Občanský volební program a zákon

Naděje umírá poslední, (Občanský volební program a zákon)

1/ Zainteresovanost, (z)odpovědnost, postižitelnost, odvolatelnost, nevolitelnost, nejmenovatelnost…

2/ Paralelní občanský systém přímé správy

3/ Občanská emancipace

4/ Kooperace, nikoliv konfrontace, konkurenční ani žádný jiný boj

5/ Plebiscit proti deficitu

6/ Referendum proti válce

(aneb kterak ve státě českém – zavedení a udržování prosperity ekonomické a její konsolidaci, veřejné spravedlnosti obnovení i mírného pokroku v mezích zákona při jeho správě – rychle a bez větších ztrát dosíci)

Text petice je rovněž publikován jako desetidílný seriál v rubrice Medium, Seznam.cz, odkazy na konci každého oddílu.

a) úvod

Za svobodu a demokracii je prý třeba neustále bojovat – pravívají nám námi (re)cyklicky volení vůdci a nadvládci (nikoliv správně správci) a současně mluví o již zavedeném právním a demokratickém řádu i státu, v němž prý žijeme.
Buď v právu a demokracii již jsme, svorně a pospolu žijeme a tvoříme – a tedy není proč se znepokojovat a už vůbec ne bojovat… anebo nám někdo účelově a podvodem tyto pravdy podsouvá a uvádí v omyl – a v tom případě tedy nežijeme ani v právu, ani v demokracii a nepožíváme předvolebně slibované benefity občanské společnosti, vlasti, státu, republiky.

Pojal jsem nejasné podezření, že to s námi asi nebude až tak ideální, jak jsme masmultimediálně dnes a denně stranou a vládou přesvědčováni.

Zlo nelze porazit dalším zlem - ať už větším nebo menším, ke kterému se např. uchyluje většina voličské základny, ve jménu vzývání dobra společnosti. Pravý důvod je však ten, že není z čeho vybírat.
Žádné zlo neporazíme (ani nikdy poraženo nebylo) jakkoliv rozsáhlým bojem, dokonce ani válkou ne!
Chybu nehledejme v jednotlivých lidech, ale v systému, který jim umožňuje parazitovat na jeho chybách a nedostatcích a v rámci jistoty absolutní beztrestnosti vrchnostenských papalášů nadvládců, kašlat na své povinnosti vůči společnosti a voličům a namísto péče o obecné blaho občanů, upřednostňovat ryze privátní, soukromé finanční a mocenské zájmy, zabezpečující jim maximální příjmy a dlouhodobou udržitelnost ve volených funkcích, rovněž i těch jmenováním, v nejvyšších patrech politiky a věcí veřejných.
Toto vše samozřejmě s naší aktivní a opakovanou voličskou účastí a němým souhlasem po celou dobu trvání jejich mandátů.

Zlo lze porazit jediným prostředkem - být sám dobrý... a dobře myslet, a dobře konat...

Čím více nás přejde na stranu dobra... světla... Tím méně zbude času a prostoru pro zlo. Záleží na každém z nás. Není to žádná hromadná, natož organizovaná aktivita. V určitém bodě se stane zlo natolik opovrženíhodným, a tedy slabým, že jakákoliv myšlenka na jeho trestání a boje s ním, budou přinejmenším trapné a ponižující. V tom čase nastane i spravedlnost.

Blahobyt, svobodu, mír, právo a spravedlnost, demokracii, šťastný život, zkrátka "občanskou prosperitu", nám nezajistí ani ta nejsilnější vláda celé planety, potažmo EU, ani vzhledný a pěstěný prezident, společně se svou DRAHOU polovičkou, neústupná armáda a policie, ani sebepočetnější politické strany, ani jakkoliv sebevíce "osvícené organizace", neziskové neuvažuji.
Viz, Ústava... a oddělení politických a jiných organizací od státu – např. jediná realizovaná odluka církve od státu, ovšem extrémně a nepochopitelně kompenzována (církevními) restitucemi. Vlk se nažral a koza je ta tam!

Je a bude to vždy na každém z nás. Nejlépe všech jedinců naráz Na každodenním individuálním "pinožení" každého jednoho z nás.

Bohatý (silný) občan buduje, již pouhou svou existencí, základy bohatého (silného) státu.

A až potom, sdružovaný a organizovaný občan, může a je schopný vytvářet synergické organizace a instituce.

V opačném pořádku a sledu – silný stát a bohatá státní nadvláda – nastává onen nikdy nekončící zmar, ve kterém (povětšinou s naším paradoxně unisono němým souhlasem), kapitalisticky pracujeme a žijeme ve čtyřletých volebních cyklech s nikdy nenaplněným příslibem změny k lepšímu a tedy všeho dobrého a snad dokonce i nejlepšího (srovnej se socialistickými „pětiletkami“, plněním plánu a budováním šťastných zítřků“), už zhruba 35 let.

