MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

od ledna - začala německá špionážní letka s upravenými dopravními letouny monitorovat stav prací na československých opevněních, snímkování pohraničních oblastí Československa

1. 1. – rozhodnuto zřídit 6. hraničářský pluk Králíky určený k ochraně objektů těžkého opevnění, v Bruntále umístěn 34. pěší pluk „Střelce Jana Čapka“ a zahájena stavba nových kasáren

únor – přijata dohoda o národnostním vyrovnání, která měla zlepšit situaci v pohraničí podle národnostního klíče, strana SdP toto řešení odmítla a dala přednost kontaktům s Hitlerem

na jaře začala výstavba nových dokonalejších objektů lehkého opevnění - ŘOP vzor 37

11. 5. – zahájeno vyzbrojování a vnější úprava hotových objektů stálého opevnění na čáře Bohumín – Orlické Hory

od poloviny roku – na Králicku zahájena výstavba tří zcela nových kasáren pro hraničářské pluky - u Červené Vody (Moravský Karlov), v Těchoníně a v Klášterci nad Orlicí

15. 8. – byl zřízen 4. hraničářský pluk Hlučín k obraně objektů opevnění TO na Ostravsku, jako první pevnostní jednotka čs. armády

říjen – Henlein žádá prezidenta Čs. republiky dr. Beneše autonomii pro sudetské Němce

5. 11. – úzký kruh nacistické generality a politiků v čele s Hitlerem rozhodl o budoucím přepadení Rakouska a Československa

9. 11. – schválena studie ŘOP ČSR generála Husárka o další výstavbě čs. opevnění

v listopadu – proběhlo velké polní cvičení celého praporu SOS Bruntál na Albrechticku

během 3 let stavebních prací bylo v rámci obrany hranic vybudováno zhruba 870 objektů LO vz. 36, přes 9 600 objektů LO vz. 37, stavebně dokončeno 226 samostatných pěchotních srubů, v rámci dělostřeleckých tvrzí pak dalších 35 objektů (pěchotních srubů, vchodových objektů, dělostřeleckých srubů), včetně řady nových kasáren, komunikací a dalšího zázemí

Rok 1938

1. 1. – zřízeny hraničářské pluky ve východočeských Králíkách (6.) a v Žamberku (19.)

1. 1. – v Bruntále umístěn další prapor 34. pěšího pluku, zřízena také posádka v Krnově

od ledna platil pro případ německého útoku na ČSR Nástupový plán VI. (obrana v opevnění)

7. 2. – na zásah Hitlera provedeny rozsáhlé změny ve velení nacistické armády v Německu

únor – Hitler veřejně prohlásil, že problém sudetských Němců vyřeší jejich připojením k říši

11. 3. – odstoupení rakouského kancléře Schuschniga, nacistický převrat v zemi a připojení – anschluss Rakouska k Německu, to pak donutilo ČSR ke změnám obranných plánů republiky

12. 3. – při anšlusu Rakouska Göring ujistil našeho vyslance v Berlíně, že akce není proti ČSR

20. 4. – v den narozenin Hitlera byl Bruntál vyzdoben praporky henleinovské SdP a bustami Henleina, zinscenovaná henleinovská demonstrace, ta následně rozehnána čs. policií

20. 4. – v den Hitlerových narozenin složil přísahu věrnosti např. dosud „nepolitický“ starosta města Šumperk Dr. Blaschke

21. 4. – Hitler se schází s generálem Keitlem a upřesňují záměry a plány k přepadení ČSR

23. - 24. 4. – v Bruntále oslavy 20. výročí založení 34. pěšího pluku, bojkot akce henleinovci

24. 4. – na Karlovarském sjezdu SdP Konrád Henlein vyhlásil provokativní tzv. Karlovarské požadavky henleinovců (bylo to 8 požadavků henleinovské páté kolony)

30. 4. – podle okr. hejtmana byly ve všech 45 obcích okresu zřízeny místní organizace SdP

30. 4. – k 1. květnu v Bruntále vyvěšeny také 3 prapory s hákovým křížem, busty Henlein

květen - na jižní Moravě zřízen 11. hraničářský pluk

1. 5. – velké oslavy SdP s ordnery v Bruntále, Horním Benešově a ve Vrbně pod Pradědem, při průvodu henleinovců kolem bruntálského zámku jej nacistickým pozdravem pozdravil velmistr Německého řádu Robert Schälzky, dostal přezdívku Bruntálský Innitzer (podporovatel nacismu – kardinál Innitzer)

ze 3. na 4. 5. – v Šumperku henleinovci zhanobili pomník prezidenta T. G. Masaryka

