Otevřený dopis k zasedání Mezinárodního výboru Evropské rady
(english below)
Otevřený dopis k zasedání Mezinárodního výboru Evropské rady 21. 9. 2020 v Bruselu
Vítáme snahu vrcholných evropských politiků zapojit se do řešení krizové situace v Bělorusku. Podporujeme výzvu Evropské rady k ukončení násilí v zemi a zahájení celonárodního dialogu, jakož i neuznání Alexandra Lukašenka legitimním prezidentem. Podporujeme rezoluci Evropského parlamentu ve věci uvalení sankcí na lídry brutálního režimu v Bělorusku.
Vývoj posledních dní však ukazuje, že vedení Běloruska na výzvy Evropské unie nereaguje a de facto je odmítá. Naopak, v Bělorusku dochází v posledních dnech čím dál intenzivněji nejen k systematickému porušování základních lidských práv, ale i samotných běloruských zákonů ze strany představitelů oficiálních státních institucí (policie, soudy, prokuratura).
Zvlášť alarmující je, že Alexander Lukašenko, který nemá demokratický mandát a je nyní vlastně nelegitimním prezidentem Běloruska, namísto dialogu s vlastním národem řeší osud země s vedením Ruska. Tato zákulisní jednání mohou znamenat ohrožení suverenity nezávislého Běloruska a to za záruku osobní záchrany a bezpečnosti Alexandra Lukašenka. Podobně negativně vnímáme toto ruské zasahování do dění v sousedním státě bez patřičného mezinárodního mandátu, což je ve své podstatě vměšování se do vnitřních záležitostí Běloruska, které může vyústit i v případnou vojenskou či policejní intervenci.
Vzhledem k tomu, že je Bělorusko sousedem nejen Ruska, ale i Evropské unie, účast EU na řešení běloruské krize má být dostatečně silná tak, aby se běloruští občané mohli domoci svých univerzálních lidských práv. Evropská unie dlouhodobě díky Východnímu partnerství nabízí této a jiným zemím regionu možnost vytvořit prostor stability, ekonomické prosperity a demokracie. Povolební stav země však vyžaduje ještě větší každodenní pozornost. Nemůžeme nechat bez vyšetření fakty úmrtí mírumilovných občanů a masové zločiny proti lidskosti. Není to vnitřní záležitost jednoho státu a je potřeba konat.
Vyzýváme proto Evropskou radu k následujícím krokům:
- Co nejrychlejší uvalení personálních sankcí vůči osobám odpovědným za represe, násilí a falšování voleb, a to včetně Alexandra Lukašenka a jeho nejbližších spolupracovníků zodpovědných za tyto protiprávní činy. S tím, že tyto sankce budou pravidelně revidovány. V případě pokračování protiprávního jednání a porušování lidských práv musí být tyto sankce dále zpřísněny nebo doplněny o další jak fyzické, tak právnické osoby.
- Využití nástrojů a prostředků OBSE a) k mezinárodnímu zprostředkování politického dialogu se všemi složkami běloruské společnosti a b) k vyšetření a potrestání zločinů proti lidskosti, včetně Moskevského mechanismu OBSE.
- Využití všech možností evropské diplomacie k zastavení ruského vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska.
- Poskytnutí finanční podpory výlučně běloruské občanské společnosti a okamžité pozastavení poskytování pomoci EU oficiálním státním běloruským institucím.
- Uznat Sviatlanu Cichanouskou za představitelku Běloruska, která má veřejný a morální mandát zastupovat běloruský lid, vést celonárodní dialog a zajistit tak klidné předání moci v Bělorusku novým legitimním představitelům, kteří budou zvoleni ve svobodných a spravedlivých volbách.
Pro zlepšení situace je nutné maximálně využít mírových a zákonných opatření, která má Evropská unie k dispozici a předejít tak hrozícím, mnohem vážnějším dopadům na Evropu a především na běžné lidi v Bělorusku.
20. 9. 2020
Dopis vznikl spoluprací neformální platformy Česko-Bělarus (www.ceskobelarus.cz), jejíž členové oslovili osobnosti veřejného života, aby se k výzvě připojily.