Za tu dobu se nám naše obnovené tzv. tržní prostředí, které nám slibovalo předehnat Rakousko do „skromných“ osmi let po Azuriťákově „revoluci“ – vše bylo tak měkké a heboučké, až jsme tu všichni usnuli (nikoliv spánkem spravedlivých, ale spánkem umělým, hypnotickým, snad nezbytným pro naše další přežití a přežívání, ve jménu vzývání Boha spotřeby a přejídání), scvrklo na úbytě a do pouhých dvou typů hospodářských aktivit hlavních a jedné aktivity vedlejší.

Jsou to podle průzkumu veřejného mínění tyto:

1/ Hospodářská (ekonomická) aktivita trestná
– do které spadají všichni nezaměstnanci, tzn. podnikatelé a OSVČ.
Díky důmyslně a přebujele koncipované, zaváděné i prováděné legislativě v celém státu a ve všech myslitelných oblastech a oborech.
Kdo z podnikajících, či spíše v našich nehostinných a truchlivých krajích a končinách, podnikavých občanů, nemá strach z ohlášené anebo dokonce neohlášené kontroly úředníků státní moci?!

2/ Hospodářská (ekonomická) aktivita po zásluze trestaná
– do které spadají všichni zaměstnanci.
Díky jejich výplatám – odměně za řádně a včas vykonanou práci – které jsou spíše trestem, než dostatečným, důstojným a spravedlivým prostředkem jejich obživy a především také díky jejich pochopitelné neochotě přejít a zařadit se do první skupiny, tzn. aktivit trestných.

3/ Hospodářská (ekonomická) aktivita tristní, tzn. smutná
– do které spadají všichni, kdo z nějakého důvodu vypadnou z obou skupin předešlých a nejsou ani samostatně, ani nesamostatně výdělečně činní. Čili odkázaní na pomoc a podporu ostatních.

Hospodské ekonomické aktivity a dodavatelsko-odběratelské vztahy v rámci Obchod. I Občan. zákoníku jsou též součástí, ale již řadu let na intenzivním ústupu a tedy je ve výčtu opominu. :-)

Česká ekonomika svým bouřlivým vývojem velmi záhy a hned zpočátku přeskočila své původní zaměření a předurčení tržní a spíše se věnovala specializaci tržištní, asi té „turecké“, aby následně, vcelku nenápadně, přešla převážně k ekonomice tr. zištné, (trestně zištné), ve které, s občasným krátkodobým a spíše i nahodilým zakolísáním, setrvává věrně a neochvějně, až do dnešních dnů, kdy se máme v naší historii nejlépe – již od dob šéfování kabinetu Klausem.

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-a-zakon-94702

b) hlubší příčiny společenského marasmu, beznaděje a blbé nálady

Pokusím se shrnout současné rozpoložení:

Všichni do jednoho jsme „zkorumpováni“ vládním a korporátním protektorátem, „samými výhodami a sociálními jistotami“ – marketingový slogan z Básníků – a všichni žijeme v permanentním strachu a obavách z ohrožení (byť povětšinou pouze potenciálního), ze ztráty, narušení či redukce ekonomických výdobytků „naší doby“.

K budování kapitalistické vlasti vždy připraveni!

Korporát „objevil“ technologii moci a NADvlády „k nezaplacení“ – namísto postupu... uplácení bohatých – příslibem zisku, přišel a k dokonalosti rozvinul variantu „uplácení“ chudých – příslibem ztráty a trestu – pod jakkoliv vykonstruovanou záminkou.

Mocipáni, otcové zakladatelé a vládci planety jsou nejen velmi dobře obeznámeni o možnostech psychické manipulace (následně - psychosomatická onemocnění) nejhlubší lidskou emocí, strachem, a tak nejsou jeho pouhými „provozovateli“, ale i jeho nezbytnými tvůrci a „dárci“!

Čili zkráceně – v době „lámáni chleba“, tzn. odhodlaným aktivitám občanů pro požadovanou změnu k lepšímu – v tom zůstane jen pár idealistů se sníženým „prahem psychosomatické bolestivosti“ a schopností udělit prioritu oněm ideálům, duševnímu „bohatství“, před bohatstvím materiálním, uměle vytvářenou potřebou a následně i shopa_obžerstvím a konzumerským přebytkem, končícím, povětšinou dříve než později, v odpadových kontejnerech.

Všichni jsme dosud neprobuzení – hibernovaní podobně v „zimním spánku“ a v očekávání dalších příkazů lidových vůdců či na příchod zachránce, mesiáše, spasitele – nejrůznějších partajních papalášů a opozičních vůdců – oficiálních anebo neoficiálních, těch „alternativních“, chcete-li s pejorativním nádechem, dezolátů.