15. 5. – henleinovské provokace a srážky mezi Němci a Čechy v Zábřehu na Moravě

20. 5. – generál Keitel předložil Hitlerovi ke schválení nové směrnice pro vedení války

20.5 – představitelé armády žádali čs. vládu o vyhlášení okamžité mobilizace, z politických důvodů však byl povolán jen jeden ročník (1935) branců a neurčitý počet specialistů, okresní hejtman Bruntálu JUDr. Brothánek obdržel výzvu ministra vnitra k vyhlášení pohotovosti SOS, ve 22.00 byla vyhlášena ostraha hranic a poté armáda zajistila nástupní železniční stanice

21. 5. – předběžnou etapou čs. mobilizace se stalo zvýšení stavů čs. branné moci o 1 ročník, ve zbrani celkem na 300 tis. mužů, do pohotovosti bylo uvedeno také 27 tis. příslušníků SOS

po 21. 5. – napětí v čs. pohraničí dočasně pominulo, k dalšímu zostření situace došlo v srpnu

28. 5. – generál Keitel vydal směrnice k útoku na Československo nejpozději k 1. říjnu 1938

28. 5. – Hitler vydal příkaz k maximálnímu urychlení tempa výstavby Wehrmachtu, také nárůst pracovních sil na německých opevněních na západě až na 241 000 dělníků

17. 6. – mimořádná vojenská opatření z 21. 5. odvolána, pevnostní pásmo v mírovém stavu

18. 6. – direktivy vrchního velitelství německé branné moci k „Plánu Grün“ (Plán Zelený), zaútočit na ČSR nejdéle do 1. 10. 1938

od léta rapidně stouply henleinovské pokusy o špionáž u nás za spolupráce agentů Abwehru, organizovala se také tajná vojenská organizace MO pro diverzní útoky na severní Moravě

za nejvýhodnější místo útoku výsadkářů a vybraných pozemních sil vybráno území východně od Bruntálu, plán dostal jméno „Unternehmen Freudenthal„ (Operace Bruntál)

červenec – proběhly závěrečné zkoušky pevnostních děl a minometů v Hlbokém na Slovensku, následné přijetí těchto zbraní do výzbroje čs. armády

6. 7. – v Praze se konal celostátní slet Sokolů, na 2 mil. lidí manifestovalo také proti válce

1. 8. – byly zřízeny hraničářské pluky v Novém Městě nad Metují (18.) a v Trutnově (17.)

12. 8. – vydání podrobných směrnic pro letní manévry, maskovány válečné přípravy proti ČSR

12. 8. – ve Vidnavě bylo odhaleno pašování zbraní pro nacistickou vojenskou organizaci

15. 8. – na okrese Bruntál utvořeny ordnerské bojůvky Freikorpsu (Freiwilliger Schutzdienst – FS) – zejména v Bruntále, Vrbně, Andělské Hoře, rozpuštěny až 23. 9. vládou gen. Syrového

25. 8. – ve směrnicích uvažováno s nasazením 2000 bojových a stíhacích letounů proti ČSR

30. 8. – v obci Linhartovy na Bruntálsku došlo k přestřelce četnictva s Němci - pašeráky zbraní

30. 8. – po skončení vojenských manévrů se wehrmacht přesunul ještě k blízkosti čs. hranic

31. 8. – vydán tajný oběžník německého vrchního velení k postupu a přemísťování branných sil blíže k čs. hranicím v souvislosti s plněním příprav „Plánu Grün“

31. 8. – Československý hlavní štáb vydal Směrnici k činnosti armády v případě sudetského nacistického povstání v našem pohraničí

3. 9. – porada na Berghofu, Hitler a gen. Keitel tam upřesnili hlavní zásady pro „Plán Grün“

7. 9. – nacisté vyprovokovali tzv. Ostravský incident, nato přerušeno jednání s čs. vládou

9. 9. – porady Hitlera s německými generály v Norimberku, příprava agrese proti ČSR

10. 9. – v Krnově uspořádala SdP pohřeb henleinovského sebevraha Knolla s manifestací

