TRESTNÍ OZNÁMENÍ

1. Podezřelý : Pavel Novotný, starosta MČ části Praha-Řeporyje
2. Podezřelý: David Roznětinský, zastupitel MČ Praha – Řeporyje
3. Podezřelá: Lucie Seguin, zastupitelka MČ Praha – Řeporyje
4. Podezřelý: Pavel Bechyně, zastupitel MČ Praha – Řeporyje
5. Podezřelý: Jiří Blažek, zastupitel MČ Praha – Řeporyje
6. Podezřelý: Jozef Čupka, zastupitel MČ Praha – Řeporyje
7. Podezřelá : Lenka Fialová, zastupitelka MČ Praha – Řeporyje
8. Podezřelý: Radek Hanák, zastupitel MČ Praha – Řeporyje
9. Podezřelý: Jaroslav Kejha, zastupitel MČ Praha – Řeporyje
10. Podezřelý: Vojtěch Kuchař, zastupitel MČ Praha – Řeporyje
11. Podezřelý: Michal Tuma, zastupitel MČ Praha – Řeporyje

1. podezřelý pro pokračující přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 trestního zákoníku,

1-11. podezřelí pro zvlášť závažný zločin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst 1, 2 a, b, odst. 3 trestního zákoníku

I.

Úvodem.

Mezi základní zásady trestního řízení patří zásada, že podle § 2 odst. 3 trestního řádu je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Soukromá iniciativa v podobě trestního oznámení je toliko podnětem pro orgány činné v trestním řízení a nemůže založit plnohodnotné trestní stíhání. Vyhrazení zahájení trestního stíhání státnímu zástupci ovšem znamená, že by státní zástupci tuto svou povinnost měli beze zbytku naplňovat.

Tak tomu však není v případě mnohých pachatelů z řad opoziční ODS či TOP 09, tedy politických stran, které i s využitím dosud nejvýraznější nátlakové skupiny v historii České republiky Chvilek pro demokracii, brojí proti případnému odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana tak i vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové. Oba tito funkcionáři byli prosazeni bývalým ministrem spravedlnosti za ODS, později přestoupivším do TOP 09 Jiřím Pospíšilem. Vzniká tak zvláštní mocensko právní nástroj nátlaku, který se mimo jiné projevuje nejen v tom, že tito nejvyšší funkcionáři státních zastupitelství, sloužící politickým zájmům opozice, nejenom, že nemohou být odvoláni, jak by si zřejmě zasloužili, ale vzniká dojem, že výměnou za tuto problematickou podporu političtí představitelé opozice trvale mohou porušovat trestní zákon, alespoň pokud jde o verbální trestní činy, ale státní zástupci nereagují.

A tak starosta Městské části Praha 6 Ondřej Kolář se mohl beztrestně a opakovaně dopouštět přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 1, 2 trestního zákoníku v souvislosti s jeho pokusy o odstranění pomníku maršála Koněva a obdobným způsobem jednal i primátor Hřib… Ovšem nad jiné hrubým a očividným porušení tohoto ustanovení lze zaznamenat v daném případě u Pavla Novotného, jak bude pojednáno dále.

Tento závěr je závažný a diskatutabilní, nicméně si nelze si jinak vysvětlit, že když jde o ojedinělé, byť nesporně nevhodné výkřiky podnapilého bývalého tajemníka SPD, neučiněné, ani tiskem, televizí či jinými sdělovacími prostředky, čili relativně méně závažné, státní zástupci a policie okamžitě jednají, ale jde-li politické činitele tzv, demokratické opozice, je jejich reakce je nulová. I proto následně bude toto trestní oznámení zasláno i ministryni spravedlnosti s žádostí o přezkoumání nezákonného postupu státních zástupců, zejména vedoucích Městského státního zastupitelství a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 pro neplnění povinnosti dle zmíněného § 2 odst. 3 trestního řádu.

II.

K věci:

1, První podezřelý dne 30. 11. 2019 vystoupil v pořadu ruské televize způsobem, který po obsahové i formální stránce nesl jednoznačně znaky trestného činu výtržnosti, jakož i zvlášť závažného zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, jak bude dále pojednáno. Výtržností se rozumí jednání, které závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Jde zpravidla o násilný nebo slovní projev takového charakteru, že hrubě uráží, vzbuzuje obavy o bezpečnost zdraví, majetku nebo výrazně snižuje vážnost většího počtu osob současně přítomných (k tomu rozhodnutí č. 44/1990 Sb. rozh. tr.).

