MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Pane předsedo Evropského parlamentu, pane prezidente Evropského židovského kongresu, dámy a pánové.

Zde je klika, že přímo neoslovil soudruha Jakunina.  Jen povzdech nad tím, že se takový člověk pohyboval na takové akci. 

Plně souhlasím s výrokem pana Moše Kantora, který řekl při jiné příležitosti, že smyslem našeho setkání není jenom nebo především vzpomínka na minulost, ale úvahy o budoucnosti, to je hledání cest, aby se holokaust neopakoval. Dovolte mi, abych i já se ve svém příspěvku na toto téma zaměřil, ale přesto mně dovolte několik retrospektivních poznámek.

Tady bych to zkrátil, cestou jak neopakovat holokaust je demokracie. Nejsou to politici, co chrání většinu či menšínu, jsou to principy dodržované občany, tedy demokracie. Polik pouze zastupuje (je to zastupitel ne svévolitel) občany a to jen v části veřejného prostoru, kterou je vhodné spravovat tímto způsobem. Dokonce se ta část různě mění v čase, podle toho jak moc občané vnímají svobodu či nesvobodu v demokracii. 

My se všichni shodneme v odsouzení holokaustu. Všichni se shodneme v tom, že nesmíme připustit jeho opakování. Ale obávám se, že se příliš neponořujeme do hlubinných příčin vzniku holokaustu. A někdy tyto příčiny zplošťujeme.

Tady přeskočím nakonec, Zeman to co kritizuje to přesně provádí. Příčiny holokaustu vůbec nepochopil, trofale konstatuji. Zeman toto doloží hned v následujícím odstavci, kde zkreslí, nejpíše záměrně, prakticky vše. 

Dovolte mi, abych uvedl tři drobné příklady. Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Můj milovaný Winston Churchill v lednu 1939 napsal Adolfu Hitlerovi: „Kdyby můj národ postihla velká katastrofa, přál bych si, aby v jeho čele stál muž s vaší silnou vůlí.“ A konečně nositel Nobelovy ceny Knut Hamsun, možná že jste četli jeho Viktorii nebo Hlad, napsal v květnu 1945 nekrolog na Adolfa Hitlera.

Zkreslení Peroutkova textu - ten nenapsal, že "musíme výti s vlky", ale "budeme výti s vlky" a to je opravdu velký rozdíl, už takto vytržené z celého kontextu. 

O Churchillově dopise se vcelku dost pochybuje, jestli vůbec existuje, ale pokud byl napsán, anglicky vyznívá věta obzvláště v roce 1939 jako výhrůžka a to co řekl Zeman to opravdu není. Mimo jiné proto, že se jedná o věty dvě, kdy první uvozuje druhou a uvozuje jí odkazem na události z roku 1918, které byly pro Německo fatální. 

Nekrolog za Hitlera napsal 86 letý norský spisovatel, kde logicky Norsko mělo daleko blíže k nacismu než k demokracii potom, co si Finsko užilo s bolševickým Ruskem.

Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením? Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde? Je to snaha překonat vlastní frustraci vytěsněním té menšiny, ať jakékoli, ze společnosti, a v tomto smyslu holokaust začíná první lavičkou v parku, na kterou si nesmí sednout Žid. A plynová komora je teprve dovršením, nikoliv začátkem tohoto holokaustu. A my se musíme ptát, zda je možná dokonce ještě ve větších rozměrech recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty, a dokonce i muslimy.

Tady Miloš Zeman naprosto zkresluje pojem holokaust (šoa) nazývá tím vraždění naprosté většiny menšinou. Je to ubohé a je bohužel jedna z jeho zvrácených relativizací. 

Právě proto bych chtěl uvítat, že se umírněné arabské země nedávno připojily k válce proti Islámskému státu. A tento Islámský stát, často podceňovaný, má obdobnou povahu, jako mělo nacistické Německo počátkem třicátých let. To, co nám podle mého názoru hrozí, je superholokaust, jehož oběťmi budou stovky milionů lidí.

