Zachraň stromy! Podepiš petici! (dnes v Plzni, zítra u vás)
Chceme touto peticí obrátit pozornost širší veřejnosti k postupu odpovědných orgánů v záležitosti týkající se kácení vzrostlých stromů ve městech a na venkově.
Zároveň chceme tímto apelovat na ty, kteří se zajímají o okolní prostředí, aby se snažili monitorovat podobné aktivity a snažili se jim zabránit(ať už sepsáním podobné petice, zasláním nesouhlasu na odbor životního prostředí nebo vyjádřením nesouhlasu na místě, pokud už k něčemu takovému v okolí dochází) Nejlépe ale sledováním “investičních záměrů”, “údržby” ap. Situace je o to složitější, že na pár set metrech je spleť správců - magistrát, městská část, městské lesy, povodí, správa komunikací.
V tomto konkrétním případě chceme zabránit kácení vzrostlých stromů v Lochotínské ulici v objektu bývalé “Kvasničárny”. Má zde dojít ke kácení stromů, které zde rostou zhruba 30 let.
Postup úřadu je identický, shodně jako tomu bylo v předchozích případech v okolí.
Nejprve je stanoven investiční záměr. Veřejnost nemá šanci se o chystaném záměru dozvědět, vše je projednáváno pouze na stavebním odboru a odboru životního prostředí.
V dalším kroku je oznámeno kácení, ale jen úzkému okruhu lidí. Jsou to jenom ti , kteří bydlí v nejbližším okolí. Širší veřejnost se záměrem není seznámena vůbec,i když bydlí také v bezprostřední blízkosti.Pokud dojde k tomu,jako zde, že v okolí bydlí jen malé množství lidí svádí to úřady k tomu nepřikládat námitkám velkou váhu.
Pokud má být káceno větší množství stromů jako v tomto případě, nelze v dokumentaci dohledat, v jakém rozsahu bude kácení prováděno. Informace jsou podávány v kubických metrech apod. Zároveň jsou stromy označeny hromadně za náletové dřeviny. Veřejnost je tak manipulována v tom smyslu, že je možné vytvářet dvě kategorie stromů, kdy je jedna braná jako podřadná skupina,kde je kácení víceméně v pořádku.
Pro takto rozsáhlé kácení nevidíme žádný důvod. Jedná se zhruba o 30 stromů po celém obvodu areálu. V místě kácení má dojít pouze k terénním úpravám, po kterých má dojít k vysazení náhradních dřevin. Zároveň nevidíme ani jako smysluplné, pokud by mělo dojít k úpravám u zdi u potoka, která slouží jako protipovodňová zeď. Zde by mělo opět dojít k “terénním protipovodňovým” úpravám, kdy by opět mělo dojít ke kácení vzrostlých stromů.
Žádáme proto odbor životního prostředí a stavební odbor, aby ve spolupráci s investorem přehodnotil stanovisko ve věci kácení stromů podél obvodové zdi a to zejména v místě za stávající garážemi a podél potoka a navrhli řešení, které by v místě vzrostlé stromy zachovalo. Náš nesouhlas se týká i záměru pokácet smrk u vjezdu do areálu a břizy uprostřed něj. (záměrně uvádím, že se nejedná o stromy typu pajasan žláznatý).
Stromy zde slouží jako biokoridor pro místní drobné savce a ptáky. Jsou tak propojeny okolní zahrady, park za Plazou, potok, řeka a přilehlé louky. V době, kdy je kladen důraz na ochranu životního prostředí a jsou vyvíjeny snahy zlepšit mikroklima měst, je naprosto nepochopitelné, že některé stromy jsou stále považovány za méně hodnotné a jsou tak málo chráněné.
Shodou okolností byla dnes zveřejněna informace, že ministerstvo životního prostředí navrhuje výrazné zpřísnění kácení stromů ve městech v rámci novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou poslanci ve čtvrtek poslali do druhého čtení. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je změna nezbytná, aby nedocházelo k nekontrolovatelnému kácení stromů například při rekonstrukcích ulic.