Signatáři k datu 20. září:
Monika MacDonagh-Pajerová, diplomatka a vysokoškolská pedagožka
David Smoljak, senátor
Marta Kubišová, zpěvačka
Petr Hlaváček, historik a filozof
Olga Sommerová, filmová dokumentaristka
Mikuláš Minář, předseda spolku Milion chvilek pro demokracii
Ivan M. Havel, vědec
Dagmar Havlová, matematička, podnikatelka
Benjamin Roll, student, místopředseda spolku Milion chvilek
Karel B. Mueller, profesor politologie
Miroslava Němcová, poslankyně
Petr Kolář, diplomat a konzultant
Michaela Lebeda, projektová IT manažerka, designérka
Andrea Sedláčková, filmová režisérka
David Stulík, analytik Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty, diplomat
Alena Kovářová, zástupce Bělorusů v Radě vlády pro národnostní menšiny
Vladimír Mišík, hudebník
Lucie Fialová, lékařka
Jan Horník, senátor
Jiřina Šiklová, socioložka
Tomáš Bojar, scénárista a režisér
Václav Hampl, senátor
Kateřina Krylová, advokátka
Eva Lustigová, předsedkyně Nadační fond Arnošta Lustiga
Petr Zahradník, ekonom, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru
Kamila Veselá, redaktorka, Karolinum
Aleš Lederer, nakladatel
Jana Marco, býv. poslankyně, podnikatelka
Jiří Oberfalzer, senátor
Jana Ter-Akopow Čemusová, vysokoškolská pedagožka
Viktor Stoilov, nakladatel
Nataša Dudinská, dokumentaristka, publicistka
Jiří Voráč, filmový historik, vysokoškolský pedagog
Karel Kühnl, novinář, bývalý ministr obrany
Petr Jarchovský, scénárista, vysokoškolský pedagog
Věra Roubalová Kostlánová, psychoterapeutka
Miroslav Balaštík, nakladatel
Helena Klímová, psycholožka
Michael Kocáb, hudebník, býv. ministr pro lidská práva
Marta Jirousová, učitelka
Jan Horník, senátor
Jefim Fištejn, novinář
Stanislav Devátý, advokát
Jan Hřebejk, filmový režisér
Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, Paměť národa
Rebeka Křižanová Bartůňkova, novinářka
Martin Krafl, kulturní manažer, České literární centrum
Pavel Žáček, historik, poslanec
Roman Vávra, režisér
Jan Lipavský, poslanec
Kateřina Fričová, producentka, vysokoškolská pedagožka
Fedor Gál, sociolog, publicista
Jan Štern, novinář
Markéta Gregorova, poslankyně Evropského parlamentu
Petr Brod, novinář
Soňa Illnerová Pajerová, advokátka
Pavel Štern, sociolog
Noemi Zárubová-Pfeffermannová, vysokoškolská pedagožka
Martin Kryl, advokát
Pavel Kosatík, spisovatel
Ivan Gabal, bývalý poslanec, sociolog
František Emmert, spisovatel a vysokoškolský pedagog
Michaela Stoilova, nakladatelka
Alena Muellerová, dramaturgyně, spisovatelka
Dana Emingerová, novinářka
František Kopřiva, poslanec
Dorotea Mejstříková, vysokoškolská studentka
Jakub Klepal, ředitel, Forum 2000
Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu
EN
An open letter to the Council of the European Union September 20, 2020
Dear ministers,
We welcome the effort of top European politicians to take part in solving the crisis in Belarus. We fully support the appeal of the European Council to stop the violence in the country and to start national dialogue about the nonrecognition of Alexandr Lukashenko as the legitimate president. We also back the resolution of the European Parliament regarding the topic of sanctioning the leaders of the ruthless Belorusian regime.
The latest developments show that Belarusian leadership is ignoring these appeals from the European Union and as a matter of fact, rejects them. We can currently see intense violations of fundamental human rights and of Belarusian law by the state's institutions (police, courts, prosecution).
A particularly alarming fact is that Alexandr Lukashenko who doesn't have a legitimate mandate and is now the illegitimate president of Belarus is starting talks with the Russian leadership instead of encouraging dialogue with his people. These backdoor meetings could threaten Belarusian sovereignty and only for the guarantee of rescuing and keeping Alexander Lukashenko safe. We similarly condone the Russian intervention in its neighbouring state without a proper international mandate to do so. This is, in essence, meddling in Belarusian internal affairs and it could potentially lead to a military or police intervention.
Considering that Belarus is a neighbour of the European Union just as of Russia, EU’s participation in solving the Belarusian crisis should be to such an extent that the Belarusian citizens' fundamental human rights are being respected again. In the long term the European Union has been offering the countries of this region an opportunity to create a space of stability, economic prosperity and democracy thanks to the Eastern Partnership. The post-election state of the country, however, requires even more daily attention. We cannot leave the deaths of peaceful citizens and mass crimes against humanity without investigation.
We therefore appeal to the European Council to take the following steps:
- Introduce personal sanctions directed at persons that participated in the falsification of the elections or on the brutal repressions of the protests, including Alexander Lukashenko and his closest associates responsible for these unlawful acts. These sanctions should be regularly revised. If the unlawful action and violation of human rights continues these sanctions must be further increased or amended by adding other natural or legal persons.
- Use the tools and resources of OSCE a) for international mediation of political dialogue with all parts of the Belarusian society b) to investigate and punish the crimes against humanity, including the Moscow mechanism of OSCE.
- Use all means of European diplomacy to stop Russian meddling in the internal matters of Belarus.
- Provide financial aid solely to the Belarus civic society and immediate suspension of EU aid to official Belarus state institutions.
- Recognize Sviatlana Tsikhanouskaya as the representative of Belarus who has the public and moral mandate to represent the Belarusian people, lead national dialogue and ensure a peaceful transfer of power in Belarus to the new and legitimate leaders who will be elected in free and fair elections.
To improve the situation it is necessary to use all the peace and lawful measures that are available to the European Union to the highest degree and thus prevent the impending, much more serious consequences on Europe and especially on the people of Belarus.
The letter was created within an informal czech platform called Česko-Bělarus (www.ceskobelarus.cz), whose members first asked czech public figures to join the letter.
Signatures by September 20: please see czech version above.
Česko- Bělarus Kontaktujte autora petice