Komu slouží Zeman? Výzva Senátu k podání ústavní žaloby proti prezidentovi.

argumentační báze

Přátelé, 

přesáhli jsme již 20 tis. podpisů. To není málo, ale každý další hlas navíc je veledůležitý. 

Spoluiniciátorka této petice, Hana Marvanová, byla jako členka ústavní komise jednou ze spolutvůrců Ústavy a také zpravodajkou při projednávání Ústavy v České národní radě. Mimo jiné se soustředila na problematiku velezrady, či neschopnosti vykonávat úřad prezidenta. Je proto jednou z hlavních autorit při výkladu článků 65 a 66 Ústavy, které vyvažují nepřípustnost trestního stíhání prezidenta republiky. 

Podobně i další signatář naší petice, Jiří Payne, byl v České národní radě členem ústavní komise a vedl skupinu pro vztah mezi zákonodárnou a výkonou moci.

Z těchto i jiných důvodů jsme společně vypracovali argumentační bázi, která vám pomůže při debatách s lidmi, kteří si stále nejsou jisti, zda M. Zeman je bezpečnostním rizikem pro naší republiku.

Srdečně zdraví Michael Kocáb

Podezření z velezrady

Prezident složil slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Prezident republiky nemůže být podle Ústavy trestně stíhán, ale lze jej za jeho skutky obžalovat pro velezradu nebo hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Velezrady se mohl prezident Miloš Zeman dopustit řadou skutků, které všechny nesou společný rys ohrožení bezpečnosti a svrchovanosti České republiky a jednání nikoli v zájmu České republiky a ústavního pořádku, ale v zájmu Ruské federace. Je to zjevné například z následujících příkladů: 

1.       Miloš Zeman opakovaně vyzrazuje utajované informace, což by, pokud by nešlo o prezidenta, mohl být trestný čin podle §317 nebo §318 trestního zákoníku Ohrožení utajované informace, v některých případech v této souvislosti zveřejňuje i desinformace:  

a)   Miloš Zeman v roce 2016 potvrdil částku 150 milionů korun, kterou ČR zaplatila jako výkupné za dvě Češky (Hana Humpálová, Antonie Chrástecká) unesené v roce 2013 v Pákistánu, přičemž šlo o tajné informace, které jsou utajované v zájmu bezpečnosti občanů ČR.  

b)   Miloš Zeman počátkem května 2018 uvedl, že podle Vojenského zpravodajství se v Česku vyráběl Novičok, podle BIS nikoliv, a že se přiklonil ke zprávě armádní tajné služby. Jeho vyjádření využil Kreml ke zpochybnění britského tvrzení, že Novičok, kterým byl v březnu v Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal, pocházel z Ruska. Prezident Miloš Zeman podle senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost sdělil nepravdivé informace o výrobě Novičoku v Česku. Zprávy zpravodajských služeb se totiž shodují v tom, že v ČR nebyla látka vyráběna ani skladována, konstatoval výbor. Zeman podle něj zveřejněním dalších údajů od zpravodajských služeb ohrozil bezpečnostní zájmy ČR.

c)   Miloš Zeman zveřejnil dezinformace o tajných zprávách BIS ohledně teroristického útoku ve Vrběticích, když ve svém projevu 25.4.2021 v pořadu TV Prima uvedl, že podle zprávy BIS neexistují důkazy, podle nichž by ruští agenti byli ve vrbětickém muničním skladu a že existuje další verze, podle níž výbuch nastal v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. Všichni ostatní ústavní činitelé, kteří mají přístup k tajným zprávám BIS, to popřeli. Ve svém projevu prezident přitom sám výslovně prohlásil, že cituje informace, které pocházejí ze zprávy BIS. Ruská média toho okamžitě využila k propagandistické kampani, která zpochybnila kroky všech ostatních ústavních orgánů České republiky vůči Rusku.  