Odhaduji, že ca 90% populace Česka je nespokojena se situací a znepokojena vývojem, trendem – výhledem či perspektivou budoucnosti. Spousta z nás se ovšem obává a po zkušenostech vlastních i zprostředkovaně sdílených, zcela oprávněně, projevit se veřejně, dokonce i před svými nejbližšími.

Nejsme schopni ani ochotni racionálně a konstruktivně pozitivně diskutovat nejen o „věcech veřejných“, které se dotýkají celé občanské obce, nás všech, ale ani o tématech jakýchkoliv jiných!!!
Napříč celou republikou a společenskými vrstvami, příslušností k nim.
Vládu a Parlament nevyjímaje!!!

Téměř vždy to končí animální agresivitou směrem ven a pocitem nepochopení a zahořklosti směrem dovnitř. Odmítnutím v pokračování jakékoliv diskuze – mě tohle nezajímá, já zas budu nasr…, stejně jako premiant premiérů, náš leader a vládce, DRAHÝ pan Fiala, při hlasování v Poslanecké sněmovně, krátce po svém jmenování do funkce, apod.

Čím dál více jsme společensky – multimasmediálně, hospodářsky i politicky, smýkáni a udržováni na té animální polovině naší individuality – proto je maximálně oprávněný strach ze zkratkovitého i zkratového možného směřování k revolučnímu (opět, historicky – jak také jinak?!!) řešení a vypořádání všech nejpalčivějších problémů současnosti.
Kupodivu a paradoxně – problémů, cyklicky se navracejících a donekonečna se opakujících. Pročpak asi?!!

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-2-10-94710

c) shrnutí a návrhy řešení

Právo a spravedlnost
Ekonomie
Správa země

Takže shrnuto – většina z nás (alespoň z monitoringu socnetu zřejmé) je krajně až agresivně nespokojena a navíc neschopna jakékoliv konstruktivní a přínosné činnosti, kromě emotivní, nicneřešící a nikdy nekončící diskuze „pod čarou příspěvků“ – ale minimum z nás by byla schopna a ochotna tzv. přiložit ruku k dílu (omluva pro většinu je – že by vážně nevěděla co, jak, kde, s kým ani kdy… naopak, chtěli by a chtějí přijít k dílu hotovému.

Systém je ovšem přesvědčuje, že je to tak správné – ať to nechá na NADvládcích – správněji by mělo však být na správcích, místních i státních, protože...
jim přece o nic jiného, než o ochranu občana a jeho blahobyt, nejde a ani nikdy nešlo.
Holá a smutná, navíc krajně neúprosná realita!

Pokud se budeme zabývat tím, co vše v naší vlasti nefunguje a jak má fungovat správně – začneme asi nejdříve problémy a nedostatky „osobními“ a nevyslyšenými požadavky a pokud nám nepůjde o uspokojování „osobní“, budeme se chtít zaobírat nejen následky, ale i příčinami.
Postoupíme výš a začneme nalézat příčiny komplexní a společenské, režimové a organizační – současně se začnou objevovat i zatím neostré představy o možnostech řešení, odstraňování závadových částí, či – jejich úplným nahrazováním částmi novými a tedy i lépe funkčními, efektivně a pozitivně konstruktivně.

Dojdeme k poznání, že je třeba zlepšit tyto základní tři pilíře spravedlivé a demokratické občanské společnosti – pro osobní i společnou, společenskou spokojenost a tím i odstranění „blbé nálady“ a pokud je to ještě vůbec možné, i obnovení vzájemné sebedůvěry:

– Právo a spravedlnost, s důrazem na spravedlnost, nikoliv výlučně pouze zákonnost a právo.

– Ekonomie – s důrazem na „sobeckou“ osobní Občanskou prosperitu (silný občan vytváří silný stát!).

– Správa země, vlasti, republiky… s důrazem na PŘÍMOU správu, každodenní efektivní kontrolu pověřených a hlavně královsky placených profesních i „profesionálních“ – nadvládců (správců!), většinou ustanovených jmenováním.

O tyto prvky by se primárně měla zajímat většina, ale spíše všichni občané, protože zájem o ně a efektivní kontrola výkonu správy země, ať už státní či místní, je jediná možnost, jak zprvu dosáhnout prosperity a spokojenosti občanů samotných, na jejímž základě by nemělo být až tak obtížné obnovit vzájemnou sebedůvěru – v sebe samé, v rodinách, školách, na pracovištích, ve vládu i ve správce – a tím obnovit základní motivaci, vztah a odhodlání – brát se společně (Vláda i faktická moc všeho lidu) za společnou věc – území, lid... obecné i soukromé bohatství – Občanskou prosperitu.


