MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Quoted post


Nepřihlášený uživatel

#177139 Re: Re: Re:

2022-02-08 22:36

#177131: - Re: Re:  

     Opravdu? To víš od Hitlera?

   Po skončení druhé světové války Buchenwald do roku 1950 používala sovětská armáda jako tak zvaný "Zvláštní tábor číslo 2", ve kterém bylo internováno přibližně 28 000 vězňů - většinou příslušníků nacistického režimu. Čtvrtina z nich pobyt v táboře nepřežila. 

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#177141 Re: Re: Re: Re:

2022-02-08 23:29:48

#177139: - Re: Re: Re:  

 Opravdu, to vím od profesora Rataje.

 

Peroutka nebyl zavřen za svou činnost, ale byl internován jako jeden z cca 2000 tisíc českých osobností vybraných za "rukojmí". Objasní vám to historik profesor Rataj:

"Peroutka nedělal odboj. Kdybychom si jeho druhorepublikové a protektorátní články všechny prošli, tak v každém odrazuje Čechy od odboje či odporu a protestu zahraničního i domácího.

U části pracovníků gestapa měl Peroutka jako bývalý benešovec z první republiky nepochybně špatnou pověst. Příčina, proč se dostal do vězení, spočívá však zejména v tom, že nacisté ve své potlačovatelské politice jednali trochu jinak, než byly ostatní národy zvyklé. Nacisté posuzovali českou kolaborantskou reprezentaci protektorátu jako sbor náčelníků poraženého neárijského českého kmene, kteří za loajalitu svého kmene musí ručit. Proto Němci zavedli vazbu nejen za odpor, ale i preventivní internaci. Vytvořili kategorii rukojmích (Schutzhaft) nebo čestných rukojmích (Ehrenhäftling). A to bylo něco jiného než političtí vězni a odbojáři. Tito rukojmí měli na počátku války ve vězení trochu lepší podmínky. Byli umístěni do koncentračních táborů vedle politických vězňů určených k likvidaci. Rukojmí měli zpočátku zvláštní ubikace, relativně lepší zacházení nebo o něco větší příděly. Jejich vazba nepodléhala soudnímu přezkumu.

Čeští rukojmí byli vybráni gestapem velmi pečlivě, ale mechanicky. Do kategorie rukojmích spadala i reprezentace zbývajících povolených českých institucí a spolků a představitelé různých proudů a oblastí kulturního života. Každá instituce musela být mezi rukojmími zastoupena. Na seznamy rukojmích se dostali i někteří čeští fašisté, lidé ze Svazu pro spolupráci s Němci či čeští pronacističtí aktivisté.