2.       Miloš Zeman v září 2014 na summitu NATO ve Walesu tvrdil, že neexistují jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny před okupací Krymu. V té době již o tom měl informace od našich tajných služeb. Později Putin při udílení vyznamenání zúčastněným vojákům a agentům potvrdil zprávy tajných služeb členských států NATO o přítomnosti tzv. „zelených mužíčků“ na Ukrajině, kteří se podíleli na destabilizaci Krymu a přípravě k okupaci. Na summitu NATO v červenci 2018 byl přijat závazný společný dokument, ve kterém se říká: "Agresivní akce Ruska, včetně hrozby silou a použití síly pro dosažení politických cílů, ohrožují alianci, podrývají euroatlantickou bezpečnost a na pravidlech založený mezinárodní pořádek." Pokud by Miloš Zeman nebyl prezidentem, mohl by se tak pravděpodobně dopouštět trestného činu podle § 314 trestního zákoníku Sabotáž, případně přípravy k tomuto trestnému činu, která je také trestná: poškozuje ústavní zřízení, poškozuje obranyschopnost ČR, poškozuje mezinárodní organizaci NATO, zneužívá svou funkci k takovému jednání, maří a ztěžuje plnění úkolu jiného orgánu veřejné moci.  

3.       Miloš Zeman odklonil bilaterální vztahy s Ruskem z agendy ministerstva zahraničí na Hrad tím, že jmenoval Rudolfa Jindráka jakoby „druhým ministrem zahraničí“ pro bilaterální vztahy s Ruskem. Jindrák není členem vlády, není odpovědný Parlamentu, poslanci jej nemohou interpelovat, nelze si jej předvolat na výbor. Vede-li nějaká jednání jménem České republiky, není jeho vyjednávací pozice předem projednána ve vládě. Svědectvím o faktickém stavu je výrok ministra Zaorálka: „Ministerstvo zahraniční je dnes vykuchané, bez kompetencí.“ Silné kompetence podle něj přešly jinam, okomentoval s odkazem na to, že například zmocněnec pro Rusko Rudolf Jindrák není ve strukturách resortu zahraničí, ale na Pražském hradě, kde vede zahraniční odbor. Ministr zahraničí tudíž nemá všechny nezbytné informace, které jsou nutné pro fungování diplomacie. Zeman byl přitom opakovaně informován, že Rusko a jeho aktivity na našem území ohrožují bezpečnost České republiky. Tím je vážně narušena rovnováha výkonné a zákonodárné moci, jak ji stanoví český ústavní pořádek. Pokud by nešlo o prezidenta, mohlo by jít pravděpodobně o trestný čin § 314 trestního zákoníku: maří nebo ztěžuje plnění důležitého úkolu orgánu veřejné moci a poškozuje tím ústavní zřízení České republiky. Trestná je i příprava jednání, které by mohlo mít takové následky. Navíc se na jednání patrně podílí více osob, takže by se mohlo jednat o organizovanou skupinu podle druhého odstavce.  

4.       Miloš Zeman pověřil Martina Nejedlého jednáními v Rusku, přestože je soukromou osobou a nemá bezpečnostní prověrku. Navíc se tak děje bez jakéhokoliv písemného podkladu, takže neexistuje demokratická kontrola Parlamentu, možnost zkoumat a projednávat jeho činy. Opatřil pro něj diplomatický pas (podepsal žádost) od vlády. Nejedlý nemá ani zaměstnanecký, ani služební poměr vůči státu, je soukromou osobou. Je však veden na seznamu členů expertního týmu na stránkách Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Existují zápisy z jednání, kde Nejedlý vystupoval jménem České republiky, resp. jménem prezidenta Zemana, který zastupuje stát navenek. Podle Lukáše Valáška a Ondřeje Kundry, (Respekt 30. 11. 2020) se Zemanův poradce Martin Nejedlý v Rusku sešel se zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Respekt a Aktuálně.cz získaly o schůzce zápis. Ušakov prý Zemana označil za poslední funkční oficiální kanál mezi oběma zeměmi. Zápis z jednání ale vznikl až zpětně na Pražském hradě. U schůzky před citlivým jaderným tendrem nebyl žádný český diplomat. Ministerstvo pravděpodobně nemá zápisy ani z dalších návštěv Nejedlého v Moskvě – např. v roce 2017 (údajně je mu v Moskvě prokazován protokolární servis, jako by byl ministrem, Nejedlý ale tvrdí, že se jednalo o soukromou návštěvu). Sám ale veřejně připustil, že má mandát jednat se svým protějškem v Rusku o budoucích vztazích a vzájemných návštěvách. Nejedlý jako soukromá osoba odmítá poskytovat informace podle platných zákonů (např. o přístupu veřejnosti k informacím), nezveřejnil ani svůj životopis. Na tuto skutečnost upozornila média, ale Zeman to neuvedl do legálního stavu. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomu 2.12.2020 přijal usnesení: https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/97338/81662, podle něhož agendu prezidenta projednávala v zahraničí osoba bez řádné smlouvy s KPR, čímž jsou opakovaně porušovány zásady jednotné zahraniční politiky, není zajištěna součinnost s vládou, čímž KPR mohla ohrozit bezpečnostní zájmy státu. Pokud by nešlo o prezidenta, mohlo by se jednat o trestný čin podle § 315 trestního zákoníku Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace.  