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Marxismus, Komunismus a jeho derivát Socialismus,

není, jak se o několik let později ukáže, nic jiného než státní kapitalismus, řízený privilegovanou menšinou, vykonávající tyranskou, totální moc nad většinou, které fakticky nenechává žádná zákonná práva ani vlastnictví.

To vysvětluje globální zájem světového kapitálu o financování těchto ideologií, které se následně vyvinou v „demokracii"-v systém státu dvou stran, ve kterém jsou obě ovládány stejnou mocí. A zatímco se mezi sebou hašteří nad bezvýznamnými politickými tématy, aby vzbudili zdání, že mezi sebou bojují, v podstatě následují stejnou základní ideologii.

To je také příčinou znechucení demokratického voliče, který ač dá svůj hlas komukoliv, nic tím nikdy nezmění.


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-3-10-94711

d) Občanský volební program, řádný a mimořádný, krizový – návrh pro diskuzi

1/ Zainteresovanost, (z)odpovědnost, postižitelnost, odvolatelnost, nevolitelnost, nejmenovatelnost…

2/ Paralelní občanský systém přímé správy

3/ Občanská emancipace

4/ Kooperace, nikoliv konfrontace, konkurenční ani žádný jiný boj

5/ Plebiscit proti deficitu

6/ Referendum proti válce

A to už navazuje na tzv. Občanský volební program, který pro současné potřeby by měl být rozšířen na krizový či nouzový, ovšem pro zachování současného volebního principu je řádný, průběžný, stálý – a měl by být jako nezbytná podmínka volitelnosti (pomůcka pro nerozhodné a chronické voliče „menšího zla“) jakékoliv politické strany, tedy páteří, hlavní součástí všech voličských, politických programů.

Čili konkrétně – pro naši současnou situaci bych si dovedl představit mimořádný volební program (ten lze prosadit pomocí a za účasti hromadné „moci všeho lidu“ a nebo „administrativně“ – vytvořením písemného požadavku(ů) s dostatečnou vahou – (profesionální a odborné zpracování a lidská naléhavost), týkající se obnovení právního řádu státu vynucením legislativního prosazení rovného postavení před zákonem – zrušení imunity všech nadvládců – nevím, proč by měli požívat výhod polehčujících okolnosti při porušování, obcházení či jiném prznění spravedlnosti a tedy následně i i (ne)platných zákonů (problém neustálých a nikdy nekončících – v případě současné nadvlády Pétikoalice je to doslova legislativní smršť a maratón novelizací, aktualizací, … ), tvorby nových - nevyhovujících a rušení starých – vyhovujících.

Naopak, pro tyto, by jakékoliv porušení zákonů mělo být přitěžující už ze samé podstaty – Slib poslance a Slib člena Vlády, prezidenta, soudce, … . Protože se jich zhusta dopouštějí ve skupinách a dokonce organizovaně, přičemž ponejvíce využívají útisk a útlak, vydírání a uvádění v omyl. A neplnění veřejného příslibu.

Tento nezbytný základ pro narovnání vztahu společnosti, plebsu a privilegovaných mocipánů s jejich absolutní jistotou beztrestnosti, někdy i doživotní, by měl a musel být doplněn, nejlépe naráz a současně, o tyto další požadavky a náležitosti:

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-4-10-94719

OVP, bod 1/

Zainteresovanost, (z)odpovědnost, postižitelnost, odvolatelnost, nevolitelnost, nejmenovatelnost… v nejkratší možné lhůtě.

- zainteresovanost – systém odměn zemských a jiných správců, ad., za jejich usilovnou a obětavou práci, by měl vycházet z reálných, většinou velmi neutěšených ekonomických podmínek naší země, viz. hospodaření v rámci St. rozpočtu (tento vychází jako zákon, nechápu, jak je možné za jeho porušování nevyvozovat pro nikoho, krom dodatečné a nadbytečné zátěže daňového poplatníka, konkrétní postihy a tresty?!!

Pro běžného občana je naprosto nepochopitelné a obtížně přijatelné povědomí o pravidelně vyplácených odměnách v „horních patrech politiky“, státní i místní, v řádech statisíců a dokonce milionů, když současně od těchto královsky placených budižkničemů (viz stav národní ekonomiky, kompletní a rozsáhlý rozvrat občanské obslužnosti – nedostupnost veřejného zdravotnictví alespoň určitě v garantovaných lhůtách, nedostatek či úplná absence léků, nevymahatelnost práva a tedy spravedlnosti, státní i místní správy, právního státu i demokracie) slyší stále dokola nářky o kritickém nedostatku financí ve státním rozpočtu na cokoliv – sociální programy, živelní pohromy, veřejné zdravotnictví, atd., apod.
Tento je navíc v permanentním deficitu, s několika málo přestávkami v minulosti, řádově ve stamiliardách – i přes veškerá stranická a vládní „úsporná opatření“, která se bezprostředně dotýkají každého z nás, jen ne samotných správců, anžto řádných hospodářů – viz, Slib ústavních a jiných činitelů, apod.

