#156238: - Re: Re:  

V atmosféře jsou i další komponenty, způsobující cosi podobného zpětnému odrazu/rozptylu v infra spektru. Vodní pára, krystalky ledu, vodní kapky. A jejich působení je podstatně silnější. 

    Podívejme nyní se blíž na to, jak vliv vody funguje.  Pokud  jsou ve vzduchu kondenzační jádra,  vytváří se dostatek mraků, a to je skleníkový efekt non plus ultra.   Nevenek se sluneční záření odráží v daleko větší míře.  Teplota ve dne při zatažení oblohy poklesne o deset stupňů Celsia, jak zjistíme na teploměru za oknem.

   Vliv zatažení oblohy se projeví i v noci. Ráno je zřetelně tepleji.   To znamená, že skleníkový efekt  vrstvy mraků skutečně existuje.

   Jenže jak funguje? Opačně!

    To působení není intuitivní. Je obousměrné. 

   Co to znamená o působení odrazné vrstvy  z jiných komponent?  Totéž. Ve dne je chladněji, v noci tepleji. Ale jasné noci dovedou být i na Sahaře hodně chladné.  Znamená to, že skleníkové působení plynů je ve srovnání s vodní párou daleko slabší. 

     Ergo, protože Země je Sluncem zahřívána,  funguje skleníkový efekt obráceně, než se nám pokoušel namluvit nositel Nobelovy ceny  za chemii za rok 1903  Svante Arrhenius.

    A příčiny změn podnebí jsou proto jinde. Může být méně kondenzačních jader v nadměrně čistém vzduchu, mohou být skvrny na Slunci, můžou být opomenuty periodické pohyby Slunce samotného, například.

      Se škodlivostí CO2 běžte do pryč. A už se nevracejte. Nikdy.

#156239: - Re: Re: Re:  

     Telata tleskají svým řezníkům