Z hlediska materiální stránky trestného činu výtržnictví podle § 202 tr. zák. je přitom obecně nutno uvážit zejména intenzitu, rysy a průběh útoku (zda šlo o slovní či jiné, nebezpečnější projevy), posoudit okolnosti, za nichž byl čin spáchán (zda na pracovišti, na ulici, v restauraci, na shromáždění občanů, v denní či noční době aj.), dále zjišťovat pohnutku činu, zhodnotit následky a též osobu pachatele (jeho dosavadní způsob života, povahové vlastnosti) apod. (k tomu přiměřeně č. 4/1976, 1/1984 Sb. rozh. tr.).

Ve světle této judikatury první podezřelý zjevně narušil veřejný klid a pořádek, neboť jeho vystoupení politika v zahraniční televizi snížilo vážnost rozhodující části české veřejnosti, která sledovala toto vystoupení a následný záznam. První podezřelý sám působil jako silně podnapilý či pod silným vlivem drog. Příkladmo tloukl hlavou o podložku, dělal nejrůznější primitivní posunky, ťukal se na čelo v reakci na dotazy redaktorů, označoval zjevně střízlivé a komunikativní redaktory, že jsou opilí či zfetovaní. Obsahově pak podporoval plán na výstavbu památníku Ruské osvobozenecké armádě, která byla nedílnou součástí nacistické armády a podílela brutálně na zločinech proti lidskosti například při násilné likvidaci varšavského povstání.

Vystoupení 1. podezřelého vyvolalo vlny neskutečného odporu mezi veřejností nejen kvůli již zmíněnému charakteru vystoupení, ale i proto, že je historickým faktem, že díky Sovětskému svazu, který v prvních letech války v podstatě až do vylodění spojenců v Normandii, nesl rozhodující tíži boje proti nacismu a fašismu, kdy zároveň tato fáze založila zlom průběhu II. světové války. Zároveň je neoddiskutovatelným faktem, že na československém území padlo na 145 000 sovětských vojáků a že i rozhodnutí o nástupu vojsk sovětské armády pomoci Praze v době v době, když již byla podepsána kapitulace v Remeši, ale v Československu se stále bojovalo, mělo rozhodující odstrašující význam na ustupující nacistická vojska.

To, že se nepatrná část tzv. Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova v posledních dnech usilovala zapojením do Pražského povstání, nemůže změnit pronacistický kolaborační charakter nemá žádný význam z hlediska jejího postavení coby součásti nacistického likvidačního systému. Navíc šlo jen o výjimku z pravidla, když se vlasovci a další součásti pronacistických ruských kolaborantů, podíleli na akci Zákřov. Na stránkách Obce Tršice, do které byla následně obec Zákřov začleněna, je možné nalézt tento popis událostí:

ZÁKŘOVSKÁ TRAGEDIE V ROCE 1945

Blížící se porážka fašismu vedla vedoucí nacistické zločince k těm nejbestiálnějším činům. Jedním z mnoha takových u nás je i tragedie devatenácti zákřovských občanů. Pod záminkou, že Zákřov je střediskem partyzánů a obyvatelstvo je podporuje, podnikli němečtí fašisté – se zrádci Vlasovci – proti Zákřovu vražednou akci. Gestapem z Velkého Újezda byl vypracován plán akce proti Zákřovu a to tak, že celá vesnice bude obklíčena Vlasovci a pod záminkou střelby partyzánů na Vlasovce bude provedeno zatčení partyzánů a jejich pomocníků podle předem připraveného seznamu.

Akce Zákřov byla provedena 18. dubna 1945. Zúčastnil se jí celý prapor Vlasovců. Navečer odjela horda Vlasovců přes Výkleky k Zákřovu. Po 21. hodině obklíčili gestapáci a Vlasovci obec a provedli prudký útok na severní část vesnice. Používali pušky, kulomety, pancéřové pěsti a ruční granáty. Zakrátko vyšlehly ze stavení rolníka – pana Frant. Švarce – plameny, ale občané požár lokalizovali. Tato usedlost však byla vzápětí znovu zapálena. Když se občané znovu pokoušeli hasit nebo zachraňovat dobytek, bylo na ně stříleno. Někteří byli zadrženi a odvlečeni do jednoho stavení, kde byli střeženi. Aby bylo znemožněno hašení požáru, naházeli Vlasovci do ohně ruční granáty, které postupně vybuchovaly. Pod ochranou palby prováděli Vlasovci drancování, loupení a zatýkání osob – hlavně mužů a chlapců – až do ranních hodin.