Optimální pro základní výpočet by měl být brán do úvahy absolutní rozdíl mezi příjmy průměrně nejnižšími (předpokládám, že důchody) a příjmy průměrně nejvyššími (předpokládám, že platy politiků). S přihlédnutím k ostatním ekonomickým faktorům, jako je nesmyslná a nikým soudným neobhajitelná výše deficitu státního rozpočtu, produktivita národní ekonomiky – HDP, ad., úroveň cen v povinném i nepovinném (odvody státu, komodity nezbytné pro život, apod.) spotřebním koši, atd.

Z toho by mělo vzniknout cosi veskrze pozitivně konstruktivního – osobní individuální vnitřní motivace pro nejlépe možný výkon každé funkce ve Správě.
To je ta část pozitivní.

Několik bodů pro požadavky na nápravu, vyplývající ze zřejmé a všudypřítomné absence (po)vědomí o povinnostech správců vůči komunitě a společnosti a požadavku na zaujetí kladného postoje a vztahu k nim a možnosti jejich vymáhání v rámci moci všeho lidu:

- (z)odpovědnost za výkon (to je ta část negativní, ale pouze zdánlivě – souvisí to opět s rovným postavením všech občanů ve společnosti bez rozdílu, ale i před zákonem, opět…) trestní, osobní, zaměstnanecká, profesionální (čest, kodex,….), řádné a včasné plnění povinností, ...

- postižitelnost, teď už jde asi do tuhého

- odvolatelnost, ztráta výdělku a obživy v rámci výkonu správy, stejně jako u všech jiných občanských pracovních pozic

- nevolitelnost, trvalá ztráta výdělku a obživy, stejně jako u všech jiných občanských pracovních pozic

- nejmenovatelnost, dtto jako u předchozí nevolitelnosti

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-5-10-94721

OVP, bod 2/

Paralelní občanský systém přímé správy,

nejde tu už o pouhé nicneřešící fňukání a z nudy plkání na socnetu – ale již o opravdovou činnost, akci.
Přestaňme si, většinou jalově a bez kalého výsledku, stěžovat a polemizovat nad nesmrtelností chrousta a podivnosti termínu hrdobec – pojďme něco dělat.

Lepší pozdě a třeba možná i blbě (nejvíce člověka posune vlastní nezdar), než nikdy a vůbec!
A i kdyby se něco pokazilo nebo nevyšlo, pořád si můžeme s úlevou říci, společně s hlavním hrdinou v Přelet nad kukaččím hnízdem: "Alespoň jsem to zkusil!"

Záleží pouze na dostatečné atraktivitě Občanského volebního programu a nikoliv předvolebních veřejných příslibů „strany a vlády“ – ale na konkrétním jednání a viditelných či hmatatelných, konkrétních výsledcích práce „občansky starších“.

Lidí s opravdovou touhou se osobně angažovat na obratu a proměně společnosti ke konstruktivně pozitivním změnám, změně k lepšímu (nejen tomu předvolebnímu, pouze přislíbenému) a jejich trvalého udržení je dost, jen neví co dělat a jak, aby to bylo ku prospěchu nejen jim, ale i společnosti, ve které všichni žijeme – a snad i umřeme.

S tím souvisí marketing, PR a nutnost z „něčeho žít“ – varianty a způsoby financování (crowdfunding, startupy, apod.) pro celou, nově a postupně vznikající strukturu společnosti ve jménu Občanské prosperity a Občanského paralelního systému přímé zprávy.

Planých a jalových demonstrací proti chudobě a nemorální vládě již bylo dost – lidi chodili a stále chodí a chodit budou, věří a touží po změně k lepšímu. Zatím se tak nestalo a pokud se nezmění náš přístup k současnému systému výkonu státní i místní správy a naší, občanské efektivní kontroly – viz, body výše – ani i nadále nestane. V budoucnosti ani blízké, ani vzdálené.

Spojovacím a poznávacím znamením všech demonstrací dosud byl a je – projevený nesouhlas a odpor k stranickým a vládním opatřením a k velmi chabému, až nedostatečnému (ve škole by to bylo za 4), zaměstnaneckému výkonu správců země.

Negativita, pasivita a submisivita. Vyčkávání, odkud přijde další „rána“, s čím přijdou potentáti tentokrát a zoufalé doufání, že ani tentokrát nebude smrtelná. Doslova a do písmene – NEdoSTATEČNOST péče o občany je pozorovatelná již ve všech směrech lidské činnosti a namísto zlepšování tohoto stavu, dochází postupně naopak k jeho soustavnému a trvalému prohlubování!

