#156254: - Re:  

Kancelář prezidenta republiky se nemusí omlouvat za tvrzení, že Peroutka byl fascinován nacismem, ani za to, že mu bylo přisouzeno autorství výroku: „Nemůžemeli zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“ Ten sice napsal Jan Stránský, ale podle soudu Peroutka později vytvořil článek, jehož vyznění je stejné.

Senát městského soudu ve složení Tomáš Novosad, Helena Karetová a Hynek Zoubek vynesl rozsudek po zhruba sedmdesáti minutách jednání, z nichž velkou část vyplnilo čtení Peroutkových článků z let 1938 a 1939. Podle soudu článek „Nový poměr k Německu“ (Přítomnost 29. 12. 1938) obsahuje „jednoznačně naplnění jinak obrazného obratu kdo nemůže zpívat s anděly, musí výt s vlky“.

Z článku „Dynamický život“ (Přítomnost 26. 4. 1939) podle předsedy senátu Tomáše Novosada lze „učinit skutkový závěr, že Peroutka mohl být fascinován buď učením, nebo osobou“ Adolfa Hitlera. Plyne to prý hned z úvodu, v němž Peroutka popisuje Hitlerovy úspěchy. „Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá všem oněm pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let své vlády svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Walhalle, ve své galerii národních hrdinů postavili výše.“

Konečně v článku „Češi, Němci a Židé“ (Přítomnost 22. 2. 1939) se podle Tomáše Novosada objevují „typické antisemitské stereotypy“. „Používají se vyloženě rasistické obraty jako např. cizí látka, element, roztok židovského elementu, otrava židovského elementu, řeč novinářů židovských se označuje za břečku,“ řekl soudce Novosad. „Toto je článek, který lze označit za antisemitský a který obsahuje typické antisemitské stereotypy.“

#156279: - Re: Re:  

Jistě, soudruhu.

#156279: - Re: Re:  

Za prvé: soud má úplně pravdu, když upozorňuje, že nemůže rozhodnout, zda má ten či onen pravdu při rozboru něčího díla. Proto taky ovšem nemůže konstatovat, ani že Ferdinand Peroutka byl antisemita, ani že selhal. To je věc svobodné veřejné diskuse.

Za druhé: soud právem rozhodl, že se prezident musí omluvit za to, že označil Peroutku za autora článku s názvem „Hitler je gentleman“. Nemusel by se omlouvat, kdyby byl prezident své tvrzení doložil. To se nestalo.

Za třetí: soud neprávem rozhodl, že se prezident nemusí omluvit za to, že přiřkl Peroutkovi slova „nemůžeme-li zpívat s anděli, musíme výti s vlky“. Tentýž citát (s malou nepřesností, zní totiž: „nemůžeme-li zpívat s anděli, budeme výti s vlky“) obsahuje článek Jana Stránského, který vyšel (pod pseudonymem Petry Bílý) v Lidových novinách 4. října 1938. Je zjevné, že Miloš Zeman přiřkl Peroutkovi něco, co prokazatelně napsal někdo jiný. Formální hledisko je pro právní posouzení věci rozhodující. Mudrovat o tom, zda snad Ferdinand Peroutka nenapsal něco více či méně podobného (tj. zda nějaké Peroutkovy výroky tomu výroku obsahově plně odpovídají), je zcela legitimní v rámci svobodné veřejné diskuse, ale nesmí to dělat soudce v rámci procesu, tím totiž překračuje mandát, který si sám přesně vymezil.

A za čtvrté: pár slov k vymezení pozice Ferdinanda Peroutky a Miloše Zemana v celém případu. Soud říká, že Ferdinand Peroutka byl veřejnou osobou, a musí tedy být (byť posmrtně) připraven čelit kritice a interpretaci svých textů. Toto tvrzení je nesmyslné: když je někdo mrtvý, nemůže být připravený. Tím nemá být řečeno, že by se mrtví nesměli kritizovat (kritizovaného – právě proto, že je mrtvý - se pak může, má, a když je kritizován neprávem, musí někdo zastat). Jde o přesnost popisu situace.

(autor : Bohumil Doležal, Svobodné forum 2016)

#156279: - Re: Re:  

   Tato petice není o selhání Masarykova mluvčího, ostatně sporném, ale o selhání Zemana, evidentně jistém. Je zralý na reklamaci.