#129341: - Re:  

"

   Ernst Hemingway sídlil v Madridu v hotelu Florida. Byl zde velice dobře zásobený šunkou, sýry, dokonce i kaviárem. Sedmička skotské byla bezedná.

   Tak je popisován někdy spisovatelův pobyt. Copak to. Zejména se však píše, že se hotel stal stanovištěm a diskusním klubem intelektuálů, a to ne ledajakých (jen na ukázku nakopírovaný seznam osobností v angličtině: André Malraux, Antoine Saint-Exupéry, Elena Garro, Blanca Trejo, Ramón Lavalle, Robert Capa, Hans Kahle, Anna Seghers, Sefton Delmer, Franz Borkenau, Joris Ivens, Henry Buckley, W.H. Auden, Stephen Spender, Henry Buckley, Jay Allen, Louis Fischer, John Dos Passos, Langston Hughes, Josephine Herbst, Virginia Cowles, Lillian Hellman, Dorothy Parker, Martha Gellhorn, Malcolm Cowley, Vincent James Sheean, Herbert Matthews, Mikhael Koltsov, Ilya Ehrenburg).

Další zásluhou světoznámého spisovatele je to, že díky svým krátkým filmům a psaní článků získal finanční prostředky na již zmíněné sanitky pro republikánské bojovníky, ale také získal pro boj o Španělsko americké veřejné mínění. Dokonce podnítil prezidenta Franklina Roosevelta a jeho manželku, aby finančně přispěli na boj ve Španělsku. Na druhém sjezdu amerických spisovatelů pak prohlásil, že je to již dlouho, co USA nevešly do války. "

#129344: - Re: Re:  

    Denis Sefton Delmer za WWII řídil se značnou vynalézavostí britskou černou propagandu. Obor,  který byl jeho dílem, se opíral o bleskurychle přelaďovatelnou radiostanici s výkonem 600 kW, a mj. nenápadně vylepšoval  Goebelsovu chaotizaci, když  kvůli náletům v Reichu vypínali říšský rozhlas.  A tak bylo mj. možné, že se  z ampliónů Tisícileté Říše ozývalo ujištění: "V tomto okamžiku se nad územím říše nenalézají žádné nepřátelské letouny... žádné nepřátelské letouny... žádné nepřátelské letouny... protože se zasekla gramofonová deska s příslušnou nahrávkou. Méně pobavení vykazovali němečtí noční stíhači, kterým se dostávalo pozornosti Delmerovy letecké kontroly; po náletu na Peeneműnde při návratu na letiště dokonce havarovalo několik desítek letadel.

      Svých patnáct minut slávy si Delmer vybral po napadení Polska. Kazisvět Hitler nabídl opět mír: "Nevidím důvodu, proč by tato válka... měla pokračovat..."

      Delmer se výjimečně postavil k mikrofonu,  a měkkým berlínským dialektem pronesl krátkou řeč.   " Mé jméno je Delmer. Denis Sefton Delmer.  V minulosti jste, pane Hitlere, se mnou občas konzultoval některé otázky ohledně názorů Britů. Dovolte mi proto nyní, abych Vám tuto službu prokázal dnes naposledy.  

      Co si myslíme o vaší mírové nabídce?  Házíme Vám ji zpátky. Mezi vaše páchnoucí, zkažené zuby. "  Přidal jakousi moralitku o slibech a lhářích, a upozornil Hitlera, že se uválčí k smrti.

      A bylo to dobře slyšet. Němci to později potvrdili. " ... kdo to je?...Angličani!  Odpovídali Hitlerovi! Za tři hodiny!    .... Byli jsme ohromeni."

     V Londýně propukl kravál.  Premiér, starý voják, kterého Kitchener za WWI chtěl jmenovat generálem,  byl stručný: "Pan Delmer pronesl svou odpověď bez konzultací s vládou Jeho Veličenstva.  Oficiální odpověď  se připravuje."

     Oficiální odpověď přišla o něco později. Byla obšírnější. Zahrnovala seznam území, obsazených Hitlerem,  a konstatovala, že pan Hitler může válce zabránit,  když bude chtít. Postačí, když je vrátí.