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-6-10-94722

OVP, bod 3/

Občanská emancipace

První demonstrace a manifestace by měla být občansky emancipována, s výzvou ke společnému úsilí, vzájemnému odpuštění křivd a celonárodní spolupráci nás všech – namísto vzájemných půtek, řevnivosti, agresivity a otevřeného boje každého s každým a všech navzájem. S intenzivními a vytrvalými, důslednými nároky na řádné a včasné plnění našich_vašich (Vláda, Parlament a Moc všeho lidu) požadavků. Tyto by měly být aktivní, optimistické, pozitivně konstruktivní, dominantní.

Nejlépe je, bylo by, přednést ještě současné vládní garnituře a tím zajistit, dle jejich reakcí a vstřícnosti – vzájemnou všelidovou spolupráci při jejich prosazování – pro případ jejich opětovného zvolení či trvalou nevolitelnost.
Chápu běh myšlenek – že o toto by se měli (po)starat občanští reprezentanti v Dolní i Horní komoře Parlamentu ČR, ale i kdekoliv jinde ve světě, kde se velkohubě tlachá na pódiích a za řečnickými televizními pultíky a hlásí se srdnatě a neohroženě k mýtickým demokratickým diktaturám.

Přikláněl bych se k domněnce, že většina, vyučena a vedena školským systémem, audiovizuální masmultimediální uměleckou tvorbou, chováním privilegovaných politických, profesních, vzdělanostních i všech dalších elit a jejích vůdců – by dozajista byla všemi deseti pro – má je pomsta, ať stříká krev a pomsta je sladká… proto se přikláním k maximálně nekonfrontačnímu vzniku a provozování „paralelního obč. systému“ a k postupnému „viditelnému a virálnímu“ podnikání akcí na podporu a obnovu občanské společnosti, spravedlivého demokratického řádu a státu – právní řád a stát, založený na účelově koncipované z(ne)výhodňující legislativě, doplněné spolupracující policií a soudci, s tím nemají ani zbla společného – už jen s ohledem na trvalé a masívní porušování nejvyšších právních norem – Ústavy a Listiny zákl. lidských práv a svobod, všemi dosud volenými vládami a poslanci i senátory Parlamentu ČR, správci naší vlasti.

Nejobtížnější oříšek asi bude prosadit a hlavně udržet vymahatelnost zákona, samozřejmě, s primárním požadavkem na prosazení a obnovení základní funkce spravedlnosti – rovného postavení před zákonem.
Je to mnohem důležitější požadavek, než konsolidace ekonomiky, včetně čistoty a kázně při dodržování Zákonu o st. rozpočtu a i náprava a volání po pravém poslání státní, oblastní i místní správy. Ta by i po obnovení a potřebné, očekávané konsolidaci vzala opět velmi rychle za své a vrátila by se, jen na základě rovnovážného stavu správy země, pouhou svou setrvačností do doby před obratem k lepšímu. Nejde jen o to změny dosáhnout a prosadit, ale především je i udržet, nejlépe dlouhodobě.
Pokud nedojde k optimalizaci činnosti k ochraně a obraně spravedlnosti, pokud bude donekonečna omlouváno a dokonce i exekutivně zajišťováno překračování a ohýbání zákonů skupinami „vyvolených“ jedinců – jakákoliv snaha o zlepšení stavu společnosti, a trýznivého života řadových občanů v ní, nedojde řádného, ale spíše žádného naplnění.

Celý systém by měl být efektivně kontrolován občany a měl by být doplněn obrannými a záchrannými systémy pro možnost eliminovat a minimalizovat potenciál konfliktních, i již vzniklých, třecích ploch – ale nejlépe předcházet jakýmkoliv protiobčanským a tím i protispolečenským, antidemokratickým škodám – občansky většinovým.

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-7-10-94724

OVP, bod 4/

Kooperace, nikoliv konfrontace, konkurenční ani žádný jiný boj

Zákony se tvoří účelově a na politickou – vládní a stranickou, nikoliv občanskou a demokratickou, objednávku – proto ten celkový zmar a pocit lapení v pasti a neřešitelná bezvýchodnost řešení.

Všichni jsme se utrhli od hodnot – vyznáváme jen jednu jedinou, ať už „dobrovolně“, ti výše, anebo z donucení (ti níže).

Peníze jsou absolutně vrcholovou hodnotou, postavenou nejen nad majetek, zdraví a životy občanů, všech lidí planety – euroamerický ekonomický model korporátního protektorátu – ale dokonce i nad „život“ teď už celé planety.