11. 9. – v Bohumíně se uskutečnila manifestace na obranu republiky s účastí 6 tisíc občanů

12. 9. – provokace SdP a srážky s čs. orgány ve Frývaldově, Šternberku, Bruntále a Opavě

12. 9. – po 19.hodině po odvysílání štvavého Hitlerova rozhlasového projevu z norimberského sjezdu NSDAP, zaměřeného přímo proti Československu, po 22. hodině na mnoha místech v pohraničí v noci na 13. 9. přepadly henleinovské bojůvky FS policejní a četnické stanice, celnice, pošty, nádraží a stanoviště SOS, došlo k ozbrojenému povstání, nato vláda vyhlásila po 23. hodině stanné právo v řadě pohraničních okresů, a to s cílem potlačit akce FS

13. 9. – čs. armáda měla ve zbrani 184 tis. vojáků prezenční služby a 60 tis. záložáků, v Olomouci proběhla mohutná manifestace za obranu čs. republiky, s účastí na 80 tis. lidí

13. 9. – v řadě pohraničních okresů vyhlášeno stanné právo a vyslány bezpečnostní jednotky

14. 9. – rozsáhlé incidenty FS v pohraničí, 10 příslušníků čs. bezp. orgánů zabito, 61 zraněno po 14. 9. – v českém pohraničí vypuklo ozbrojené henleinovské povstání, evidován přesun 27 německých divizí k čs. hranicím, povstání henleinovců se do 16. 9. podařilo potlačit

15. 9. – po schůzce Adolfa Hitlera a Chamberlainem v Berchtesgadenu vypracován britský a francouzský na odstoupení pohraničních území ČSR (oblastí, kde je nad 50% Němců)

16. 9. – čs. vláda nařídila rozpuštění henleinovské strany a oddíly FS prohlásila za nezákonné

17. 9. – Henlein vydal v rozhlase výzvu k vytváření sudetoněmeckého Freikorpsu a bojůvek

17. 9. – vyhlášena čs. vládou mimořádná opatření, dovolilo dokončování opevnění a zátarasů, náčelník GŠ armádní generál L. Krejčí požádal čs. vládu o mobilizaci, povolán jen 1 ročník

do září – bylo na čáře Bohumín – Králíky stavebně dokončeno z plánovaných 181 těžkých objektů (TO) a 5 tvrzí jen 71 objektů, nejsilněji byl opevněn úsek Kopyto – tvrz Smolkov, a to 36 objektů TO, z tvrzí dokončeny jen tvrz Smolkov u Opavy a Hůrka (Berghöhe) u Králík vybudována také linie lehkých opevnění (LO) na úseku Milotice – N. Heřminovy u Bruntálu

19. 9. – ozbrojené bojůvky ordnerů Freikorpsu zahájily bojové akce proti obráncům čs. hranice

19. 9. – na Králicku započaly první boje s obránci čs. hranic v Kunštátě, Nové Vsi, na Šerlichu, na celnici v Bartošovicích a k přepadu družstva SOS v Mladkově,

19. 9. – okresní hejtman v Bruntále vyhlásil pro jednotky SOS na okrese Bruntál tzv. zaujetí ostrahy hranic, na Krnovsku a Bruntálsku pak bylo vyhlášeno i stanné právo

19. 9. – Československé vládě předáno společné anglo-francouzské ultimatum

20. 9. – čs. hlavní štáb vyhlásil heslo „Orlík“, které nařizovalo u nás velitelskou pohotovost, čs. armáda převzala střežení nejdůležitějších objektů a úřadů, v pohotovosti bylo uvedeno také 29 611 příslušníků SOS, do Bruntálu přijely vojenské posily z Olomouce

20. 9. – pohraničí Krnovska (Osoblažsko, Jindřichov, Albrechticko) zabráno německými ordnery, jednotky SOS se museli při svém ústupu do vnitrozemí probíjet za pevnostní linii

21. 9. – v 18.00 ohlásil čs. rozhlas přijetí podmínek anglo-franc. ultimata s územními ústupky Československou Hodžovou vládou, vzdala se tak některých pohraničních oblastí

