Dagmar Průchová natočila na jaře 1990 film o vězněných matkách. Říkala k tomu: "V roce 1990 nebylo v únoru jasné, jak to tady celé dopadne. To jen prizmatem těch let máme pocit velkého vítězství, ale nikdo z nás nevěděl, co komunisté mohou ještě udělat. Volby byly vzdálené. Napadlo mě udělat film o o matkách a dětech ve vězeních."
Ale, s promítáním filmu Nesmíš plakat v Čs. televizi se to pak mělo tak jak známe z následujících let: 
"Tehdejší šéf televize nechtěl snímek pustit před volbami. Můj kameraman byl však aktivní a film odnesl na Kavčí hory na techniku, kde si ho promítali. Zaměstnanci pak řekli, že půjdou do stávky, pokud snímek nepůjde do vysílání před volbami. A tak se dostalo Nesmíš plakat ve čtvrtek před volbami na obrazovky."
"Komunisté se pak vztekali, že jim pokazil volby. Tehdy to vzbudilo zájem, dokonce mi psali mladí komunisti, že vystupují ze strany, že nevěděli, že strana tohle dělala. Zároveň jsem měla i šibeničky ve schránce a různé další výhrůžky. Nebyla to moc idylická doba." Vyprávěla Dagmar Průchová o červnu 1990.