Přiznaná letecká a satelitní dominance světových a nadnárodních velmocí nad atmo- a stratosférou naší planety, společného a jediného možného místa pro naše životy (experimentální – ještě stále?! – chemtrails, HAARP, Muskův, Bezosův „satelitní strato- a exosférický štít či konstelace“ a další vesmírné soupeření o jediného a centrálního poskytovatele „sítě sítí“, internetu věcí a „umělecké“ inteligence.
A nepřiznané „vyzbrojování“ nejen vojenskými satelity, o jejichž počtu a vybavení nenajdeme nikde ani písmeno. O nichž ale všichni zúčastnění na tomto kosmírném programu vědí, díky sledování (nejen kapitalismus dohledu – viz Wiki), úplně vše. Ale navzájem si přeci „do zelí“ nepolezou.

Smutné je, že se vše děje opět za veřejné prostředky, po(s)tupně převáděnými právně ekonomickými kličkami do kapes soukromých fyzických i právnických osob – které následně citelně chybí jinde – peníze daňových poplatníků.

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-8-10-94725

OVP, bod 5/

Plebiscit proti deficitu a proti válce, válkám

A tím se dostáváme i k otázce vyrovnané účetní bilance nejen pro zajištění důstojných a spravedlivých důchodů pracujících, již na odpočinku, na penzi.
Ideální řešení v případě nekompetentního a nezákonného obcházení, porušování Zákona o st. rozpočtu a minimálně nehospodárné nakládání se svěřenými prostředky. – rozpočtová kázeň a čistota, rovné postavení a vymahatelnost zákona, postižitelnost, odvolatelnost a nevolitelnost – u nejvyšších úředníků a funkcí, včetně premiéra a prezidenta – i nejmenovatelnost!
Asi by vůbec nebylo od věci, začít přemýšlet o protipožadavku, nejen výše penzí se týkající, ale i změny počátku nástupu do důchodu, tzn. brát jako vysoce legitimní požadavek občanů na snížení věkové hranice pro odchod do důchodu na úroveň 55 let, což je zhruba kompromisní střední hodnota rozdílu požadavků vládních úředníků a požadavkem, či spíše názorem, dnes již zavedeným územ korporátního protektorátu, že v 50ti letech je „lidský zdroj“ (obecně zavedený pojem v personalistice) morálně i fyzicky již tak zastaralý, vybitý a neobnovitelný, že není vhodné ho ani zaměstnávat, ani mu poskytovat nutnou humanitární péči a údržbu, hrazenou z veřejných prostředků, kam milý penzista celý život přispíval minimálně 50ti% svých celoživotních příjmů.
S ohledem na zřetele ekonomické, politické, demografické, sociální, a další, by toto - kompromisní dohoda o snížení věku odchodu do důchodu - mohl být výhodnější a RENTAbilnější, jednodušší a účelnější postup, než řešit nevhodnost předčasných důchodů jejich sankcionováním, efektivitu zaměstnatelnosti ohrožených skupin anebo plošné a hromadné - neúčelně drahé - experimentování s nepodmíněným příjmem.  S potížemi určit klíč, komu tento příjem adresovat. Zde by to byly účelně vynaložené prostředky s péčí řádného hospodáře pro nejpotřebnější skupinu populace, se závislostí na péči státní správou.
Dodatečné danění a odvody nad „zaměstnavatelský odvod“ v tomto případě neuvažuji – opakující se tanečky vládních byrokratů kolem hrubé a superhrubé mzdy, jejich výpočtu a skladby a výše povinných odvodů.
Měnový systém funguje na principu spojených nádob. Množství oběživa je přísně regulováno a limitováno a tak vždy, když někde vzniká velký přebytek (na úkor druhých), na opačné straně vzniká velký nedostatek. Tzv. efekt rozevírajících se nůžek mezi chudobou a zbohatlictvím, dle pravidel ekonomického kanibalismu - co neurvu já, urve někdo jiný.

Jsou výdaje zbytné a nezbytné, dokážu si realisticky představit, že se naše zemička zcela jistě obejde bez státní finanční podpory stranických sekretariátů, neziskových organizací, viz, „oddělení státu od politických stran a jiných organizací“, analogicky – církevní odluka od státu (samozřejmě bez neoprávněných restitucí apod. náhrad), spřátelených“ válčících států anebo nesmyslných nákupů 4 bojových letounů anebo osmi obrněných vozidel, a pod., Pokud jsme z jedné strany sousedy Německa a celé EU, která těžce aspiruje na zřízení nadnárodní armády a tedy adekvátně i přiměřeně vysokém stupni jejího zbrojení, hrazeném z národních rozpočtů členů EU a z druhé strany, odmyslíme-li si území SR, Ruskou federací..
V konečném důsledku tak spíše slouží k podojení státního rozpočtu, než k samotné a snad i dostatečně účinné obraně vlasti.