21. - 22.9. – masové protiválečné i protivládní demonstrace v Praze a v celé ČSR

22. 9. – Chamberlain v Bad Godesbergu oznámil Hitlerovi, že čs. vláda podmínky přijala, Hitlera to neuspokojilo, téhož dne Syrového vláda prohlásila všechny Hitlerovy podmínky za nepřijatelné a vyhlásila všeobecnou mobilizaci

22. 9. – následovala heslo „Proveďte Orlík“, došlo o odeslání čs. branné moci na své pozice, v noci však byl v některých místech vydán rozkaz k odsunu vojáků za linii opevnění, útoky bojůvek FS ve Vidnavě, Frývaldově, na trati Hanušovice – Hlucholazy a také v Cukmantlu

22. 9. – v boji s ordnery o četnickou stanici v Liptáni (Krnovsko)padli 4 příslušníci SOS Bruntál

22. 9. – v 10.00 padla Hodžova vláda, novým předsedou vlády jmen. armádní gen. Jan Syrový v bojích u Cukmantlu a na čáře Kruttwald – Albrechtice ztratil šumperský prapor SOS 104 lidí, v 17.00 bylo v Osoblaze dáno Němci ultimatum čs. orgánům předat zbraně a opustit město, večer už také projely Bruntálem první dva vlaky s čs. uprchlíky z Krnova do vnitrozemí

23. 9. – v 11.00 ohlásil zemský úřad v Brně, že okresy Albrechtice, Osoblaha a Jindřichov jsou mimo dosah čs. moci, čs. vláda s vědomím Francie a Anglie vyhlásila ve 22.50 všeobecnou mobilizaci u nás, vstoupila v souladu čs. legislativou do stavu branné pohotovosti státu (celkem mobilizováno 1 250 tis. mužů, 36 tis. motorových vozidel a na 80 tis. koní)

24. 9. – večer přišly z Německa do Úvalna silné oddíle FS, začala střelba s oddíly SOS, do 24 hodin po mobilizaci se ke stanoveným útvarům dostalo na 80% všech záložáků, ve 23.00 došlo také v Bruntále k přestřelkám FS a k útokům na ubikace čs. armády, zlikvidováno 25. 9.!

25. 9. – zemským prezidentem vyhlášeno pro celý politický okres Bruntál stanné právo, na Bruntálsku a Krnovsku vyhlášen zákaz pohybu osob po městě po 20.00 hodině

26. 9. – od rána četné přestřelky bojůvek FS na družstva SOS u Cukmantlu, Horní Lipové, Frýdberku a Louček u Krnova, hlášeno 4 mrtví a několik zraněných, v oblasti Javorníku zajato a odvlečeno do Německa 85 členů Finanční stráže, 6 četníků a 21 vojáků zařazených do SOS 26. 9. – 3. mobilizačního dne dosáhl pěší pluk 84. v Bruntále na 90% bojové pohotovosti

28. 9. – čs. hlavní štáb nařídil zostřenou pohotovost československé armády, prvosledové armádní útvary dosáhli bojové pohotovosti, druhosledové jednotky dokončili mobilizaci

28. 9. – těžká srážka asistenční roty 6. pěšího pluku se skupinou ordnerů z FS u Rýmařova, v Linhartových u Krnova byl henleinovcem zastřelen Karel Skácel, příslušník SOS Bruntál

29. 9. – v Mnichově zahájená potupná konference 4 velmocí s plánem proti Československu

29. 9. – četnické stanice na severní Moravě hlásily zapalování ohňů ze strany henleinovců

30. 9. – většina jednotek dosáhla bojové pohotovosti, válečných počtů to však bylo jen 78%

do konce září – henleinovci obsadili celý javornický a osoblažský výběžek, který armáda mimo Frývaldova (Jeseník) vyklidila z důvodu zkrácení obranné linie (vyklizení předpolí HOP)

v noci z 29. na 30. 9. – v 01.30 hodin podepsána Mnichovská dohoda a čs. vláda vyzvána k jejímu přijetí, v 17.00 hodin čs. vláda potupný mnichovský diktát přijala, byly zastaveny opevňovací práce, odsun materiálu i mužstev od hranic do vnitrozemí, Republika československá musela na základě diktátu odevzdat Hitlerově III. říši rozsáhlá pohraniční území, odsun čs. obyvatel

30. 9. - Československo se Mnichovskému diktátu a jeho podmínkám podřídilo, vedle agrese Němců hrozil útok i z polské a maďarské strany

