Osmapadesátiletý Wang dosud zastupoval prvního tajemníka KS Číny autonomní oblasti Východní Turkestán. Měl tu na starosti policii a spravedlnost a stál také v čele státní organizace Sinťiangský výrobní a stavební sbor, kterou například Spojené státy označují za polovojenskou. Ta v provincii kontroluje ekonomiku, třeba produkci bavlny, a je zodpovědná za nucenou práci etnických menšin a za správu převýchovných táborů.

Wang bývá přímo spojován jak s potlačováním práv Ujgurů a jejich kulturní genocidou, kdy je v táborech nutí opouštět muslimské tradice a přijímat politiku komunistické strany, tak s mučením, sexuálním násilím nebo nedobrovolnou sterilizací.

Následovaly proto sankce od západních zemí. Wang byl tehdy nejvýše postaveným čínským komunistickým politikem, na kterého mířily.

"Nemám žádný zájem cestovat do Evropské unie, Spojených států, Británie ani Kanady," reagoval na sankce. Zároveň mu byly zmrazeny účty v těchto zemích. "Nemám v nich ani cent," doplnil. 

Ani sankce ale nezabránily v povýšení Wanga do pozice prvního tajemníka čínské komunistické strany v Tibetu, tedy na nejvyšší post v okupované zemi. "Jeho jmenování do čela Tibetu je fackou Spojeným státům a obecně demokratickým zemím. Peking 'řezníka ze Sin-ťiangu' nijak neusměrnil, naopak ho povýšil.

Lidé se obávají, že podobná pravidla, která Wang zavedl nebo kterým přihlížel v Sin-ťiangu, začne uplatňovat i v Tibetu, do jehož čela nastoupí do dvou měsíců. Peking přitom potlačuje práva místních obyvatel už od okupace v 50. letech minulého století a také zde existují převýchovné tábory nebo nucené práce.

Wang by tak mohl navázat na správce Tibetu z let 2011 až 2016, který například zavedl systém kamerového sledování, zpřísnil bezpečnostní opatření, kriminalizoval některé kulturní a náboženské aktivity a několikrát tvrdě zasáhl proti podporovatelům svobody Tibetu a duchovního vůdce Tibeťanů dalajlamy. Tímto správcem byl Čchen Čchüan-kuo, současný první tajemník čínské komunistické strany ve Východním Turkestánu.

Podobný personální přesun mezi Tibetem a Turkestánem proběhl již v roce 2016, byť v opačném směru. Tehdejší nejvyšší stranický tajemník Tibetské autonomní oblasti Čchen Čchüan-kuo byl převelen do Sin-ťiangu, kde v posledních letech pod jeho vedením došlo k výraznému prohloubení represivní etnické politiky. Nelze tedy vyloučit, že k podobným krokům se nyní schyluje i v Tibetu.

Jmenování Wanga do čela stranického politbyra Tibetské autonomní oblasti ukazuje, že čínské úřady plánují dál vládnout železnou pěstí nad obyvateli Tibetu. Vláda Wang Ťün-čenga slibuje, že bude pro Tibeťany tak špatná, jako byl Čchen Čchüan-kuo. Možná horší.

Jakým způsobem bude Wang okupované zemi vládnout, ukázal už jeho proslov před dvěma týdny v Lhase, hlavním městě Tibetu. " Mojí hlavní rolí a zodpovědností bude vytvořit harmonickou socialistickou společnost, která bude rázně bojovat proti separatistickým aktivitám," cituje ho Radio Free Asia. "Je nezbytné navést tibetský buddhismus k přizpůsobení se socialistické společnosti a propagovat jeho počínštění , doplnil. 

Zároveň vydal nařízení týkající se názvu okupované země. Slovo Tibet, jehož původ lze dohledat až do 8. století a které v podobě Tebet používal i ve 13. století italský cestovatel Marco Polo, by mělo v oficiálních dokumentech přeložených do angličtiny nebo jiných jazyků nahradit čínské označení Xizang (v českém přepisu Si-cang). To je podle čínských úřadů tradičním označením dávné čínské provincie.

Jak ale uvádějí orientaisté a sinologové, čínský název pochází až z 18. století. O Tibetu jako o Si-cangu však už začal psát i čínský státní list Global Times. 

Stejnou proměnou prošla i okupovaná ujgurská země, která je nyní známá pod čínským názvem Sin-ťiang. Samotní Ujgurové a další nečínští obyvatelé ji ale označují jako Východní Turkestán. 

