Buď demokratické země transformují Čínu ke svému obrazu, nebo Čína naopak transformuje je. Na mezinárodní konferenci Forum 2000 v Praze to v pondělí řekl předseda tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä. Čína se podle něj o proměnu demokratických zemí snaží v Evropě prostřednictvím svých ekonomických aktivit. Sanggjä ocenil tvrdý postoj, který vůči Pekingu zaujala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Čínským cílem je být globální jedničkou, a to nejen ekonomicky, ale také politicky, kdy chtějí prosadit svůj systém, a koneckonců také vojensky. A proto je volba velmi jednoduchá - buď proměníme Čínu, nebo Čína promění nás,“ řekl Sanggjä.
Americká administrativa si to podle něj uvědomuje, a i kvůli tomu vystupuje tvrdě vůči Číně nejen v politickém ohledu, ale i zahájením obchodní války. „A před Evropskou unií stojí volba. Buď se spojí s Amerikou a pokusí se transformovat Čínu, nebo Čína ovládne část Evropy.Podle něj už to má vliv i na evropskou zahraniční politiku, když si Peking díky korumpování elit v některých zemích zajistil, že EU nedospěje ke konsenzu, který by byl vůči Číně vyloženě nepřátelský. Sanggjä považuje Čínu za větší hrozbu pro Evropu, než je Rusko, protože Peking má větší kapacity než Moskva.Podle něj už Peking s takovou aktivitou začal prostřednictvím své obchodní iniciativy Pás a stezka. V evropských zemích přitom používá stejnou taktiku, jakou využil i v Tibetu. „V Tibetu využili korupci lokálních elit. A vidíte to i v Evropě, že v mnoha zemích korumpují jejich vůdce a přesvědčují je, aby Čínu podporovali,“ řekl Sanggjä.
Peking podle exilového tibetského premiéra nemá zájem o to, aby v zemi fungovala demokracie. „(Čínský prezident) Si Ťin-pching vyhlásil, že čínskou charakteristikou je socialismus. To znamená žádná demokracie, žádná lidská práva, žádná svoboda slova,“ řekl Sanggjä. Běžní Číňané ale podle něj o demokracii zájem mají, a proto by je měl Západ v jejich snahách podporovat. Sanggjä věří tomu, že změna režimu v Číně může nastat s ohledem na rostoucí sociální napětí, které vyvolává stěhování lidí z vesnic do měst a tlak na vyšší příjmy.
„Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád.“ To jsou slova Miloše Zemana z října 2014. Pak prezident přiznal, že v druhé části své věty přestřelil. A skutečně, když se podíváme na několik letošních případů, jak vláda v Pekingu „stabilizuje společnost“, je to něco mezi zločinem, zrůdností a bizárem.
Čínský komunistický režim už téměř 70 let nechává mnoho lidi, kteří jsou politicky nepohodlní, nebo skutečně spáchají nějaký trestný čin, prostě „zmizet“. V době moderních technologií je to ale přece jenom daleko složitější, protože lidé zanechávají takzvané elektronické stopy – maily, či statusy na sociálních sítích. Prostě si „zmizení“ hned všimnete.
Nelze proto nevidět, že v čínské provincii Sin-ťiang, kterou obývají převážně muslimové, místní rodiny postrádají na milion svých příbuzných. Mnozí vůbec nevědí, kde jsou – „zmizeli“. Čínská vláda tvrdí, že zde bojuje s islámským terorismem a náboženským extremismem tím, že lidi posílá do „profesních vzdělávacích a školících středisek“. Což je eufemismus pro převýchovné tábory, ve kterých jsou životní podmínky podobné těm v nacistických koncentrácích. Podobná mizení jsou taktéž běžná na území Tibetu či Vnitřního Mongolska.
Čínský režim ale dokáže v tomto směru vymyslet i daleko bizarnější kousky.
Svět v posledních dnech ohromil případ „zmizelého“ šéfa Interpolu, největší mezinárodní policejní organizace na světě. Její čínský šéf Meng Chung-wej odjel 25. září z francouzského Lyonu, kde Interpol sídlí, na návštěvu své čínské vlasti. A jak poté upozornila jeho manželka, tam „zmizel“. Mezitím se ale objevila zpráva, že na svoji funkci rezignoval. Čínské úřady až téměř po dvou týdnech přiznaly, že Menga vyšetřují kvůli „přijímání úplatků a porušení neupřesněného zákona“.
Podobným způsobem „mizí“ v Číně i většina politických odpůrců, náboženských a lidsko-právních aktivistů, zastánců etnické autonomie ale i vládních činitelů, obchodních magnátů či proslavených celebrit. Pokud se znovu objeví (někdy zmizí navždy), tak často u soudu, nebo v souvislosti s nějakým přečinem.
Začátkem června „zmizela“ i nejznámější čínská herečka současnosti Fan Ping-ping, která hrála v amerických filmech X-Men či Iron Man. Toho si čínská veřejnost ihned všimla, protože byla velmi aktivní na sociálních sítích. Její účet na sociální síti Wej-po, čínské obdobě Facebooku, kde ji sleduje 62 milionů příznivců, byl po několik týdnů nečinný.
Pak se tam objevilo podivuhodné sdělení samotné herečky: „Bez přínosné politiky komunistické strany by nebyla žádná Fan Ping-ping.“ Co to znamená, se ukázalo záhy. Fan byla obviněna z daňových úniků. Jak informovala čínská státní tisková agentura Sin-chua, musí státu doplatit na daních 883 milionů jüanů, což je v přepočtu téměř 2,9 miliardy korun. V době jejího „zmizení“ podle všeho probíhala důsledná převýchova této krásky.
Už začátkem tohoto roku zmizel také Jie Ťien-ming, bývalý šéf společnosti CEFC, která expandovala v Česku, a který je také poradcem Miloše Zemana. Prezident prý vyčkává, jak o čínském soudruhovi rozhodne soud, až pak nějak naloží s jeho postem. Jenže Jie také „zmizel“, nikdy nebylo veřejně upřesněno, kde se nachází. Zda proběhne nějaký soud, se neví. Mezitím v České republice převzal aktivity CEFC přímo čínský stát prostřednictvím společnosti Citic. Byl to komplot, jak se Čína chtěla zmocnit majetku přes nastrčenou firmu? Nebo je v tom skutečný zločin?
Takže „stabilizovat společnost“ čínská vláda skutečně umí. Učit se to od ní, jak říkal Miloš Zeman, by ale byla sebevražda. I když nechat „zmizet“ některé lidi i u nás, by možná nebylo od věci…(Třeba Ovar, Pitomio, Agronetvor, Kikina atd.atd. kdyby toto zmizelo bylo by tu moc fajn.)