Tento odstavec vypadá, že si Miloš Zeman myslí, že je teroristická organizace šikovně si do názvu dající slovo "stát" skutečně státem, tedy státním utvarem s hranicemi, občany, kteří by v něm chtěli žít, mající administrativu, vědecký výzkum, literaturu, atd. Tady se nabízí otázka, co lidé kolem Zemana vlastně dělají? 

Chtěl bych citovat výrok jednoho z vojenských velitelů Islámského státu, který prohlásil: „Zabijeme sto, dvě stě nebo pět set milionů lidí, nám je to jedno.“ A tato výhrůžka zabíjením, opakuji ještě jednou, se týkala i muslimů. Nevím, kdo z vás viděl mapu islámského chalífátu do roku 2020. Je to mapa, která zabírá půlku Evropy, půlku Afriky a velkou část Asie. Řeknete mi, že je to mapa, jejímž autorem je blázen, a budete mít pravdu. Ale Adolf Hitler byl také blázen, a přesto se jeho vize zotročené a judenfrei Evropy téměř naplnila.

Adolf Hitler nikdy své plány na zotročení světa neukázal do doby, než se zotročováním začal. I v tomto je spíše podobný Putinovi než teroristům z organizace, která si do názvu rovnou šikovně dala stát. 

Chtěl bych vám navrhnout něco, co mnozí z vás budou pokládat za naivní, neproveditelné nebo nesmyslné. Včera jsem mluvil o 200 mrtvých dětech v Péšávaru, o dvou tisících obyvatelích Nigérie, kteří byli zavražděni sektou Boko Haram.

A mohl bych pokračovat těmito příklady dál a dál. Nečiňme si iluze, že mezinárodní terorismus je několik špatně vyzbrojených a vycvičených skupinek. Mezinárodní terorismus je celosvětová organizovaná a rozrůstající se síť a proti mezinárodnímu terorismu nelze bojovat pouze na úrovni národních států a nelze proti němu bojovat pouze někdy poněkud pokryteckými demonstracemi a verbálními protesty. Kdyby v roce 1936 během obsazení demilitarizované zóny v Porýní dvě britské a dvě francouzské divize reagovaly na toto porušení Versailleské smlouvy vojenskou akcí, nebyla by mnichovská dohoda, nebyl by holokaust a nebyla by druhá světová válka.

V privním odstavci nesděluje nic nového a tedy je vcelku nevkusné mluvit právě na takové konferenci o zavražděných dětech. Sdělení Miloše Zemana  by mělo stejnou váhu jako kdyby vyčíslil oběti terorismu, ale nebylo by to přehnaně sugestivní. 

Že Evopa Hitlera podcenila, to je jednoznačné a je velmi dobře, že nyní nepodceňuje ani terorismus s přívlastkem islámský, ale také ani dnes už z velké části ultra totalitní (mírně řečeno) stát tedy Ruskou federaci a nového Hitlera současnosti Putina (nemírně řečeno). 

Zmiňovaný vojenský zásah se dnes jeví asi jako věc nerealizovatelná, neboť Hitlera nechala Evropa vyzbrojit Německo a motivovat jej zvrhle občany Německa. Dnes je vidět, jak obtížně se do takové motivace zasahuje na tom, co se aktuálně děje v Rusku a jakou podporu tam má zločinec rozpoutávající válku zatím jen na Ukrajině, když má k dispozici totalitně finanční zroje a informační media. 