Na druhý den ráno byli propuštěni bez výslechu muži starší 50 let. Ostatní – v počtu 23 – byli v trojstupech odvedeni do Velkého Újezda. Tam je Vlasovci zavřeli do malé místnosti ve dvoře radnice – bývalého chléva. Zde byli dva dny “vyslýcháni”, biti a týráni. Čtyři z uvězněných byli propuštěni. Ostatních 19 mužů po dvoudenním mučení, s přeraženými údy a rozbitými obličeji, naházeli do nákladního auta a odvezli do lesa k samotě Kyjanice. Stalo se tak v podvečer 20. dubna. Nad samotou Kyjanice u dřevěné boudy (o rozměrech asi 150×210 cm) zastavili, přivezli německého faráře p. Schustera ze Slavkova a vyzvali ho, aby dřevěnou boudu vykropil jako hrob. Když farář uviděl zakrvácené a zohyzděné obličeje a těla přivezených mužů, zhroutil se a odmítl výkrop provést. Němci a Vlasovci nalili pak do boudy dehet, naházeli poloubité české mučedníky do boudy, obložili je dřívím, na těla nalili ještě benzín a pak vše zapálili…“

2, První podezřelý následně 15. prosince opět v souvislosti s dalším pořadem ruské televize Zvezda uvedl, že až vyhraje válku s Ruskem, pověsí ministra zahranií Sergeje Lavrova. V průběhu natáčení vytáhl velký útočný nůž, obrátil jej proti redaktorům a řekl redaktorům: Vás nechám žít, ale Lavrov musí viset. Jde tedy o další skutek pokračujícího trestného činu výtržnictví a zřejmě i nebezpečného vyhrožování, který svou otrlostí nemá v historii obdoby.

3, První podezřelý pokračoval ve svém výtržnickém chování, dne 28. Prosince u památníku maršála Kona, kdy označil maršála Koněva za sprostého vraha a špínu chlapa. Je nesporné, že takové jednání u většiny společnosti budí odpor. Jak vyplývá z aktuálního průzkumu uskutečněného agenturou Median 62 % dotázaných vadí rušení některých památníků událostí a osobností 2. světové války. Tento proces představuje silný nástup podpory fašizace veřejného prostoru.

4, Pokračováním výtržnického chování dne 3. ledna, byť z jiné polohy byla reakce 1. Podezřelého na záběry, na nichž vlakvedoucí surově mlátí cestujícího obuškem. Na záběrech je vidět, jak vlakvedoucí bije jednoho z cestujících obuškem, zatímco ostatní pasažéři se snaží nastalou situaci mírnit. Pavel Novotný na Twitteru na případ upozornil a nasdílel část zprávy o tom, že se cestující choval vulgárně a jako první napadnul vlakvedoucího. “Útok na cestujícího i jeho intenzitu plně schvaluji,” napsal k tomu starosta.

II.

Již bylo uvedeno, že jednání prvního podezřelého a ostatních podezřelých u spáchání zvláště závažného zločinu Založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1,2 a) b) 3 trestního zákoníku, jehož se dopustí den, kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, spáchá-i takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo jako člen organizované skupiny, přičemž příprava je rovněž trestná.

Toto jednání podezřelých spočívalo v přípravě a schválení zhotovení pomníku příslušníkům Ruské osvobozenecké armády, která tvořila součást nacistických ozbrojených sil. A podílela se na četných zločinech proti lidskosti a válečných zločinech( například likvidace varšavského gheta.) Dle takto definovaného pojmu je nepochybně hnutím zastupitelstvo Městské části, jehož jsou všichni podezřelí členy a které autoritativně rozhodlo o zhotovení pomníku pronacistické kolaborantské vojenské síly směřující k potlačení práv a svobod člověka.

Ruská osvobozenecká armáda po dobu své existence vytvořena se zajatců tzv. Rudé armády, kteří se dobrovolně podíleli na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti páchaných po boku a ve spojení s nacistickým wehrmachtem i gestapem. Věcná a místní příslušnost Městského zastupitelství v Praze je založena trestní sankcí rozhodujícího zvlášť nebezpečného zločinu Založení , podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1,2 a)b) 3 trestního zákoníku, ohroženého sazbou 3- 10 let

Oznamovatel cítí morální újmu z těchto jednání a domáhá se postavení poškozeného. Protože je více než pravděpodobné, že nejméně 1. Podezřelý se zcela jistě, jak činil i v minulosti dopustí dalšího trestního jednání, vyhrazuje si oznamovatel uplatnění dalších skutků, tak jak budou nabíhat. Neuznají- li orgány činné v trestním řízení požadavek oznamovatele na postavení poškozeného, rozšíří oznamovatel pokračující trestný čin výtržnictví o skutek, jehož se dopustil opět prostřednictvím tisku vůči jeho osobě. Oznamovatel žádá, aby byl vyrozuměn o opatřeních, které budou učiněny.

V Praze, dne 10. 1. 2020