5.       Miloš Zeman prosazuje účast Rosatomu při stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany a šíří podezření z nekalostí kolem tendru, když vyslovil domněnku, že za varováním českých tajných služeb může být i konkurenční boj některých firem, které se o tuto zakázku budou ucházet. Kvalitu ruského kandidáta, společnosti Rosatom, podle něj naopak dokazují dokončené projekty firmy. Prezident účast Rosatomu prosazuje i přesto, že ministerstvo zahraničí, ministerstvo vnitra a tři tajné služby České republiky opakovaně konstatují, že jakákoli účast Ruska na dostavbě Dukovan je pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomu přijal dne 18.11.2020 usnesení: https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/97154/81495, kterým vyzval vládu, aby do tendru nepřizvala uchazeče z Ruské federace a Čínské lidové republiky, tedy ze zemí, jejichž samotnou přítomnost v tendru lze v souladu se strategickými dokumenty státu označit za rizikovou. Proti tomu, aby byla ruská státní firma Rosatom přizvána do tendru na dostavbu Dukovan se ve svém stanovisku v roce 2020 postavila také pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, ministerstva zahraničí a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pokud někdo podniká jakékoli kroky k tomu, aby byla účast Rosatomu v budoucnu umožněna (například tím, že připravuje podklady, aby mu budoucí vláda mohla zakázku zadat), může se dopouštět trestného činu podle §314 trestního zákoníku, případně přípravy k tomuto trestnému činu, která je také trestná: poškozuje ústavní zřízení, poškozuje obranyschopnost, zneužívá funkci k takovému jednání, maří a ztěžuje plnění úkolu jiného orgánu veřejné moci. Je pravděpodobné, že Miloš Zeman se takového jednání dopouští a že vyvíjí úsilí o výměnu politiků a úředníků, kteří postupují podle zákona, například ministra zahraničí Petříčka, ředitele BIS Koudelky.  

6.       Miloš Zeman na podporu ruských zájmů usiloval o odvolání ministra Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví s explicitním odůvodněním, že blokoval dovoz vakcíny Sputnik V. Ministr Blatný přitom trval pouze na tom, že musí být dodrženy platné právní přepisy. Miloš Zeman také otevřeně vyvíjel nátlak na odvolání ředitelky SÚKL Ireny Storové, která také hájila legální postup. Miloš Zeman nátlakem na porušování právních předpisů porušil prezidentský slib, že bude zachovávat Ústavu a zákony.   

Miloš Zeman je proto podezřelý, že systematicky jedná proti českému demokratickému řádu a ústavnímu pořádku, porušuje Ústavu, slib prezidenta a ve spojení s cizí mocí jedná proti svrchovanosti a bezpečnosti České republiky, čímž by mohla být naplněna skutková podstata velezrady podle článku 65 Ústavy.

Jiří Payne, Hana Marvanová, Michael Kocáb, 2.5.2021

Nejbližší veřejná vystoupení signatářů

Přátelé,

přesáhli jsme za dva dny přes 10 tis. podpisů. Nemlčíme.

Zítra, ve středu 28.4. v 10:34, vystoupí na stanici Český rozhlas Plus Hana Marvanová a promluví o důvodech naší petice.

Já promluvím o témže po 20:00 na DVTV a také ve čtvrtek po 18:00 na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii na Václavském náměstí.

Šiřte petici. Čím více nás bude, tím větší naděje na úspěch.

Michael Kocáb

Sdílet tuto petici

Pomozte této petici získat víc podpisů.

Jak petici propagovat?

• Sdílejte petici na své facebookové zdi a ve skupinách souvisejících s tématem vaší petice.
• Spojte se s přáteli
  1. Napište zprávu s vysvětlením, proč jste tuto petici podepsali. Lidé ji totiž podepíší spíše, když budou chápat, o jak důležité téma se jedná.
  2. Zkopírujte adresu webových stránek této petice a vložte si ji do vlastní zprávy.
  3. Pošlete zprávu přes e-mail, SMS, Facebook, WhatsApp, Twitter, Skype, Instagram a LinkedIn.