Tak i dnes máme-li zabránit superholokaustu a masivnímu vyvražďování lidí, potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci, akci vedenou na mezinárodní úrovni, akci vedenou pod egidou Rady bezpečnosti spojených národů, akci, do jejíchž mezinárodních sil rychlého nasazení by měly vyslat své síly pokud možno všichni stálí členové Rady bezpečnosti, akci, která by eliminovala v zárodku výcvikové tábory teroristů, která by nepracovala s bezvýchodným plošným obsazováním území, ale využívala moderních technických prostředků, například bezpilotních letadel a podobně, akci, v níž by se celé mezinárodní společenství spojilo proti svému úhlavnímu nepříteli.

Odstavec se jeví jako vyloženou propagandou (mnozí by možná řekli dokonce proruskou)  a to velmi nebezpečnou. 

Podstatou celého problému nejspíš budou již zakládací listiny OSN a RB, tedy to k čemu slouží a co se za desetiletí její existence jeví jako funkční. 

Následující odstavec má tedy hned dvě propagandistická a velmi nebezpečná sdělení. Začneme přestavovat ustálenou mezinárodní jedinou celosvětovou organizaci tohoto druhu a zároveň začneme válčit, to je naprostá katastrofa, co by přišlo a jak moc by taková věc posílila zločinný režim v Rusku a pravděpodobně min. přišel pokus o rozvrat demokracií. 

Dámy a pánové, o některých návrzích se říká, že procházejí třemi fázemi. V první fázi jsou označeny za nesmysl, v druhé fázi se o nich říká, že se o nich dá uvažovat, a konečně v třetí fázi jsou tyto některé návrhy považovány za samozřejmost. To byl známý spor mezi heliocentrickou a geocentrickou soustavou, ale mohl bych samozřejmě uvádět i příklady další. Chybí nám dosud odvaha a stále podléháme tomu, čemu se ve 30. letech říkalo appeasement.

 Hovořit o svém vlastním nápadu, u kterého je naprosto zřejmé, že nikdy nebude na něj existovat jednoznačná odpověď, tedy jestli se vše točí kolem země nebo jistotě, že se alespoň země točí kolem slunce, je skutečně už vrchol min. nevkusu, ale spíše to naznačuje cosi zvráceného v povaze Miloše Zemena. Odvaha k vědeckým objevům objevům naštěstí Evropě ani USA skutečně nechybí nechyběla, stejně jako nechybí odvaha dokonce i k diskusi nad takovými ubohostmi, které přednesl Miloš Zeman. 

Stále se domníváme, že teroristická hnutí lze edukovat. Ano, Hitler nás edukoval plynovými komorami, a proto se obávám, že než začneme vážně uvažovat o takové mezinárodní síle rychlého nasazení, bude potřeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že s teroristy se nevyjednává, že s teroristy se bojuje a že s teroristy nemůžeme bojovat pouze povrchními změnami legislativy, ale ozbrojenou silou, tak jako to mohlo být v Porýní v roce 1936. Děkuji vám za vaši pozornost.

Tímto odstavcem se vlastně Miloš Zeman srovnal s Hitlerem. I on chce "edukovat" vražděním.  Tady bych řekl, že nelze zavřít oči a myslet si, že naši oponenti jen tak zmízí, když je dodstatečně dlouho necháme zavřené (inspirováno Amosem Ozem ale možná citováno, nejsme si jist), přičem je kdosi bude vraždit. 

Pane předsedo Evropského parlamentu, pane prezidente Evropského židovského kongresu, dámy a pánové.

Zde je klika, že přímo neoslovil soudruha Jakunina.  Jen povzdech nad tím, že se takový člověk pohyboval na takové akci. 

Plně souhlasím s výrokem pana Moše Kantora, který řekl při jiné příležitosti, že smyslem našeho setkání není jenom nebo především vzpomínka na minulost, ale úvahy o budoucnosti, to je hledání cest, aby se holokaust neopakoval. Dovolte mi, abych i já se ve svém příspěvku na toto téma zaměřil, ale přesto mně dovolte několik retrospektivních poznámek.

