MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Quoted post


Nepřihlášený uživatel

#144222 Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odporný prolhaný zmetek ŤOK !!!!!

2018-12-26 00:04

#144221: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odporný prolhaný zmetek ŤOK !!!!! 

Srbská stezka vedla z dnešní Prahy přes Doksany, Lovosice, Řehlovice, Chabařovice a Chlumec do Míšeňska a na Drážďany. Krušné hory překonávala v místě zvaném Nakléřovský průsmyk nebo též Nakléř. Při stezce pod úpatím Krušných hor byly v historii svedeny celkem tři bitvy u Chlumce (v letech 1040, 1126 a 1813), které všechny skončily porážkou pronikajícího vojska.

  30. srpna 1813 měl v Nakléřovském průmyku smůlu generál Dominique Joseph Vandamme, pověřený pronásledováním české armády, poražené Napoleonem při útoku na Drážďany. Mlhou průsmyku zamířil do Čech další cizinec, generál Friedrich Kleist se svým průzkumem, srazil se s Francouzi a jen taktak, že nebyl zajat.  Totéž štěstí neměl Vandamme,  což bitvu ukončilo. 

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#144223 Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odporný prolhaný zmetek ŤOK !!!!!

2018-12-26 09:13:06

#144222: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odporný prolhaný zmetek ŤOK !!!!! 

   "S Vandammem jsou jen problémy," vrčel Bonaparte, „Kdybych měl dva Vandammy, jednoho bych nechal zastřelit. Ale jelikož mám jen jednoho, rád si ho ponechám."  Tvrdí se, že po bitvě u Dráždan mu slíbil, že pokud při pronásledování české armády uspěje, nechá ho v Čechách vládnout jako krále.

    11. září 1813 se Francouzi k Nakléřovu vrátili s Bonapartem.  Ale ani ten v kouři a mlze dole nic neviděl. Ani když  vystoupil na věž kostela, později, roku 1975, komunisty vyhozeného do povětří. Ubíhaly hodiny,  a staly se z nich dny. Dole kolem ohňů Češi, prolnuvší hory kozími stezkami, setrvale sílili. 

    Bonapartovi, sledujícímu sestup  svých vojáků jednotlivými povozy průlezem do českého kotle, během nocí, plných postupně slévajících se a blížících ohňů až k obzoru, došlo, že pokud nadále poleze úzkým hrdlem Nakléřova do Čech, Evženovi vnuci mají dost drzosti i síly na to, aby zkusili zopakovat 11. září 1697 u Zenty. Moment překvapení byl definitivně ztracen. 

    18. září už toho měl dost. Roztrhá stahující se smyčku Laudonových expobočníků, opřen zády o zeď komunikačního uzlu. Jako u Drážďan. Kolony se daly opět do pohybu. Směr? Lipsko.

    Francouzi byli rádi, že z Čech vyvázli bez další bitvy. 

    Ale jejich roll-back od Nakléřova už se neměl zastavit. Ani po čtyřech týdnech u Lipska. O dlouhé silvestrovské noci, kdy se ramena francouzských optických telegrafů ani nezacukala,  maršál Vorwärts u švýcarské hranice překročil Rýn. Náčelník štábu spojenců trval na pochodu na Paříž. Bylo mu zle. Císař mluvil o Špilberku. Car mu poslal nějaké léčivé víno. Někde za obzorem se zablesklo cosi jako konec války.