu exportu zbraní. Pro rekonstrukci obranného sektoru a podporu vývozu zbraní, je získáváni informací o nejpokrokovějších zbrojních technologiích a mezinárodních odbytištích pro zbrojní vývoz rozhodující.

GRU vyvíjí intenzivní rozvědnou činnost zejména v členských státech NATO a EU, stejně jako v zemích kandidujících na vstup do těchto integračních struktur.

10.2.2.Zpravodajské služby některých dalších zemí

Zpravodajské služby KLDR

Zpravodajská činnost BIS byla v roce 2002 namířena i na monitorování aktivit zpravodajských služeb některých asijských zemí, zejména KLDR. Ze strany zpravodajských služeb KLDR jde o to, že se zaměřují na stálou snahu získávat vojenský a zbrojní materiál.

Zpravodajské služby Iráku

V roce 2002 byly aktivity iráckých ZS na našem území úzce spjaty s vývojem mezinárodní situace v prostoru Blízkého východu, zejména s proklamovaným prohlášením ze strany USA o nutnosti útoku na Irák a svržení režimu Saddáma Husajna.

Na ZÚ Iráku v ČR došlo k celkové výměně a navýšení počtu pracovníků diplomatického sboru. Zároveň se zvyšuje napětí mezi jednotlivými diplomaty, neboť většina z nich má své zájmy po pádu Saddáma Husajna.

Okruhy hlavního zájmu iráckých ZS na území ČR se v uplynulém období roku 2002 soustředily do těchto oblastí: monitoring objektu RFE/RL a muslimské komunity v souvislosti s případným útokem na Irák.

V ČR jsou aktivní politická hnutí, která sdružují členy zahraniční irácké opozice. Jedná se o uskupení pod názvem Irácký klub a neoficiální kancelář Iráckého národního kongresu (INC), která vykazuje značnou aktivitu směrem k některým osobnostem z české politické scény.

Z celkového vývoje v roce 2002 vyplývá, že pokud by došlo k vojenské operaci vůči iráckému režimu, může se zvětšit bezpečnostní riziko ve vztahu k objektům a osobám podporující zájmy USA, Izraele a členských zemí NATO. Současně vzroste bezpečnostní riziko teroristického útoku na osoby, jež na území ČR veřejně vystupují jako členové irácké opozice (např. zástupci neoficiální kanceláře INC).

Zpravodajské služby ÍRÁNU

BIS získala poznatky o zvýšení aktivit pracovníků diplomatického sboru Íránu působícího na území České republiky V ČR se íránští diplomaté zaměřují zejména na problematiku vojenskou, politickou, kulturní, obchodní a na monitoring perské komunity.

V obchodní oblasti se soustřeďují na obnovu kdysi vysoké hladiny obchodní spolupráce, získávání technologií a případně i tvorbu analýz trhu pro případnou spolupráci.

V oblasti kulturní a politické monitorují politickou situaci a vývoj v ČR, zvláště v souvislosti s členstvím ČR v NATO a s chystaným vstupem do EU.