Tady bych to zkrátil, cestou jak neopakovat holokaust je demokracie. Nejsou to politici, co chrání většinu či menšínu, jsou to principy dodržované občany, tedy demokracie. Polik pouze zastupuje (je to zastupitel ne svévolitel) občany a to jen v části veřejného prostoru, kterou je vhodné spravovat tímto způsobem. Dokonce se ta část různě mění v čase, podle toho jak moc občané vnímají svobodu či nesvobodu v demokracii. 

My se všichni shodneme v odsouzení holokaustu. Všichni se shodneme v tom, že nesmíme připustit jeho opakování. Ale obávám se, že se příliš neponořujeme do hlubinných příčin vzniku holokaustu. A někdy tyto příčiny zplošťujeme.

Tady přeskočím nakonec, Zeman to co kritizuje to přesně provádí. Příčiny holokaustu vůbec nepochopil, trofale konstatuji. Zeman toto doloží hned v následujícím odstavci, kde zkreslí, nejpíše záměrně, prakticky vše. 

Dovolte mi, abych uvedl tři drobné příklady. Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Můj milovaný Winston Churchill v lednu 1939 napsal Adolfu Hitlerovi: „Kdyby můj národ postihla velká katastrofa, přál bych si, aby v jeho čele stál muž s vaší silnou vůlí.“ A konečně nositel Nobelovy ceny Knut Hamsun, možná že jste četli jeho Viktorii nebo Hlad, napsal v květnu 1945 nekrolog na Adolfa Hitlera.

Zkreslení Peroutkova textu - ten nenapsal, že "musíme výti s vlky", ale "budeme výti s vlky" a to je opravdu velký rozdíl, už takto vytržené z celého kontextu. 

O Churchillově dopise se vcelku dost pochybuje, jestli vůbec existuje, ale pokud byl napsán, anglicky vyznívá věta obzvláště v roce 1939 jako výhrůžka a to co řekl Zeman to opravdu není. Mimo jiné proto, že se jedná o věty dvě, kdy první uvozuje druhou a uvozuje jí odkazem na události z roku 1918, které byly pro Německo fatální. 

Nekrolog za Hitlera napsal 86 letý norský spisovatel, kde logicky Norsko mělo daleko blíže k nacismu než k demokracii potom, co si Finsko užilo s bolševickým Ruskem.

Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením? Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde? Je to snaha překonat vlastní frustraci vytěsněním té menšiny, ať jakékoli, ze společnosti, a v tomto smyslu holokaust začíná první lavičkou v parku, na kterou si nesmí sednout Žid. A plynová komora je teprve dovršením, nikoliv začátkem tohoto holokaustu. A my se musíme ptát, zda je možná dokonce ještě ve větších rozměrech recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty, a dokonce i muslimy.

Tady Miloš Zeman naprosto zkresluje pojem holokaust (šoa) nazývá tím vraždění naprosté většiny menšinou. Je to ubohé a je bohužel jedna z jeho zvrácených relativizací. 

Právě proto bych chtěl uvítat, že se umírněné arabské země nedávno připojily k válce proti Islámskému státu. A tento Islámský stát, často podceňovaný, má obdobnou povahu, jako mělo nacistické Německo počátkem třicátých let. To, co nám podle mého názoru hrozí, je superholokaust, jehož oběťmi budou stovky milionů lidí.

Tento odstavec vypadá, že si Miloš Zeman myslí, že je teroristická organizace šikovně si do názvu dající slovo "stát" skutečně státem, tedy státním utvarem s hranicemi, občany, kteří by v něm chtěli žít, mající administrativu, vědecký výzkum, literaturu, atd. Tady se nabízí otázka, co lidé kolem Zemana vlastně dělají? 