#141461: snow lion - Čína je větší hrozba než Rusko !!! 

posledních dnech zmizelo nejméně 12 čínských aktivistů hájících práva dělníků. Zdroje blízké aktivistům si myslí, že jde o koordinovanou snahu čínských úřadů umlčet hlasitou skupinu, která se skládá většinou z univerzitních studentů a čerstvých absolventů, informovala agentura Reuters.

Úřady v pátek večer podle zdrojů odvedly minimálně devět aktivistů v Pekingu, Šanghaji, Kantonu a Šen-čenu. Další tři byli zadrženi v neděli ve městě Wu-chan.

Ministerstvo veřejné bezpečnosti, které má na starosti dohled nad policií v celé zemi, na žádost o vyjádření nereagovalo.

Zadržování osob je zřejmě nejnovějším krokem úřadů proti malému, ale sílícímu hnutí studentů a absolventů několika elitních univerzit. Ti uvádějí, že prosazují principy marxismu. Vládnoucí komunistická strana, která marxismus zastává jako jednu ze svých hlavních ideologií, brání jakékoliv formě aktivismu nebo organizování, které se potenciálně mohou vymknout kontrole.

Mladí aktivisté si vysloužili pozornost úřadů letos v srpnu. Tehdy se sešlo asi 50 studentů z celé Číny, aby podpořili tovární dělníky strojírenské firmy Jasic International, kteří chtěli založit odborovou organizaci. Policie později vtrhla do bytu v jihočínském městě Chuej-čou, kde studenti přebývali, a některé z nich zadržela.

„Myslím, že úřady se nyní rozhodly tuto záležitost uzavřít,“ řekl agentuře Reuters jeden studentský aktivista na univerzitě v Pekingu. „Současně chtějí úřady zrušit Skupinu na podporu dělníků v továrně Jasic. Proč by jinak najednou prováděly razie v takto velkém měřítku a zatýkaly najednou tolik lidí?“ dodal student, který s reportéry hovořil pod podmínkou anonymity.

Mezi pátečními zadrženými bylo podle studentských aktivistů alespoň pět absolventů Pekingské univerzity, jedné z nejlepších univerzit v Číně. Podle dosud nepotvrzených informací agentury Reuters je jedním ze zadržených student Pekingské univerzity Čang Šeng-jie. Policie si pro něj přišla v pátek přímo do areálu univerzity. Záběry ze zatýkání, jejichž autenticitu se nepodařilo ověřit, pak nějakou dobu kolovaly po sociálních sítích.

Čang v srpnovém rozhovoru reportérům agentury Reuters řekl, že jeho skupina „se soustředí pouze na zlepšování společnosti všemi možnými způsoby, ať už jde o zlepšování životů továrních dělníků, boj za rovnoprávnost pohlaví či hájení takových forem rozvoje, které by byly šetrné k životnímu prostředí“.

Minulý měsíc zrušila Cornellova univerzita v USA spolupráci na dvou výměnných programech s Čínskou lidovou univerzitou (Renmin University), jinou přední vzdělávací instituci z hlavního města. Důvodem bylo to, že tamní studenti byli trestáni za podporu práv pracujících