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-9-10-94726

OVP, bod 6/

Referendum proti válce

To samé je... bylo by, zachovat třeba i současný status quo – nechť panovníkovi i nadále zůstane právo na vyhlášení války – ale jako protiváha by měl být zřízen institut projevu nesouhlasu (referendum a plebiscit) – a lid by měl mít právo, v rámci přímé správy, formou všelidového jednotného (většinového) projevu k nesouhlasu s rozhodnutím NADvládců... k neodvolatelnému vetu.
Zvláště v tak závažné věci, jakou válka vskutku je!

Pro mě jsou to výdaje naprosto a zcela zbytné – na rozdíl třeba od „stranou a vládou“ „uloupených“ peněz na valorizaci důchodů a v neposlední řadě i pro konečně spravedlivé dorovnání tuzemské mzdové úrovně všech pracujících – nikoliv pouze antisociální a celou společnost rozdělující, sektorové, chaotické a nahodilé, zvyšování pouze vybraným skupinám a profesím, byť by to byli lékaři, policisté, učitelé, ad., v konečném důsledku podporující rozdělování a polarizaci společnosti a vznik a trvání dezolátního smýšlení i jednání občanů – ze současných krizových i kritických, 25 až 30%, alespoň na 50% úrovně EU. Tzn. přibližně zdvojnásobení mezd současných!
Námitky o nižší produktivitě i jiných „nedostatcích“ jsou naprosto irelevantní a navíc se nezakládají na pravdě.

Vstupy a výstupy jsou stejné jako v celé EU, leckdy dokonce i násobně, nikoli poměrně, vyšší! Tripartita, jako vyjednávající orgán, je díky totálně paralyzovaným odborům, vedených odborovým zadákem Středulou, díky zbývajícím dvěma členům – Vládě a zaměstnavatelům, potřebná pouze pro to, aby se rozdíly ve vyplácených mzdách mohly nadále bezpracně akumulovat na účtech zaměstnavatelů a majitelů firem a následně, souborem daňových optimalizací, nevracet zpět do oběhu, ale privatizovat pro soukromé potřeby. Velice nedůstojné pokračování velké a malé privatizace potom, co už nezbylo v republice na prodej zhola nic – převod veřejného majetku, včetně financí, do soukromého vlastnictví..

Při dostatečné rozpočtové kázni a čistotě se nemůže stát, aby stát, erární kasa, skončila v mínusových, červených cifrách. Pokud jsou NADvládci schopni obvinit kohokoliv z občanů, že se hrubým nepoměrem výše průměrné mzdy a finančními nároky na povinný i nepovinný spotřebitelský koš, dostanou do neporovnatelně nižšího deficitu, čili dluhu, než je ten státní, jedině díky své finanční negramotnosti – z čeho mnohem horšího by měli být, zcela po zásluze a prokazatelně, obviněni naši tzv. národohospodáři?!!

Plebiscitní projev veta by měl být rovněž zaveden i při jakémkoliv návrhu deficitního rozpočtu i pro jakékoliv další úpravy v průběhu zákonem vymezeného účetního období čerpání těchto prostředků.


Spousta byla napsána, velká většina však ještě nikoliv. :-)

Nuž, Junáci, vzhůru, volá den, buď připraven, buď připraven.

https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-obcansky-volebni-program-10-10-94729

Závěr
Závěrem petice Občanský volební program a zákon bychom vám všem chtěli poděkovat za trpělivost, pochopení a shovívavost při četbě a kritickém hodnocení našeho textu výzvy pro účast všech občanů, alespoň co největšího počtu, na přímé správě své vlasti a zároveň popřát naději i radost z očekávání lepší a ještě lepší budoucnosti, kromě dobrého a ještě lepšího každého nového rána (František Nepil) :-) , lidské radosti a optimismu, víru v dobrého člověka, to vše přeje do dalších dní, týdnů a měsíců i let našich životů celý tým:

OBČANSKÁ PROSPERITA – HOJNOST – HOSPODÁŘSKÁ OBNOVA , JEDNOTA, NÁROČNOST, OBĚTAVOST, SOLIDARITA, TRPĚLIVOST.

Za přípravný výbor komunity Občanská prosperita, autoři petice:

Milan Česnák a Jitka Dušková, zakládající členové, v. r.
46334 Hrádek nad Nisou, Nová Loučná 183

mail:
alliumparadoxum@centrum.cz
obcanskaprosperita@seznam.cz

telefon 722 173 431

č.ú. 305494283/0300
č.ú. 171145693/0600

Meta (facebook) – Clove Garlic
Meta – skupiny:
- U. P. R., uživatelsky přívětivá republika
- iNET & TV+R – bez poplatků… a bez reklam!
- obcanskaprosperita

Milan Česnák, komunita lidí "Občanská prosperita"    Kontaktujte autora petice