Chtěl bych citovat výrok jednoho z vojenských velitelů Islámského státu, který prohlásil: „Zabijeme sto, dvě stě nebo pět set milionů lidí, nám je to jedno.“ A tato výhrůžka zabíjením, opakuji ještě jednou, se týkala i muslimů. Nevím, kdo z vás viděl mapu islámského chalífátu do roku 2020. Je to mapa, která zabírá půlku Evropy, půlku Afriky a velkou část Asie. Řeknete mi, že je to mapa, jejímž autorem je blázen, a budete mít pravdu. Ale Adolf Hitler byl také blázen, a přesto se jeho vize zotročené a judenfrei Evropy téměř naplnila.

Adolf Hitler nikdy své plány na zotročení světa neukázal do doby, než se zotročováním začal. I v tomto je spíše podobný Putinovi než teroristům z organizace, která si do názvu rovnou šikovně dala stát. 

Chtěl bych vám navrhnout něco, co mnozí z vás budou pokládat za naivní, neproveditelné nebo nesmyslné. Včera jsem mluvil o 200 mrtvých dětech v Péšávaru, o dvou tisících obyvatelích Nigérie, kteří byli zavražděni sektou Boko Haram.

A mohl bych pokračovat těmito příklady dál a dál. Nečiňme si iluze, že mezinárodní terorismus je několik špatně vyzbrojených a vycvičených skupinek. Mezinárodní terorismus je celosvětová organizovaná a rozrůstající se síť a proti mezinárodnímu terorismu nelze bojovat pouze na úrovni národních států a nelze proti němu bojovat pouze někdy poněkud pokryteckými demonstracemi a verbálními protesty. Kdyby v roce 1936 během obsazení demilitarizované zóny v Porýní dvě britské a dvě francouzské divize reagovaly na toto porušení Versailleské smlouvy vojenskou akcí, nebyla by mnichovská dohoda, nebyl by holokaust a nebyla by druhá světová válka.

V privním odstavci nesděluje nic nového a tedy je vcelku nevkusné mluvit právě na takové konferenci o zavražděných dětech. Sdělení Miloše Zemana  by mělo stejnou váhu jako kdyby vyčíslil oběti terorismu, ale nebylo by to přehnaně sugestivní. 

Že Evopa Hitlera podcenila, to je jednoznačné a je velmi dobře, že nyní nepodceňuje ani terorismus s přívlastkem islámský, ale také ani dnes už z velké části ultra totalitní (mírně řečeno) stát tedy Ruskou federaci a nového Hitlera současnosti Putina (nemírně řečeno). 

Zmiňovaný vojenský zásah se dnes jeví asi jako věc nerealizovatelná, neboť Hitlera nechala Evropa vyzbrojit Německo a motivovat jej zvrhle občany Německa. Dnes je vidět, jak obtížně se do takové motivace zasahuje na tom, co se aktuálně děje v Rusku a jakou podporu tam má zločinec rozpoutávající válku zatím jen na Ukrajině, když má k dispozici totalitně finanční zroje a informační media. 

Tak i dnes máme-li zabránit superholokaustu a masivnímu vyvražďování lidí, potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci, akci vedenou na mezinárodní úrovni, akci vedenou pod egidou Rady bezpečnosti spojených národů, akci, do jejíchž mezinárodních sil rychlého nasazení by měly vyslat své síly pokud možno všichni stálí členové Rady bezpečnosti, akci, která by eliminovala v zárodku výcvikové tábory teroristů, která by nepracovala s bezvýchodným plošným obsazováním území, ale využívala moderních technických prostředků, například bezpilotních letadel a podobně, akci, v níž by se celé mezinárodní společenství spojilo proti svému úhlavnímu nepříteli.

Odstavec se jeví jako vyloženou propagandou (mnozí by možná řekli dokonce proruskou)  a to velmi nebezpečnou. 

Podstatou celého problému nejspíš budou již zakládací listiny OSN a RB, tedy to k čemu slouží a co se za desetiletí její existence jeví jako funkční. 