Máme za to, že v období posledních 20 let odbor životního prostředí na ÚMO 1 víceméně rezignoval na svoji funkci ochrany přírody, protože se málo zasazuje o ochranu stromů v městském prostředí. Jinak by nemohlo dojít například k tomu, že bylo povoleno pokácení vzrostlých topolů u lávky přes řeku Mži (zhruba sto let starých)a povoleno v těchto místech vystavět čističku. Přitom by šlo čističku postavit o kousek dál a k takto brutálnímu zásahu vůbec nemuselo dojít.
Dalším příkladem aktivity odboru životního prostředí v našem bezprostředním okolí je pokácení 70 letého jírovce maďalu v Lochotínské ulici. Došlo k tomu jen proto, že mu upadla slabší větev při bouřce a to ještě na plochu, která není veřejně přístupná. Pokácení město zadalo skupině naprosto nekompetentních osob, které nebyly schopné jakýmkoliv způsobem vysvětlit smysl svého počínání. Zato neměly sebemenší problém pokusit se zastrašovat ty, kteří projevili nesouhlas. O pár stovek metrů dál v té samé ulici u Kauflandu došlo k odstranění vrby jívy, která zde také rostla několik desítek let. Dochází i ke kácení a k prořezávání v místech okolo řeky. Park za Plazou je neustále “obnovován”, v důsledku čehož zde zhruba třetina stromů a keřů zmizela a nebo byla razantně ořezána.
Veřejnost je pokaždé balamucena informací o tom, že dojde k národní výsadbě. Pokud k něčemu takovému dojde, jsou vzrostlé stromy nahrazeny jen zlomkem nové výsadby, kdy jeden nový strom vydá zhruba za jednu větev odstraněného stromu. Mladé stromky tak nemohou nahradit ekologickou funkci vzrostlých stromů.
Žádáme proto o včasné a jasné informace v případě kácení stromů a nebo prořezávání stromů a keřů a o možnost podílet se na nakládání s prostředím, ve kterém žijeme. A to nejenom v jednom konkrétním případě, ale ve všech takovýchto případech.
V tomto případě žádáme ÚMO 1 Plzeň o přehodnocení záměru a o zakomponování vzrostlých stromů, které by měly být pokáceny, do terénních úprav. Máme za to, že vykácením vzrostlých stromů by došlo ke zhoršení mikroklimatu v místě. Stromy mají svojí nezastupitelnou funkci udržování přijatelné vlhkosti a přispívají ke snižování teplot v letním období. Tato část Roudná byla vždycky část okrajová, kde převládaly zahrady a místní vegetace nad zástavbou. Přejeme si aby tomu tak zůstalo i do budoucna. Stromy jsou součástí přírody a nemohu se samy bránit. Proto je myslím na místě začít uvažovat i v širším kontextu, a tím je změna metodiky klasifikace takto starých stromů jako “náletových”. My v okolí je na rozdíl od ÚMo 1 nevnímáme jako něco, co nemá žádnou hodnotu, a co lze odsoudit k zániku jedním razítkem. Pevně věřím, že Odbor životního prostředí na ÚMO 1 využije potenciál nově navrhovaných změn na ochranu stromů ve městech, kterou iniciovalo samotné ministerstvo. Myslím, že nelze přehlížet staré chyby, ke kterým došlo v minulosti a stavět se k problematice kácení stále stejným způsobem. Je nejvyšší čas a v zájmu nás všech změnit přístup odborů životního prostředí. Také pevně věřím, že tato petice pomůže zaměstnancům těchto odborů pochopit proč a o co se zasazujeme. Vaše rozhodovací postupy jsou zastaralé a jejich výsledek je v rozporu s tím, co požadují místní občané a předkládá ke schválení ministerstvo ve své novele. Změňte je!
Podobná situace je ve všech městech a týká se to bohužel i vedení obcí na venkově. Ti, kteří jsou podepsaní pod touto peticí uvádějí podobné nešetrné zásahy z měst a obcí jako jsou Praha, Hradec Králové, Ostrava či například Bdeněves. Bohužel ani to není všechno, mezi ty kteří pojali péči o zeleň jako maraton v ořezávání a kácení se nově řadí i údržba silnic a dálnic.
Snaha o šetrné zacházení s městskou a obecní zelení by měla být věcí společnou, a ne jen iniciativou jednotlivců se kterými odbory životního prostředí a odpovědné orgány a instituce bojují. Je v zájmu nás všech aby okolo nás zůstalo zdravé životní prostředí.
Mgr. Lenka Šneiderová Kontaktujte autora petice