Osmapadesátiletý Wang dosud zastupoval prvního tajemníka KS Číny autonomní oblasti Východní Turkestán. Měl tu na starosti policii a spravedlnost a stál také v čele státní organizace Sinťiangský výrobní a stavební sbor, kterou například Spojené státy označují za polovojenskou. Ta v provincii kontroluje ekonomiku, třeba produkci bavlny, a je zodpovědná za nucenou práci etnických menšin a za správu převýchovných táborů.

Wang bývá přímo spojován jak s potlačováním práv Ujgurů a jejich kulturní genocidou, kdy je v táborech nutí opouštět muslimské tradice a přijímat politiku komunistické strany, tak s mučením, sexuálním násilím nebo nedobrovolnou sterilizací.

Následovaly proto sankce od západních zemí. Wang byl tehdy nejvýše postaveným čínským komunistickým politikem, na kterého mířily.

"Nemám žádný zájem cestovat do Evropské unie, Spojených států, Británie ani Kanady," reagoval na sankce. Zároveň mu byly zmrazeny účty v těchto zemích. "Nemám v nich ani cent," doplnil. 

Ani sankce ale nezabránily v povýšení Wanga do pozice prvního tajemníka čínské komunistické strany v Tibetu, tedy na nejvyšší post v okupované zemi. "Jeho jmenování do čela Tibetu je fackou Spojeným státům a obecně demokratickým zemím. Peking 'řezníka ze Sin-ťiangu' nijak neusměrnil, naopak ho povýšil.

Lidé se obávají, že podobná pravidla, která Wang zavedl nebo kterým přihlížel v Sin-ťiangu, začne uplatňovat i v Tibetu, do jehož čela nastoupí do dvou měsíců. Peking přitom potlačuje práva místních obyvatel už od okupace v 50. letech minulého století a také zde existují převýchovné tábory nebo nucené práce.

Wang by tak mohl navázat na správce Tibetu z let 2011 až 2016, který například zavedl systém kamerového sledování, zpřísnil bezpečnostní opatření, kriminalizoval některé kulturní a náboženské aktivity a několikrát tvrdě zasáhl proti podporovatelům svobody Tibetu a duchovního vůdce Tibeťanů dalajlamy. Tímto správcem byl Čchen Čchüan-kuo, současný první tajemník čínské komunistické strany ve Východním Turkestánu.

Podobný personální přesun mezi Tibetem a Turkestánem proběhl již v roce 2016, byť v opačném směru. Tehdejší nejvyšší stranický tajemník Tibetské autonomní oblasti Čchen Čchüan-kuo byl převelen do Sin-ťiangu, kde v posledních letech pod jeho vedením došlo k výraznému prohloubení represivní etnické politiky. Nelze tedy vyloučit, že k podobným krokům se nyní schyluje i v Tibetu.

Jmenování Wanga do čela stranického politbyra Tibetské autonomní oblasti ukazuje, že čínské úřady plánují dál vládnout železnou pěstí nad obyvateli Tibetu. Vláda Wang Ťün-čenga slibuje, že bude pro Tibeťany tak špatná, jako byl Čchen Čchüan-kuo. Možná horší.

Jakým způsobem bude Wang okupované zemi vládnout, ukázal už jeho proslov před dvěma týdny v Lhase, hlavním městě Tibetu. " Mojí hlavní rolí a zodpovědností bude vytvořit harmonickou socialistickou společnost, která bude rázně bojovat proti separatistickým aktivitám," cituje ho Radio Free Asia. "Je nezbytné navést tibetský buddhismus k přizpůsobení se socialistické společnosti a propagovat jeho počínštění , doplnil. 

Zároveň vydal nařízení týkající se názvu okupované země. Slovo Tibet, jehož původ lze dohledat až do 8. století a které v podobě Tebet používal i ve 13. století italský cestovatel Marco Polo, by mělo v oficiálních dokumentech přeložených do angličtiny nebo jiných jazyků nahradit čínské označení Xizang (v českém přepisu Si-cang). To je podle čínských úřadů tradičním označením dávné čínské provincie.

Jak ale uvádějí orientaisté a sinologové, čínský název pochází až z 18. století. O Tibetu jako o Si-cangu však už začal psát i čínský státní list Global Times. 

Stejnou proměnou prošla i okupovaná ujgurská země, která je nyní známá pod čínským názvem Sin-ťiang. Samotní Ujgurové a další nečínští obyvatelé ji ale označují jako Východní Turkestán.