Následující odstavec má tedy hned dvě propagandistická a velmi nebezpečná sdělení. Začneme přestavovat ustálenou mezinárodní jedinou celosvětovou organizaci tohoto druhu a zároveň začneme válčit, to je naprostá katastrofa, co by přišlo a jak moc by taková věc posílila zločinný režim v Rusku a pravděpodobně min. přišel pokus o rozvrat demokracií. 

Dámy a pánové, o některých návrzích se říká, že procházejí třemi fázemi. V první fázi jsou označeny za nesmysl, v druhé fázi se o nich říká, že se o nich dá uvažovat, a konečně v třetí fázi jsou tyto některé návrhy považovány za samozřejmost. To byl známý spor mezi heliocentrickou a geocentrickou soustavou, ale mohl bych samozřejmě uvádět i příklady další. Chybí nám dosud odvaha a stále podléháme tomu, čemu se ve 30. letech říkalo appeasement.

 Hovořit o svém vlastním nápadu, u kterého je naprosto zřejmé, že nikdy nebude na něj existovat jednoznačná odpověď, tedy jestli se vše točí kolem země nebo jistotě, že se alespoň země točí kolem slunce, je skutečně už vrchol min. nevkusu, ale spíše to naznačuje cosi zvráceného v povaze Miloše Zemena. Odvaha k vědeckým objevům objevům naštěstí Evropě ani USA skutečně nechybí nechyběla, stejně jako nechybí odvaha dokonce i k diskusi nad takovými ubohostmi, které přednesl Miloš Zeman. 

Stále se domníváme, že teroristická hnutí lze edukovat. Ano, Hitler nás edukoval plynovými komorami, a proto se obávám, že než začneme vážně uvažovat o takové mezinárodní síle rychlého nasazení, bude potřeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že s teroristy se nevyjednává, že s teroristy se bojuje a že s teroristy nemůžeme bojovat pouze povrchními změnami legislativy, ale ozbrojenou silou, tak jako to mohlo být v Porýní v roce 1936. Děkuji vám za vaši pozornost.

Tímto odstavcem se vlastně Miloš Zeman srovnal s Hitlerem. I on chce "edukovat" vražděním.  Tady bych řekl, že nelze zavřít oči a myslet si, že naši oponenti jen tak zmízí, když je dodstatečně dlouho necháme zavřené (inspirováno Amosem Ozem ale možná citováno, nejsme si jist), přičem je kdosi bude vraždit. ...

Situace na východě Ukrajiny se po sobotním raketovém útoku na sídliště v Mariupolu ještě více vyostřila. „Oficiální Kyjev“, jak ukrajinskou vládu včera pojmenoval Vladimír Putin, této tragédie využil k vyhlášení stanného práva na východě země. "Vláda se rozhodla zavést v Doněcké a Luhanské oblasti mimořádný stav a stav vysoké pohotovosti v ostatních oblastech," oznámil včera ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Ohlásil rovněž vytvoření Rady pro mimořádné události a sám se postavil do jejího čela. Ozývají se hlasy, že tímto krokem byl prezident Porošenko odstaven na vedlejší kolej a „válečný premiér“ může nyní bez zábran zahájit očekávané východní tažení na Donbas. 

Západ viní Zacharčenka

Kyjev využil prohlášení prezidenta Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka, jenž krátce předtím ohlásil ofenzívu, směřující k osvobození celého území doněcké i luhanské oblasti od prokyjevských sil. „Dnes začal útok na Mariupol. Bude to nejlepší uctění památky všech našich padlých,“ prohlásil při kladení věnců k obětem čtvrtečního útoku kyjevských záškodníků na trolejbusovou zastávku v Doněcku, při níž zahynulo nejméně třináct civilistů. 

Vojenské úspěchy domobrany vedou Kyjev k hysterickým reakcím a dalším požadavkům na otevřené zapojení zemí NATO do konfliktu.