30. 9. – k tomuto dni padlo v řadách jednotek SOS celkem 37 mužů a desítky utrpěly zranění

30. 9. – Ředitelství opevňovacích prací nařídilo zastavit veškeré opevňovací práce v pohraničí

1. 10. – ve 14.00 hodin začala okupace I. pásma čs. pohraničí, vyklizení sudetského území

1. 10. – čs. vládou přijaty ultimativní požadavky polské nóty, následovalo pak postoupení území beckovskému Polsku

2. 10. – pokračovaly přestřelky s bojůvkami FS u Králík a u Starého Města pod Sněžníkem

3. 10. – začala okupace II. a III. pásma čs. pohraničí (Ašsko, Krušné hory, Poohří), Bruntálské okresní hejtmanství bylo z obsazovaného Bruntálu evakuováno do Moravského Berouna

3. 10. – po vyklizeni králického srubu „U cihelny“ (K-S 14) se na protest proti tomu smrtelně postřelil a na následky ještě téhož dne v Červené Vodě zemřel četař Arnošt Hrad z Prahy

4. 10. – trvalé přestřelky na Opavsku

5. 10. – Hitler si prohlédl československá opevnění na Varnsdorfsku

5. 10. – v 11 hod odjel z Bruntálu poslední evakuační vlak (teprve státní úředníci a učitelé), Čs. úřady vyklidili ve 12 hod také Moravský Beroun

6. 10. – začala okupace IV. pásma – tj. také Kralický výběžek, Jeseníky a opavské Slezsko, ve IV. etapě odstoupení okresu Bruntál německým úřadům, ohlášen zábor také V. pásma (Zábřežsko, Opavsko, Lašsko), okupace Hlučínska (odstoupení Říši nejpozději do 10. 10.)

7. 10. – provedení cvičné Operace Bruntál pod označením „Plán St“ v prostoru Bruntálska německou 7. výsadkovou divizí a vojsky luftwaffe, prostor cvičného výsadku byl identický s plánovaným prostorem bojové operace, cvičné obsazení letištních ploch u obcí Leskovec, Valšov, Dvorce, Karlovec, Rýžoviště (?) – výsadek asi 3 000 vojáků, bez pozemních jednotek

7. 10. – v 8 hod na moravsko-slezských hranicích u Malé Morávky předal zástupce hejtmana v doprovodu důstojníků armády a četnictva celý okres Bruntál německé armádě a úřadům

8. 10. – došlo k rozsáhlejšímu vykládání letecké pěchoty, následoval jakýsi generální nástup proti hraničním opevněním, boj o pevnostní pásmo - s pomocí ostrých nábojů - večer ukončen Německé velení hodnotilo byť „cvičnou“ Operaci Bruntál jako totální fiasko, přestože tato akce nebyla Čechy narušena, měla závažné bojové i zpravodajské nedostatky a chyby, až krach!!

9. 10. – generál Syrový zakázal čs. armádě klást jakýkoliv odbor i v případech překročení demarkační čáry nacistickými jednotkami

9. 10. – přestože došlo říšskými úřady ke zrušení Freikorpsu (FS), přepadla skupina kolem 300 ozbrojenců ve 20 hodin Lichkov, obklíčila obec a zajali četu SOS, taktéž v Mladkově

9. 10. – Hitler spolu s Göringem v doprovodu velitele výsadkové operace navštívili Bruntál,

9. 10. – Hitler se „velkoryse“ rozhodl ponechat Těšínsko včetně Bohumína sanačnímu Polsku, v rámci obsazení Těšínska Polskem přijel do Bohumína obrněný vlak s polskou posádkou,

ve dnech 1. – 10. 10. došlo k okupaci celého Těšínska včetně Bohumínska sousedním Polskem

10. 10. – henleinovci na Krnovsku uspořádali tryznu za 82 ordnerů FS padlých proti Čsl.

11. 10. – Polská armáda dokončila okupaci a obsazení Bohumína

11. 10. – poslanec Gottwald na zasedání Stálého výbor NS ostře odsoudil kapitulaci ČSR

30. 10. – začala postupná demobilizace čs. armády a branné moci, blížil se 15. březen 1939

2. 11. – byla Vídeňskou arbitráži přiřčena Maďarsku jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi

Více zde: http://www.klub-pohranici.cz/news/mnichov-1934-1938/