Kancelář prezidenta republiky se nemusí omlouvat za tvrzení, že Peroutka byl fascinován nacismem, ani za to, že mu bylo přisouzeno autorství výroku: „Nemůžemeli zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“ Ten sice napsal Jan Stránský, ale podle soudu Peroutka později vytvořil článek, jehož vyznění je stejné.

Senát městského soudu ve složení Tomáš Novosad, Helena Karetová a Hynek Zoubek vynesl rozsudek po zhruba sedmdesáti minutách jednání, z nichž velkou část vyplnilo čtení Peroutkových článků z let 1938 a 1939. Podle soudu článek „Nový poměr k Německu“ (Přítomnost 29. 12. 1938) obsahuje „jednoznačně naplnění jinak obrazného obratu kdo nemůže zpívat s anděly, musí výt s vlky“.

Z článku „Dynamický život“ (Přítomnost 26. 4. 1939) podle předsedy senátu Tomáše Novosada lze „učinit skutkový závěr, že Peroutka mohl být fascinován buď učením, nebo osobou“ Adolfa Hitlera. Plyne to prý hned z úvodu, v němž Peroutka popisuje Hitlerovy úspěchy. „Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá všem oněm pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let své vlády svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Walhalle, ve své galerii národních hrdinů postavili výše.“

Konečně v článku „Češi, Němci a Židé“ (Přítomnost 22. 2. 1939) se podle Tomáše Novosada objevují „typické antisemitské stereotypy“. „Používají se vyloženě rasistické obraty jako např. cizí látka, element, roztok židovského elementu, otrava židovského elementu, řeč novinářů židovských se označuje za břečku,“ řekl soudce Novosad. „Toto je článek, který lze označit za antisemitský a který obsahuje typické antisemitské stereotypy.“

#156203: -  

To by mě zajímalo, jestli to má soudce Novosad z vlastní hlavy, nebo si nechal poradit od nějakého historika nebo jiného kulturního člověka. O tom, jak právníci roubují svoji pravdu na neexistující důkazy, přece víme svý. Stačí se podívat na to, kolik takových rozhodnutí jim Nejvyšší soud ruší.