Později vzal Zacharčenko svá slova o ofenzívě zpět. „Nikdo se na město zaútočit nechystá,“ řekl podle ruských médií. Dodal, že povstalci žádné bojové akce u Mariupolu nevedli. „Ovšem poté, co se Kyjev rozhodl svalit na nás vinu za svou chybnou palbu na obytnou čtvrť, vydal jsem rozkaz udeřit na pozice ukrajinských vojsk východně od Mariupolu.“

Mediální mainstream má samozřejmě jasno: Za smrt tří desítek civilistů může domobrana (potažmo jako vždycky Rusko). Už opět padají slova o eskalaci hospodářské války (tzv. zpřísnění sankcí) a kyjevský šéf Porošenko vyzývá „světové společenství“, aby obě novoruské republiky prohlásilo za „teroristické organizace“.

Další operace pod cizí vlajkou?

Otázce, kdo stál za útokem na mariupolské civilisty, se i navzdory rozporným výrokům válečných aktérů i informacím z bojiště samozřejmě vyhnout nemůžeme. Mariupol má pro obě strany sporu zásadní význam – kdo vládne městu, má pod kontrolou i klíčovou přístupovou cestou na Krym. Proto lze v boji o toto strategické území očekávat nejen tvrdé boje, ale i nejednu ránu pod pás. Ránu podobné té, jež připravila o život téměř tři stovky cestujících z Amsterodamu do Kuala Lumpur.

Jako v případě sestřelení boeingu MH 17, tak i v otázce zabitých civilistů v Mariupolu je proto třeba vždy nejprve začít klíčovou otázkou, komu tato další tragédie občanské války prospěla? Nedává příliš smysl, aby domobrana prováděla teroristické útoky v obydlených čtvrtích města, kde žije většina obyvatel ruského původu, kteří z velké části sympatizují s těžce zkoušeným lidem Donbasu.

Občané Mariupolu hlasovali v květnu v drtivé většině pro nezávislost na Kyjevu

Teror v Mariupolu

Máme ještě v paměti nekonečné fronty z květnového referenda, ve kterém se drtivá většina občanů Mariupolu rozhodla pro samostatnost tohoto přístavního města a vymanění se z područí Kyjeva. Mnozí však již zapomněli (nebo vůbec netuší), co po vyhlášení výsledků referenda následovalo. Národní garda spolu s neonacistickými prapory vyhlásily po násilném převzetí města stanné právo a uspořádaly hon na představitele samosprávy, kteří se na přípravě referenda podíleli.

Nikdo už zřejmě nespočítá kolik mrtvých a odvlečených do koncentračních táborů stála „očista“ města od „Moskalů“. Podle mnoha svědectví se druhá vlna teroru rozpoutala krátce po Novém roce a zesílila v posledních dnech. Zjevným motivem Kyjeva byla ztráta doněckého letiště a vyhlášení představitelů Doněcké lidové republiky, že se pokusí osvobodit celé území původního regionu Doněcka a Luhanska, do kterého přístav Mariupol rovněž patří. Atmosféra strachu z násilí gardistů vůči sympatizantům Novoruska proto ve městě přetrvává dodnes.

Právě proto představitelé domobrany přispěchali s ujištěním, že své mariupolské spoluobčany nenechají na pospas fašistickým gardám Kyjeva a oligarchů. O důvod víc k pochybnostem o věrohodnosti ukrajinského, a tedy i „západního“ výkladu události: Úmyslným ostřelováním civilních objektů by Zacharčenkova armáda samozřejmě nic nezískala, naopak ztratila to nejcennější – důvěru místních obyvatel. A podle prvních reakcí si to právě obyvatelé Mariupolu jasně uvědomují. O jejich reakcích se však nikde na Západě nic nedozvíme.

Je snad angličtina ukrajinským nářečím?

Otázka Cui bono má tedy jednoznačnou odpověď: Prospěch z této situace může mít pouze Kyjev, respektive jeho loutkovodiči, respektive jejich propaganda. Jakou řečí hovoří, svědčí video, zaznamenané reportérkou mariupolské televize v den, kdy k tragédii došlo.

Američtí žoldáci v ulicích Mariupole

olik Američanů v ukrajinských uniformách pobíhá po ulicích Mariupole nevíme, ale jestli má někdo know-how na pravidelné organizování operací pod falešnou vlajkou, tak jsou to právě oni.

O viníkovi mají ale jasno především obyvatelé Mariupolu: „Severním směrem od města je osada Sartana a za ní na takzvané asfaltce jsou „Grady“ ukrajinské armády. Ví to celý Mariupol, že odtud stříleli… Buď to byla z jejich strany chyba ve výpočtu letu střel, nebo záměrná provokace,“ čteme v místních internetových diskusích. Podle jiného svědectví doufá většina obyvatel Mariupolu v osvobození novoruskou domobranou. A další diskutující projevují obavu z řádění nechvalně známého fašistického praporu „Azov“.

Předzvěst další eskalace konfliktu?

Vojenské úspěchy domobrany vedou Kyjev k hysterickým reakcím a dalším požadavkům na otevřené zapojení zemí NATO do konfliktu. Že se situace dále dramatizuje, svědčí i výroky ruských představitelů. Prezident Putin včera prohlásil, že ukrajinská armáda je ve skutečnosti legií ve službách NATO, neboť nehájí skutečné zájmy Ukrajiny, ale těch, jež chtějí srazit Rusko do kolen.

Náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin zase poznamenal: „Pokaždé, když USA něco poradí Kyjevu, krveprolití se jen stupňuje.“ Vladimír Putin také poprvé mluvil o odtržených regionech jako o „Doněcké lidové republice“ (DLR) a „Luganské lidové republice“ (LLR). To je rovněž zásadní rétorický posun. Je totiž zřejmé, že hlavním cílem všech provokací, při kterých umírají nevinní obyvatelé Donbasu, je snaha vtáhnout Moskvu do otevřeného konfliktu.

Národni zpěvačka Ukrajiny Nina Matvijenko na mítinku matek v Kyjevě

sy nové ještě razantnější. Jde především o dodávku „munice“ propagandistickému stroji, který v přípravě západní veřejnosti na válku v poslední době rovněž selhává. Vzmáhající se protiválečný odpor veřejnosti, narůstající mírové hnutí ve většině zemí EU a především upadající „důvěryhodnost“ hlavních médií v konfrontaci s médii nezávislými, především internetovými, znervózňují stratégy Washingtonu a Bruselu snad ještě více než situace na bojišti. Hrozí, že většinová veřejnost „vychladne“, lépe řečeno prohlédne. Operace, jako je ta z Mariupolu, tomu mají zabránit.

Tato hrozba je zvláště akutní za situace, kdy Kyjev na východní frontě prokazatelně nevítězí. Není to ostatně tak dávno, co jeden z představitelů ukrajinské vlády vyjádřil „obavu“, aby se terčem útoků proruských sil – a tedy vlastně Ruska – nestala některá z ukrajinských jaderných elektráren.

Budoucnost nejen Ukrajiny, ale celého světa se nyní odvíjí od toho, zda se tento pochmurný scénář naplní, či zda se jej podaří odvrátit. Kyjev je stále ve větším tlaku. Bouří se mu již i západní regiony, matky odvedenců z další vlny „mobilizace“ protestují podstatně hlasitěji a dramatičtěji než dosud. O tom, že režim sáhne k jakýmkoli prostředkům, aby se zachránil, dal praktickými činy i velkohubými výroky najevo již mnohokrát.

A INDIÁNI V JEJICH RODNÉ DOMOVINĚ ?

Při těchto intervencích zemřely statisíce lidí.
A teď pište něco o agresívním Rusku. Buď jste všichni tak těmi našimi médii zblblí, nebo to děláte úmyslně.